47 C 57/2023-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení následujících částek: a) 197 724,36 Kč, smluvního úroku ve výši 8,9 % ročně z pohledávky 197 724,36 Kč od 15. 8. 2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z pohledávky 197 724,36 Kč od 15. 9. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 417,29 Kč za dobu od 15. 5. 2022 do 14. 8. 2022; b) smluvního úroku ve výši 18,9 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 8. 2022 do 29. 9. 2022, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 9. 2022 do 5. 10. 2022, smluvního úroku ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 9. 2022 do 5. 10. 2022, kapitalizovaného úroku ve výši 388,31 Kč od 1. 6. 2022 do 14. 8. 2022; c) 785 Kč. Nárok pod písm. a) je žalován z titulu smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] uzavřené mezi účastníky 7. 3. 2022 (žalovanému byl žalobcem poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč), nárok pod písm. b) je žalován z titulu smlouvy o kontokorentu z 2. 3. 2022 ve výši 10 000 Kč a nárok pod písm. c) byl žalován z titulu záporného zůstatku na běžném účtu žalovaného (25 Kč), nezaplaceným nákladům vynaloženým žalobcem na vymáhání dluhu (300 Kč) a dlužnému pojistnému (460 Kč). 2. Žalovaný uplatněná nárok neuznal, a to z důvodu, že žalobce si před poskytnutím úvěru dostatečně neověřil úvěruschopnost žalovaného, přičemž je nezbytné, aby si věřitel údaje uvedené spotřebitelem ověřoval. 3. Výrok I. až III. rozsudku odpovídá § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, jelikož žalobce vzal žalobu v tam uvedeném rozsahu zpět z důvodu částečného plnění žalovaným po podání žaloby. Totiž žalovaný zaplatil žalobci 2 000 Kč dne 14. 3. 2023 (důkaz: výpis z běžného účtu z 6. 4. 2023, splátkový kalendář z 6. 4. 2023, Přehled plateb s datem platby 14. 3. 2023) a dne 14. 4. 2023 uhradil rovněž 2 000 Kč (důkaz: Přehled plateb s datem 14. 4. 2023, Splátkový kalendář z 19. 4. 2023, Výpis z běžného účtu z 19. 4. 2023), čemuž pak ostatně odpovídá i úroku z prodlení ve výroku IV. tohoto rozsudku. 4. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Žalobní nárok a) 6. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 3. 10. 2020 Rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] (důkaz touto rámcovou smlouvou). Dne 4. 3. 2022 uzavřel žalovaný s žalobcem Dodatek č. 6 k Rámcové smlouvě [číslo] – úvěr číslo [anonymizováno], jehož podpisem se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobci celkem částku 296 157,50 Kč, a to 113 splátkami po 2 642 Kč (důkaz touto smlouvou o úvěru a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalobce žalovanému na jeho účet vedený u žalobce úvěr ve výši 200 000 Kč vyplatil dne 7. 3. 2022 (důkaz výpisem z účtu z 7. 3. 2022). 7. Splátky od 15. 4. 2022 do 15. 5. 2022 byly žalovaným splaceny. Na splátku dne 15. 6. 2022 bylo ze strany žalovaného dne 15. 6. 2022 zaplaceno pouze 351,16 Kč; počínaje splátkou ke dni 15. 6. 2022 již nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny řádně a včas (důkaz: Splátkový kalendář s datem 15. 8. 2022 a Přehled plateb). Vzhledem k uvedenému porušení smluvních povinností žalovaným (nesplácení úvěru) přistoupil žalobce v souladu s ujednáním smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] (čl.„ Ostatní ustanovení“ v závěru dokumentu) ve spojení s Podmínkami pro používání úvěru (čl. Několik bodů k ukončení smlouvy, odst. 3) k zesplatnění úvěru v tom smyslu, že 6. 9. 2022 odeslal žalobci zesplatňující dopis datem 5. 9. 2022, tj. vyzývající žalovaného k zaplacení částky 203 520,57 Kč (důkazy: Výzva k zaplacení dluhu – takzvaná předžalobní výzva z 5. 9. 2022; poštovní podací arch z 6. 9. 2022; Podmínky po používání úvěru; Obchodní podmínky). Žalobce vyčíslil ke dni takového zesplatnění dlužnou pohledávku nesplacenou jistinou ve výši 197 724,36 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 4 417,29 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne poslední řádně zaplacené splátky, tj. ode dne 15. 5. 2022 do dne 14. 8. 2022. 8. Žalobní nárok b) 9. Dne 2. 3. 2022 uzavřel žalovaný s žalobcem Dodatek č. 5 k Rámcové smlouvě [číslo] (v reakci na žádost žalovaného o poskytnutí kontokorentu z 13. 2. 2022), na základě kterého žalobce poskytl žalovanému kontokorent do výše 10 000 Kč (žalovanému bylo umožněno čerpání kontokorentu na účtu č. [bankovní účet]), přičemž žalovaný měl zaplatit žalobci celkovou částku 11 889,99 Kč a žalovaný měl povinnost platit smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z vyčerpané části kontokorentu (důkaz tímto dodatkem a Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Přehledem čerpání a splácení kontokorentu a Mimořádným výpisem z účtu, tj. za dobu od 24. 4. 2022 do 3. 1. 2023). 10. Vzhledem k porušení smluvních povinností žalovaným přistoupil žalobce následně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu (čl. Ostatní ustanovení v závěru dokumentu) ve spojení s Podmínkami pro používání kontokorentu k zesplatnění kontokorentního úvěru v tom smyslu, že 6. 9. 2022 odeslal žalobci zesplatňující dopis datem 5. 9. 2022, tj. vyzývající žalovaného k zaplacení částky 10 522,78 Kč z titulu kontokorentu (důkazy: Výzva k zaplacení dluhu – takzvaná předžalobní výzva z 5. 9. 2022; poštovní podací arch z 6. 9. 2022; Podmínky pro používání kontokorentu). Ke dni uvedeného zesplatnění byla dlužná pohledávka žalobcem vyčíslena jako nesplacená jistina kontokorentu ve výši 10 000 Kč, nesplacený smluvní úrok z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 388,31 Kč (jakožto souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne 1. 6. 2022 naúčtovaných do 14. 8. 2022). 11. Žalovaný dne 6. 10. 2022 uhradil na kontokorent částku ve výši 10 000 Kč, kterou si žalobce započetl na úhradu jistiny kontokorentu ve výši 10 000 Kč (nesporné mezi účastníky), a proto předmět řízení u nároku b) tvoří jen smluvní úrok a úrok z prodlení (viz bod 1. odůvodnění tohoto rozsudku). 12. Pokud jde o nárok pod písm. c), žalobce vzal v této části žalobu zpět (viz výrok II. rozsudku). 13. Na základě shora zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části, ve které se žalobce domáhal vrácení poskytnutých peněžních prostředků (jistiny úvěru) a zákonných úroků z prodlení (a to ještě v omezeném rozsahu). 14. Žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jako„ zákon“), ve spojení s § 2395 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jako „o. z.“). Jedná o spotřebitelský úvěr dle § 2 odst. 1 cit. zákona, když se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli. Žalobce je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. § 7 cit. zákona) V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč a 10 000 Kč. 15. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do 23. 4. 2020 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) platí, že:„ (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ Podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí:„ (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotř