19 C 281/2022-33 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 11. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 16.744 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil žalobce tak, že je vlastníkem bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno], nacházející se ve [anonymizováno] nadzemním podlaží domu na ulici [adresa], č. or. [anonymizováno], v [obec], zapsaný na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí], kdy tento byt pronajímal žalovanému na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] ve znění jejích dodatků. Žalobce žalovanému vypověděl nájemní smlouvu dne [datum]. Tuto výpověď z nájmu bytu si žalovaný převzal dne [datum], nájemní vztah zanikl ke dni [datum]. Byt měl žalovaný vyklidit do [datum], což neučinil. Předmětem této žaloby je bezdůvodné obohacení za užívání předmětného bytu bez právního důvodu za období od února 2022 do září 2022, to vše včetně příslušenství. Žalovaný dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy k plnění. 2. Žalovaný se ani přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno], nacházející se ve [anonymizováno] nadzemním podlaží domu na ulici [adresa], č. or. [anonymizováno], v [obec], což bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí zapsaného na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], [katastrální uzemí]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o nájmu předmětného bytu, a to na dobu určitou s účinností od [datum] do [datum], jak dokládá nájemní smlouva. Nájemní smlouva byla postupně prodlužována, přičemž dodatkem ze dne [datum] byl nájemní vztah uzavřen na dobu neurčitou (nájemní smlouva č. [spisová značka] ze dne 7. 5. 2014, dodatek k nájemní smlouvě ze dne [datum], dodatek k nájemní smlouvě ze dne [datum], dodatek [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum], dodatek [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum]). Nájemné činilo od [datum] částku 2.023 Kč, následně od [datum] částku 2.093 Kč, jak dokládá evidenční list platný od [datum] a evidenční list platný od [datum], spolu se změnou předpisu úhrad od [datum] ze dne [datum]. Žalobce žalovanému vypověděl nájemní smlouvu dne [datum], jak soud zjistil z předmětné výpovědi. Tuto výpověď z nájmu bytu si žalovaný převzal dne [datum], což dokládá doručenka provozovatele poštovních služeb. Z předpisů plateb a jejich hrazení za rok 2022 se podává, že žalovaný neuhradil nájemné v období od února 2022 do září 2022, když k datu ukončení nájemní smlouvy výpovědí žalovaný byt žalobci nepředal a užíval jej poté nadále bez právního důvodu. O povinnosti žalovaného vyklidit byt žalobce bylo následně rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Výzvou ze dne [datum], odeslanou na adresu žalovaného a připravenou k vyzvednutí dne [datum], vyzval žalobce žalovaného k zaplacení dluhu před podáním žaloby v dodatečně stanovené lhůtě do [datum]. 6. Soud na prokázaný skutkový stav v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále o. z.), aplikoval tento zákon, neboť se jedná o práva a povinnosti vzniklé po 1. 1. 2014. 7. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Podle ustanovení § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 9. Podle ustanovení § 2247 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. 10. Dle ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 11. Na základě ustanovení § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Žalovaný si s žalobcem sjednal nájemní vztah k předmětnému bytu, přičemž se zavázal v souvislosti s užíváním bytu hradit nájemné a platy za služby spojené s užíváním bytu. Předmětný byt žalovaný užíval i po skončení nájemního vztahu, který skončil uplynutím doručení výpovědi žalovanému ke dni [datum]. Ohledně uplatňované jistiny žalobce splnil povinnost tvrzení i důkazní, když prokázal, že žalovaný v bytě v předmětném období bydlel a využíval služby, ovšem tyto náklady nehradil řádně a včas ve sjednaném rozsahu, přičemž svá tvrzení podložil listinnými důkazy. Žalovaný naopak v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil vzniklý dluh, který se skládá z bezdůvodného obohacení za užívání bytu době po skončení nájemní smlouvy, a to za období od února 2022 do září 2022 po částce 2.093 Kč měsíčně, což žalobce doložil listinnými důkazy. Celkově je tak žalovaný povinen uhradit žalobci částku ve výši 16.744 Kč. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 13. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou dluhu mu bylo dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., uloženo uhradit rovněž zákonné úroky z prodlení, a to od [datum] (po uplynutí dodatečné lhůty k zaplacení v předžalobní výzvě), jak vyplývá z výroku I. tohoto rozsudku. Bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu, doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 obč. zák., tzn. teprve výzvou k plnění se dluh stává splatným a dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (např. rozsudek ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 33 Odo 1642/2006). Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.600 Kč, a to jako nezastoupenému účastníkovi dle ustanovení § 142 odst. 1 a ustanovení § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Náklady sestávají z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč a dvou paušálních náhrad za celkem 2 úkony (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit ve lhůtě dle § 160 odst. l o. s. ř.