248 C 36/2020-151 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal vůči žalovaným zaplacení částky 138.498,95 Kč s příslušenstvím z titulu bolestného.2. Žalobce v žalobě ze dne 8. 10. 2020 doručené soudu dne 12. 10. 2020 (čl. 1–5 spisu) ve spojení s její opravou ze dne 28. 12. 2020 (čl. 33–34 spisu) uvedl, že byl dne 14. 10. 2016 účastníkem dopravní nehody, ke které došlo na křižovatce ulic Vlastimila Pecha a Švédské valy v Brně, která byla šetřena Policii České republiky, Městským ředitelstvím Policie Brno, pod č. j. , spisová značka, Tuto nehodu způsobil 2) žalovaný v rámci výkonu svého zaměstnaní jako řidič kamionové soupravy nákladního vozidla značky MAN, registrační značky , SPZ, , s návěsem registrační značky , SPZ, , jehož majitelem a provozovatelem byla 3) žalovaná. Žalovaný 2) narazil přední častí řízeného kamionu do levého boku po hlavní silnici z jeho pravé strany jedoucího osobního automobilu Volkswagen Vento, registrační značky , SPZ, , řízeného žalobcem. Trestní stihaní 2) žalovaného bylo podmíněně zastaveno usnesením Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 30. 5. 2017, č. j. , spisová značka, .3. Žalobce při této nehodě utrpěl krvácení pod mozkovou pavučnici s CT nálezem malého ložiska zhmoždění mozku o průměru 1 cm v levém čelním mozkovém laloku, otřes mozku, zlomeninu horní čelisti a lícní kosti vlevo, zlomeninu „svalového“ výběžku dolní čelisti vlevo, potrhaní levého ušního boltce s posunem chrupavek levého zevního zvukovodu, tržně zhmožděnou ránu v oblasti před levým ušním boltcem a tržně zhmožděnou ránu na dolním víčku oka vlevo, což si následně vyžádalo hospitalizaci od 14. 10. 2016 do 25. 10. 2016 a následnou hospitalizaci od 21. 2. 2017 do 2. 3. 2017 a operační řešení úrazem vzniklého zúžení levého zevního zvukovodu, které jej výrazně omezilo v obvyklém způsobu života v souhrnné délce cca pěti týdnů, kdy se dle soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství, se v případě žalobce jedná o zranění těžké, v důsledku poranění mozku došlo k přímému ohrožení života žalobce.4. K dopravní nehodě a ke způsobení škody došlo vlastním zaviněním 2) žalovaného, který porušil povinnost stanovenou zákonem a má tak dle § 2910 občanského zákoníku povinnost nahradit žalobci škodu. Žalovaná 3) je provozovatelem tzv. „škodícího“ vozidla a nese tak objektivní odpovědnost dle § 2927 odst. 1 občanského zákoníku a má tak povinnost nahradit škodu vyvolanou zvláštní povahou provozu. Odpovědnost 2) žalovaného a 3) žalované je povinností solidární. Žalobce dále uplatňuje svůj nárok z pojištění odpovědnosti dle § 6 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, vůči 1) žalované, jejíž pasivní legitimace je daná dle § 9 odst. 1 tohoto zákona, neboť žalobce má právo na to, aby mu 1) žalovaná poskytla plnění za pojištěného.5. Žalobce škodu z pojištění odpovědnosti u 1) žalované řádně uplatnil a tato událost byla registrována pod č. j. , Anonymizováno, . Žalobce si po sdělení 1) žalované, že bude nutné vyčkat zpracování znaleckého posudku, nechal zpracovat vlastní znalecký posudek u znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který ve svém posudku ze dne 28. 8. 2020 č. , číslo, stanovil bolestné ve výši 138.498,95 Kč. Žalobce 1) žalovanou s jeho závěry seznámil dne 7. 9. 2020 a opakovaně ji vyzval k plnění i dopisem ze dne 23. 9. 2020. K ustálení zdravotního stavu žalobce došlo dne 12. 9. 2019, teprve poté bylo objektivně možné provést bodové zhodnocení bolestného.6. Žalovaná 1) se k žalobě vyjádřila svým podáním ze dne 15. 4. 2021 (č. l. 62-64 spisu). Žalovaná 1) nárok žalobce neuznala a vznesla námitku jeho promlčení. Odkázala na právní úpravu promlčení obsaženou v občanském zákoníku a citovala judikaturu Nejvyššího soudu, zejm. pak jeho rozhodnutí ze dne 28. 11. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1976/2019 a ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3484/2019. Pro počátek běhu promlčecí doby je pak důležité datum vzniku pojistné události, vědomost o škodě a osobě odpovědné k její náhradě, popř. okamžik ustálení zdravotního stavu poškozeného. K pojistné události došlo dne 14. 10. 2016, téhož dne se poškozený dozvěděl o škodě. Vědomost poškozeného o osobě odpovědné k náhradě škody pak lze ztotožnit s úkony Policie ČR a zejm. pak k usnesení Městského státního zastupitelství v Brně, č. j. , spisová značka, , ze dne 30. 5. 