42 C 84/2023-29 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 18.480,64 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce - společností [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], a to ohledně jistiny ve výši 15.000 Kč, splatné dne [datum]. Současně žalobce požadoval úhradu částky ve výši 5.475,26 Kč představující smluvní pokutu, kapitalizované smluvní úroky a poplatky úvěru ve výši 13.132,72 Kč Kč a příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení, částečně kapitalizovaných v částce 1.237,56 Kč. Předmětná pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobce. 2. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzal žalobce žalobu zpět co do částky 13.132,72 Kč skládající se ze smluvní pokuty (5.475,26 Kč) a kapitalizovaného úroku (13.132,72 Kč), neboť žalobce na žalobě v daném rozsahu již netrvá, a soud proto řízení co do těchto nároků v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalobce vyjádřil souhlas již v návrhu, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, čímž v souladu s připojenou doložkou soudu bylo možno dospět k závěru, že s takovým postupem soudu bez nařízení jednání souhlasí) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 5. Na základě provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: 6. Z žádosti o úvěr, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] pod [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná podepsala tuto smlouvu o úvěru. Obsahem této úvěrové smlouvy je úvěr ve výši 15.000 Kč, při RPSN ve výši 272,44 %, který se žalovaná zavázala vrátit předchůdci žalobce ve výši 27.888 Kč, když k jistině úvěru byla povinna uhradit rovněž úrok ve výši 1.444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7.350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1.394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2.700 Kč Částku měla žalovaná splácet formou 14 měsíčních splátek po 1.992 Kč měsíčně s tím, že poslední splátka byla splatná dne [datum]. Ve smlouvě stojí, že žalovaná převzala finanční prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy dne [datum]. Ve smlouvě stojí, že žalovaná převzala finanční prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy dne [datum]. Z odst. 4 na 1. straně smlouvy soud zjistil, že v případě prodlení byl dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky. Žalovaná učinila na úvěr částečnou hradu ve výši 4.000 formou 2 řádně uhrazených splátek, jak soud zjistil z tvrzení žalobce, kterému neměl důvod nevěřit, a které předchůdce žalobce započetl na jednotlivé položky dlužné částky. 7. Z předložené žádosti o úvěr dále soud ohledně osobních a majetkových poměrů žalované zjistil, že uvedla výši svého příjmu ve výši 14.800 Kč měsíčně, naopak výdaje v částce 12.370 Kč měsíčně. Použitelný příjem žalované pak věřitel vypočetl tak, že odečetl tvrzené výdaje od příjmů a dospěl k disponibilní částce [číslo] Kč/měsíc. Žadatelka uvedla, že je na rodičovské dovolené a vyživuje 2 nezaopatřené osoby do 26 let. Dále stvrdila, že nemá bankovní účet a stran bydlení uvedla, že žije u přítele. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce jako postupitelem a žalobcem v postavení postupníka, dále z potvrzení o přijetí platby a seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum], kterými byla rovněž vyzvána k úhradě dluhu. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] vč. podacího archu ze dne [datum], bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky. Žalovaná však do dnešního dne žalovanou částku neuhradila. 9. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po [datum]. 10. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 586 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. 12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Dle dikce § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí. Z ustanovení § 5 o. z. vyplývá, že jedná-li bez odborné péče ten, kdo k tomu má povinnost, jde takové jednání k jeho tíži. 16. Ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. uvádí, že ten kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. A dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v té části, ve které se žalobce domáhá zaplacení jistiny úvěru. 18. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. 19. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které by předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 15.000 Kč a žalovaná by předchůdci žalobce tuto částku vrátil navýšenou o úrok a poplatky za poskytnutí úvěru v souhrnné výši 12.888Kč, to vše ve lhůtě splatnosti do [datum]. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z předložených listin není zřejmé, zda byly důkladněji zjišťovány příjmy a výdaje žalované, a zda v této souvislosti byly vyžadovány jakékoliv podklady a prováděny lustrace její majetkové situace ve veřejných rejstřících. Na výzvu soudu pak žalobce sdělil, že disponuje toliko těmi dokumenty k prokázání ověření úvěruschopnosti žalované, které doložil společně s žalobou. Jediným doloženým dokladem ve věci tak je žádost o úvěr vyplněná žalovanou, z níž vyplývá tvrzený použitelný měsíční příjem žalované v částce 2.430 Kč. Soud má tedy za to, že předchůdce žalobce dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalované úvěr splácet, tak jak to požaduje zákon, a přesto žalované poskytl finanční prostředky v částce 15.00