18 C 176/2022-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svoji žalobou soudu podanou dne 10.12.2021 domáhá po žalované zaplacení částky 13.540,60 Kč s příslušenstvím z důvodu, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] dne 21.5.2019, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč v hotovosti, kdy žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit právnímu předchůdci žalobce také částku 14.083 Kč, kter představovala součet kapitalizovaných úroků za půjčení peněžní prostředky ve výši 2.504 Kč, s úrokovou sazbou 29% ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5.652 Kč a poplatku za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 4.127 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 469 Kč. Žalovaná hradila pouze částku 1.000 Kč. Ke dni 1.10.2019 činila dlužná jistina 13.540,60 Kč a dlužný poplatek 10.220,55 Kč. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 18.12.2020 činila pohledávka bez příslušenství za žalovanou 33.261,15 Kč. Žalobce nepožaduje zaplacení zbývajícího dlužného poplatku, po žalované se domáhá pouze uhrazení nesplacené dlužné jistiny ve výši 13.540,60 Kč a příslušenství. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval dle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání za souhlasu stran na základě listinných důkazů. 4. Ohledně skutkového stavu věci soud na základě listinných důkazů dovodil, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) smlouvu o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] dne 21.5.2019 (dále jen„ předmětná smlouva o zápůjčce“), na základě každé byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč při uzavření smlouvy v hotovosti a žalovaná se zavázala tyto právnímu předchůdci vrátit spolu s poplatkem ve výši 12.283 Kč jako poplatek za zápůjčku, který se skládal z úroku ve výši 2.504 Kč, z částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 5.652 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 4.127 Kč, dále ještě bylo sjednáno pojištění ve výši 1.800 Kč, celková dlužná částka k vrácení pak činila 28.053 Kč splatná v 60 splátkách po 469 Kč týdenních, zápůjční úroková sazba činila 29% p.a., RPSN 236,25%. Žalobce dále soudu doložil zákaznickou kartu – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 21.5.2019, tedy ze dne sjednání předmětné smlouvy o zápůjčce, ze které soud zjistil, že žalovaná uvedla dvě adresy bydliště, má základní vzdělání, je svobodná a má jiný druh bydlení, tedy nežije s rodiči, není vlastníkem bydlení, není ani nájemníkem, nemá žádné vyživované osoby, není majitelem auta, pracuje jako uklízečka na dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, jejím zaměstnavatelem je [jméno] [příjmení], čistý měsíční příjem činí 15.070 Kč, další čisté příjmy domácnosti 10.000 Kč, celkem 25.070 Kč, když počet zdrojů příjmu žadatele je jeden, běžné měsíční výdaje odhadované 5.000 Kč; ověřené dokumenty byly dvě výplatní pásky za duben, květen 2019. Žádné výplatní pásky však žalobce nedoložil. Z tabulky umoření se podává, že žalovaná uhradila částku 1.000 Kč dne 9.6.2019, zůstatek nesplacené jistiny činí 13.540,60 Kč, kdy z této částky šlo na úhradu jistiny (úmor) 459,60 Kč. Žalobce soudu dále doložil smlouvu o postoupení spolu s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6.1.2021 spolu s dokladem o odeslání (25.1.2021 – podací lístek), dále také předžalobní výzvu s dokladem o odeslání. 5. Podle ust. § 1810 o. z. (z.č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a závazky z nich vzniklé. 6. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 7. Podle ust. § 1813 věta prvá o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 8. Podle ust. § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se její spotřebitel dovolá. 9. Podle § 1841 obč. zák. se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 10. Podle § 1842 odst. 1 ustanovení tohoto pododdílu se použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. 11. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 15. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 16. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18. Při právním posouzení věci soud na základě skutkových závěrů dovodil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o.z., a to dne 21.5.2019, na základě které byla žalované poskytnuta finanční hotovost v částce 14.000 Kč, žalovaná se zavázala tuto vrátit spolu s tzv. poplatkem ve výši 14.083 Kč v týdenních splátkách. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobce pouze částku 1.000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná je spotřebitelkou, soud hodnotí smlouvu jako spotřebitelskou podléhající ust. § 1810 a násl. o.z. a především zákonu o spotřebitelském úvěru. 19. Z nálezu Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 ze dne 26.2.2019 vyplývá, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 20. Soud se z výše uvedených důvodů zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce řádně splnil svoji povinnost posoudit úvěruschopnost žalované a dospěl k závěru, že tomu tak nebylo. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, případně pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 zák. o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobce vyšel z informací žalované, kdy ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaná je svobodná, pracuje pouze na dohodu o pracovní činnost nebo dohodu o provedení práce jako uklízečka, nemá vyživovanou osobu, má však pouze jeden zdroj příjmů, když bydlí v jiném bydlení než s rodiči, jako vlastník nebo jako nájemce, je tedy otázkou kde a s jakými finančními náklady bydlí, žalobce soudu nedoložil ani jednu výplatní pásku, které údajně měly být předloženy při podpisu této karty, když tvrzený čistý příjem žalované měl činit 15.070 Kč m