33 C 294/2022-29 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení celkem částky 22 531,84 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřel s žalovanou dne 6. 3. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl v hotovosti žalované finanční prostředky ve výši 11 000 Kč. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit předchůdci žalobce částku 8 046 Kč jako úroky, odměnu za zpracování a poplatek za vedení zákaznického účtu. Žalovaná neuhradila sjednané splátky, celkem uhradila pouze částku 1 630 Kč, kterou předchůdce žalobce započetl částečně na jistinu a částečně na poplatek. Předmětnou žalobou uplatňuje žalobce z výše uvedené smlouvy dlužnou jistinu ve výši 10 193,49 Kč, kapitalizované úroky ve výši 6 111,04 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 004,72 Kč, úroky ve výši 29 % z dlužné jistiny a zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny. Dále předmětnou žalobou uplatňuje nárok ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 18. 12. 2018 mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovanou, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka v hotovosti ve výši 18 000 Kč. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit předchůdci žalobce částku 15 650 Kč, která představuje kapitalizované úroky, odměnu za zpracování a poplatek za vedení zákaznického účtu. Žalovaná nehradila řádně sjednané splátky, celkem uhradila částku 10 139 Kč, kterou předchůdce žalobce započetl částečně na jistinu a částečně na sjednané poplatky. Předmětnou žalobou uplatňuje dlužnou jistinu ve výši 12 338,35 Kč, kapitalizované úroky ve výši 7 127 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 426,54 Kč, úroky ve výši 29 % z dlužné jistiny a zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % z dlužné jistiny. 2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud proto jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. 5. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti soud zjistil, že předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřela dne 6. 3. 2019 s žalovanou smlouvu, na základě které poskytl žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaná se zavázala vedle poskytnuté jistiny uhradit poplatek za poskytnutou zápůjčku ve výši 8 046 Kč a to vše v 45 týdenních splátkách po 424 Kč. Úrok ze zápůjčky byl sjednán ve výši 29 %. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 6. 3. 2019 soud zjistil, že předchůdce žalobce posuzoval úvěruschopnost žalované ve vztahu k výše uvedené uzavřené smlouvě o zápůjčce. Vycházel z pravidelného měsíčního příjmu ve výši 21 388 Kč s tím, že dle sdělení žalované v domácnosti byly k dispozici další čisté příjmy domácnosti a to ve výši 20 000 Kč. Pokud jde o splátky, dle sdělení žalované hradila splátku 2 357 Kč měsíčně, odhadované měsíční výdaje činily 7 500 Kč. Předchůdce žalobce měl k dispozici pracovní smlouvu a dva výplatní lístky. Pokud jde o výdaje žalované v souvislosti s bydlením, k tomu předchůdce žalobce neměl k dispozici žádné listiny, vycházel toliko z údajů poskytnutých žalovanou. Žalobce rovněž ani v žalobě netvrdil a ani nedoložil žádný důkaz, jakým jiným způsobem prověřil úvěruschopnost žalované, zda tato případně není vedena v databázi exekucí či insolvenčního řízení. Z tabulky umoření vztahující se ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že na předmětnou zápůjčku žalovaná uhradila celkem částku 1 630 Kč. 6. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] soud zjistil, že předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne 18. 12. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalované poskytl v hotovosti zápůjčku ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se vedle poskytnuté zápůjčky zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 15 650 Kč a to v 60 týdenních splátkách po 561 Kč. Úrok ze zápůjčky účastníci sjednali ve výši 29 %. Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 18. 12. 2018 soud zjistil, že předchůdce žalobce prověřoval úvěruschopnost žalované a to tím způsobem, že měl k dispozici pracovní smlouvu a potvrzení o příjmu. Jak vyplývá ze zákaznické karty, jiné listiny neměl k dispozici, vycházel toliko z údajů poskytnutých žalovanou. Z této karty soud zjistil, že čistý příjem žalované činil 22 650 Kč, dle údajů uvedených v zákaznické kartě měla žalovaná splácet interní splátky ve výši 1 551 Kč, žádné externí splátky ze zápůjček, odhadované měsíční výdaje dle informací poskytnutých žalovanou činily 7 500 Kč. Jak vyplývá z karty zákazníka, předchůdce žalobce neměl k dispozici žádné jiné listiny, ze kterých by ověřil, jaké konkrétní výdaje žalované v souvislosti s bydlením měla, žalobce rovněž nedoložil, zda bylo prověřováno, zda žalovaná není vedena v databázi dlužníků či jiným způsobem byla prověřována úvěruschopnost žalované. Z tabulky umoření vztahující se ke smlouvě [číslo] soud zjistil, že na předmětnou zápůjčku byla ze strany žalované uhrazena částka 10 139 Kč. 7. Z přípisu společnosti [právnická osoba] ze dne 30. 1. 2022 a podacího lístku ze dne 24. 2. 2022 soud zjistil, že předchůdce žalobce oznámil postoupení předmětných pohledávek z výše uvedených smluv o zápůjčce na žalobce. Současně tímto přípisem žalovanou vyzval, aby uhradila dlužné částky do 10 dnů od doručení přípisu. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 3. 8. 2022 a podacího lístku z téhož data soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. 8. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), spotřebitelským úvěrem je odložena platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 15. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o zápůjčce [číslo] dne 6. 3. 2019, na základě které žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 11 000 Kč. Na předmětnou zápůjčku uhradila žalovaná částku 1 630 Kč. Dne 18. 12. 2018 byla mezi předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti zápůjčka ve výši 18 000 Kč. Na předmětnou zápůjčku žalovaná uhradila částku 10 139