251 C 7/2022-89 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 11.5.2022 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 15 181 Kč s příslušenstvím a částky 2 180 Kč jako smluvní pokuty. Žalobce uvedl, že s žalovanou dne 27.5.2021 uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci tuto částku v 42 pravidelných měsíčních splátkách po 728 Kč splatných vždy k 25. dni každého měsíce. V rámci smlouvy byla sjednána smluvní pokuta 249 Kč za každou splátku, u které dojde k prodlení o délce 30 dnů a dále náklady ve výši 200 Kč za každou splátku pro případ prodlení o délce 15 dnů. V čl. 6 Smlouvy pak byla ujednána další smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny pro případ zesplatnění. Žalovaná uhradila celkem tři splátky v celkové výši 2 184 Kč, se splátkou splatnou dne 25.9.2021 se dostala do prodlení. Žalobce proto využil své právo a pohledávku žalované v souladu s čl. 6 smlouvy ke dni 29.11.2021 zesplatnil. Ke dni zesplatnění činila celková dlužná jistina 13 634,79 Kč, kdy dále žalobce požaduje smluvní pokutu 747 Kč za prodlení se splátkou 1, 4 a 5, náklady ve výši 800 Kč za prodlení se splátkou 1, 2, 4, a 5, a dále žalobce požaduje smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 2 180,80 Kč. Dopisem ze dne 20.4.2022 byla žalované zasílána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalované. 3. Soud provedl dokazování čtením podstatného obsahu listinných důkazů, kdy zjistil následující skutečnosti. 4. Z kopie smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná zažádala o poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč, kdy tento úvěr měl být splacen v 42 splátkách po 728 Kč vždy nejpozději 25. dne každého kalendářního měsíce. Celkem tak měla být uhrazena částka 30 576 Kč. V rámci smlouvy byla sjednána úroková sazba 64,81% p.a. V čl. 6 smlouvy jsou pak upraveny důsledky z prodlení, kdy je v rámci bodu 6.1 sjednána smluvní pokuta 249 Kč za každou splátku, u které se klient ocitl v prodlení o délce 30 dnů, v bodu 6.2 byla sjednána náhrada nákladů pro případ prodlení o délce 15 dnů, a to v částce 200 Kč za každou splátku v prodlení a v bodu 6.5. byla sjednána smluvní pokuta 0,1% denně z nové jistiny pro případ, kdy dojde k zesplatnění celé pohledávky. 5. Z karty hodnocení klienta, výpisu z registru SOLUS a NRKI, potvrzení České správy sociální zabezpečení a výpisu z účtu žalované za měsíce březen 2021 a duben 2021 bylo zjištěno, že žalovaná doložila žalobci potvrzení o svých příjmech ve výši cca. 12 686 Kč měsíčně (invalidní důchod), kdy dle karty hodnocení klienta měla mít žalovaná výdaje ve výši životního minima 3 860 Kč, nákladů na bydlení a inkaso ve výši 3 384 Kč a ostatní náklady na dopravu a zábavu ve výši 200 Kč. Z kopie občanského průkazu je pak zřejmé, že žalobce ověřoval totožnost žalované na základě předloženého občanského průkazu. 6. Z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 31.5.2021 bylo zjištěno, že na účet [číslo] [bankovní účet] byla poukázána částka 12 000 Kč. Dle výpisů z účtu žalované se jedná o číslo účtu žalované. 7. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná vyčerpala celkem částku 12 000 Kč, přičemž uhradila celkem 2 184 Kč. 8. Z výzvy k zaplacení ze dne 26.7.2021, výzvy k zaplacení ze dne 26.10.2021, výzvy k zaplacení ze dne 25.11.2021 a oznámení o zesplatnění ze dne 29.11.2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění pohledávky. Dne 29.11.2021 pak došlo k zesplatnění z důvodu neuhrazení dlužných splátek. 9. Dopisem ze dne 20.4.2022 byla žalované zasílána předžalobní upomínka. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Dle § 573 o.z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 16. Dle ust. § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 17. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 18. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobci tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 728 Kč. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při posuzování schopnosti žalované úvěr splácet vycházel z informací, které žalovaná uvedla v rámci formuláře hodnocení klienta a dále z výpisu nebankovního registru klientských informací, registru SOLUS, informativních bankovních výpisů z účtu žalované a potvrzení České správy sociálního zabezpečení. Pokud jde o výdaje žalobce, uvedl, že vycházel z údajů uvedených žalovanou. Z těchto listin však nevyplývá, že by žalobce opravdu tvrzené skutečnosti ověřoval. V kartě hodnocení klienta je pouze uvedený příjem žalované ve výši 12 686 Kč (tento ověřen na základě zprávy České správy sociálního zabezpečení a výpisů z účtu žalované), jako výdaje je uvedeno životní minimum 3 860 Kč, náklady na bydlení a inkaso 3 384 Kč a ostatní náklady na dopravu a zábavu ve výši 200 Kč. Z karty hodnocení klienta není zřejmé, zda žalovaná bydlí v nájmu nebo ve vlastním bydlení, či zda bydlí sama nebo s další osobou. Také pokud jde o uvedené výdaje, které žalobce nijak neověřoval, tyto jsou značně podhodnocené, neboť si lze jen stěží představit, že žalovaná dá za bydlení a náklady na inkaso pouze částku 3 384 Kč. I pokud jde o další náklady tyto jsou podhodnocené, neboť žalovaná jako osoba v invalidním důchodu třetího stupně má jistě vyšší náklady také na případné léky, zdravotní pomůcky či zvýšené životní potřeby. Žalobce jako profesionál na trhu si tak nepočínal s péči řádného hospodáře, když nehodnotil reálné výdaje a náklady žalované a spokojil se s tvrzením, že údaje jsou pravdivé. Je povinností věřitele získané informace shromáždit, vyhodnotit jejich dostatečnost a rozhodnout, zda a které informace je nezbytné dále ověřovat, příp. jejich znalost prohlubovat. Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. Soud v této souvislosti odkazuje také na rozhodnutí Nejvyššího soudu Če