36 C 213/2022-42 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22.8.2022 po žalované zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím jako nároků ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovanou uzavřel právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba], [IČO]. Dále tvrdila, že žalovaná převzala v den uzavření smlouvy v hotovosti částku 35 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku věřiteli zaplatit spolu s úrok ve výši 7 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč, hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni, žalovaná původnímu věřiteli uhradila částku 1 050 Kč. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala, po celou dobu řízení zůstala naprosto nečinná. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - smlouvy o úvěru, smluvních podmínek smlouvy o půjčce na zadní straně smlouvy, zákaznické karty, smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní včetně přílohy [číslo] předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně soud zjistil, že původní věřitel uzavřel dne 15.9.2020 s žalovanou předmětnou smlouvu o půjčce, na základě které v den uzavření smlouvy žalovanému poskytl částku 35 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit částku ve výši 35 000 Kč, jako jistinu + částku 28 000 Kč, jako úrok ve výši 7 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 7 000 Kč odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč. Celkovou částku se zavázala zaplatit v 60 týdenních splátkách po 1 050 Kč, poslední splátka byla stanovena na 9.11.2021. Žalovaná uhradila původnímu věřiteli celkem částku 1 050 Kč. V zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaná je svobodná, bydlí v nájmu, vzdělání má učňovské, pracuje na pozici operátor výroby u zaměstnavatele [právnická osoba] se sídlem v [obec], s čistým měsíčním příjmem 25 226 Kč. Má i další příjem ve výši 7 700 Kč měsíčně. Původní věřitel však vůbec neověřoval žádnými důkazy skutečné výdaje žalovaného, tyto pouze odhadl částkou 19 000 Kč měsíčně. Dále žalovaná uvedla, že splácí dluh [anonymizována dvě slova], který je již vykonatelný a vymáhán v exekučním řízení. I tato skutečnost měla být signálem pro důkladnější prověřování úvěruschopnosti žalované. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7.1.2022 byla pohledávka postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaná nezaplatila požadovanou částku ani po předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně. 5. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 11. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 12. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti právní předchůdce žalobkyně (původní věřitel) řádně nezjišťoval informace týkající se jeho reálných výdajů. Nepostupoval tedy s odbornou péčí, když řádným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovanou ohledně jejích skutečných výdajů. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 17. Právní předchůdce žalobkyně nesplnil svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalované poskytl úvěr v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vyložit jako neplatnost absolutní. Věřitel neověřoval výdaje žalované a nijak nezohlednil skutečnosti, že žalovaná splácí další závazek, který je již vykonatelný. I tato skutečnost měla být signálem pro důkladnější prověřování úvěruschopnosti žalované. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C -679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18). 18. Soud uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině při plnění z neplatné smlouvy lze vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených OZ. Ust. § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 ZSÚ je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, a to v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle OZ. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 OZ. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém pří