36 C 228/2021-41 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 28. 7. 2021 po žalovaném zaplacení částky 18.341,41 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3.629,69 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7.289,69 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 18.341,41 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úroku ve výši 28 % ročně z částky 18.341,41 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 5. 12. 2016 mezi právním předchůdcem žalobkyně - [právnická osoba], [IČO] (dále jen původní věřitel). Dále se domáhala zaplacení částky 6.273,70 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.241,54 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2.986,28 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 6.273,70 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úroku ve výši 28 % ročně z částky 6.273,70 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne 26. 8. 2016 s týmž věřitelem. 2. K jednotlivým nárokům: 1. Ve věci smlouvy [číslo] tvrdila, že tuto uzavřel původní věřitel s žalovaným po posouzení schopnosti žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, kdy poskytnuté informace žalovaným byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané,,ověření dokumenty”, soudu však předložila pouze výplatní lístky žalovaného. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 21.000 Kč, které se zavázal vrátit původnímu věřiteli včetně částky 17.944 Kč, jako poplatky v souvislosti s uzavřením smlouvy, celkovou částku ve výši 38.944 Kč měl zaplatit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 650, Kč, s poslední splátkou dne 29. 1. 2018. Žalovaný původnímu věřiteli zaplatil celkem částku 4.400 Kč, která byla započítána na jednotlivé nároky dle uzavřené smlouvy. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, žalovaný nevrátil žalovanou čásktu ani po předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný. 4. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - smlouvy o zápůjčce, smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce na zadní straně smlouvy, zákaznické karty, přehledu plateb, smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní včetně přílohy [číslo] předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně soud zjistil, že původní věřitel uzavřel dne 5. 12. 2016 s žalovaným předmětnou smlouvu o zápůjčce, na základě které v den uzavření smlouvy žalovanému poskytl částku 21.000 Kč, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit částku ve výši 36.000 Kč, jako jistinu + částku 17.944 Kč, jako součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.620 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměnou za zpracování a doručení ve výši 4.952 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 9.372 Kč. Celkovou částku se zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 650 Kč, poslední splátka byla stanovena na 29. 1. 2018, žalovaný uhradil původnímu věřiteli celkem částku 4.400 Kč. V zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný je svobodný, bydlí v nájmu, vzdělání má středoškolské, pracuje jako [anonymizováno] u zaměstnavatele u [anonymizováno] [právnická osoba] se sídlem v [obec], s čistým měsíčním příjmem 15.000 Kč, jako průměr za poslední 3 měsíce s tím, že toto doložil výplatními lístky za měsíce 6, 7, 8, 9, 10. Z předložených výplatních lístků za toto období lze dovodit, že skutečně tento čistý měsíční příjem žalovaný měl. Původní věřitel však vůbec neověřoval žádnými důkazy skutečné výdaje žalovaného, tyto pouze odhadl částkou 10.000 Kč měsíčně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byla pohledávka postoupena na žalobkyni s účinností ke dni 24. 6. 2019, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovaný nezaplatil požadovanou částku ani po předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně. 6. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 12. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 13. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti právní předchůdce žalobkyně (původní věřitel) řádně nezjišťoval informace týkající se jeho reálných výdajů. Nepostupoval tedy s odbornou péčí, když řádným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovaným ohledně jejích skutečných výdajů. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 18. Právní předchůdce žalobkyně nesplnil svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalovanému poskytl zápůjčku v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vyložit jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C -679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18). 19. Soud uzavřel, že smlouva o zápůjčce byla od počátku absolutně nepla