2017, kterým bylo rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání 2) žalovaného. Žalobce se o osobě odpovědné tak dozvěděl nejpozději tohoto dne. Žalovaná 1) si pro revizi nároku žalobce nechala znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, . zpracovat vlastní znalecký posudek, na jehož základě jsou korigovány závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, v tom směru, že datum ustálení zdravotního stavu žalobce nebylo tímto znalcem stanoveno správně. Dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , adresa, došlo k ustálení zdravotního stavu žalobce dne 2. 7. 2017, nikoliv až ke dni 12. 9. 2019. Nejpozději k tomuto datu lze současně vztáhnout vědomost poškozeného o škodě, 1) žalovaná je přesvědčena, že pro vědomost o škodě je v dané věci rozhodné datum vzniku škodní události samotné. Platí – li, že marným uplynutím jedné ze lhůt (subjektivní či objektivní) je právo promlčeno, pak nejpozději ke dni 30. 5. 2017, kdy se žalobce dozvěděl o osobě odpovědné, začala běžet tříletá promlčecí lhůta, která uplynula dne 30. 5. 2020. Subjektivní promlčecí lhůta pak běžela od ustálení zdravotního stavu a uplynula dne 2. 7. 2020. Byla-li žaloba podána dne 12 10. 2020, došlo k tomu až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty. V případě, že by soud neakceptoval námitku promlčení práva žalobce, nesouhlasí 1) žalovaná s uplatněnou výší nároku, kdy má za to, že se při určení jeho výše má vycházet ze závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, ze dne 6. 10. 2020 a z částky 93.056 Kč.7. Žalovaný 2) se k žalobě vyjádřil podáním ze dne 18. 3. 2021 (č. l. 53-54 spisu). Žalobou uplatněný nárok neuznává, považuje žalobu za nedůvodnou a vznesl námitku promlčení. K dopravní nehodě, která měla být příčinnou újmy na straně žalobce, došlo již dne 14. 10. 2016 a z žádného z podkladů nelze dovodit, že by žalobci vznikla jakákoliv újma ještě po tomto datu, resp. že by pro určení počátku běhu promlčecí doby bylo určující jiné datum. Toto nelze dovodit ani ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne 28. 8. 2020, stejně jako z něj nelze dovodit, že by k ustálení zdravotního stavu mělo dojít dne 12. 9. 2019. Pokud žalobce svůj nárok u soudu uplatnil až dne 12. 10. 2020, pak tak učinil s odstupem téměř čtyř let od škodní události, a i kdyby počátek běhu promlčecí doby měl být počítán od okamžiku poslední bodované skutečnosti zmiňované soudním znalcem v jeho posudku (tj. červen 2017), pak je zřejmé, že tříletá promlčecí doba uplynula ještě před podáním žaloby. Žalovaný 2) nadto žalobci dne 24. 5. 2017 uhradil částku 80.000 Kč z titulu náhrady újmy související s předmětnou dopravní nehodou. Žalobce tuto částku přijal a 2) žalovaného již nikdy žádným způsobem nekontaktoval a úhrada této částky byla nakonec důvodem pro podmíněné zastavení trestního stíhání 2) žalovaného.8. Žalovaná 3) se k žalobě vyjádřila ve svém podání ze dne 14. 4. 2021 (č. l. 59-60 spisu). Žalobcův nárok neuznává, žaloba je nedůvodná a nárok žalobce je promlčen. Žalobce podal žalobu téměř čtyři roky poté, co mělo dojít k dopravní nehodě, v jejímž důsledku měla žalobci vzniknout újma. Před podáním žaloby žalobce žádným způsobem nekontaktoval 3) žalovanou, ta se s nárokem žalobce seznámila až doručením žaloby. Nárok žalobce je promlčen. To, že k ustálení zdravotního stavu žalobce mělo dojít až dne 12. 9. 2019, nevyplývá z žádného žalobcem předloženého důkazu. Závěr znalce , jméno FO, ohledně toho je ničím nepodložené a nepřezkoumatelné sdělení. Bolestné je jím vypočítáno za roky 2016 a 2017, poslední položka bolestného je datována ke dni 2. 6. 2017. Případné určení okamžiku ustálení zdravotního stavu žalobce není předmětem žalobcem předloženého znaleckého posudku a toto ani nespadá do jeho kompetence.9. Žalobce v replice ze dne 12. 7. 2021 (č. l. 69-71 spisu) uvedl, že se neztotožňuje se závěry žalovaných o počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu se podává, že okolnosti rozhodné pro počátek běhu subjektivní lhůty zahrnují vědomost o škodě a o osobě povinné k její náhradě. S žalovanými se lze ztotožnit v tom, že žalobci mohla být osoba povinná k náhradě škody známa v době, kdy bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání 2) žalovaného. U samotné vědomosti žalobce o škodě je však situace odlišná. Žalovaní pomíjí konstantní judikaturu Nejvyššího soudu týkající se okamžiku, kdy se poškozený dozví o škodě. Tímto okamžikem je totiž okamžik, kdy se jeho zdravotní stav ustálí a kdy lze objektivně provést bodové o