48 C 157/2022-41 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 23.006,85 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 19. 12. 2018 zápůjčku v hotovosti ve výši 14.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 12.283 Kč a dále zaplatit úrok ve výši 29 % ročně, a to prostřednictvím 60týdenních splátek po 439 Kč. Žalovaná neuhradila řádně a včas splátky, poslední splátku uhradila dne 28. 12. 2018. Žalovaná do postoupení pohledávky na žalobkyni uhradila celkem částku 1.800 Kč. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení jistiny ve výši 12.440,85 Kč, poplatku ve výši 10.566 Kč a dále i úhrady úroků ve výši 3.106,76 Kč a úroků z prodlení ve výši 2.405,75 Kč a dále úroku ve výši 29 % ročně z částky 12.440,85 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonem ve výši 9,75 % ročně z jistiny ve výši 12.440,85 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Pohledávka za žalovanou byla dne 18. 12. 2020 postoupena na žalobkyni. 2. K výzvě soudu žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 22. 8. 2022 uvedla, že žalovaná byla při zjišťování její úvěruschopnosti dotazována na její rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované a zaznamenány do zákaznické karty. Právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici pracovní smlouvu a výplatní pásky žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 19. 12. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] Předmětem smlouvy byla zápůjčka ve výši 14.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit prostřednictvím 60týdenních splátek po 439 Kč. Současně se žalovaná zavázala zaplatit i souhrnný poplatek za zápůjčku ve výši 12.283 Kč sestávající se z úroku ve výši 2.504 Kč, z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5.652 Kč a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4.127 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy o zápůjčce stvrdila převzetí zápůjčky v hotovosti. Celkově se tak žalovaná zavázala uhradit z titulu této smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně částku 26.283 Kč. Strany si sjednaly úrok ve výši 29 % ročně. Žalovaná v zákaznické kartě ze dne 19. 12. 2018 uvedla, že žije s rodiči, má základní vzdělání a je svobodná. Pracovala na plný úvazek jako uklízečka. Její příjmy činily 13.050 Kč, další čisté příjmy domácnosti činily částku 22.500 Kč. Celkový příjem žalované byl 35.550 Kč. Její výdaje pak byly představovány částkou 4.500 Kč. Majetkové poměry žalované uvedené v zákaznické kartě pak byly ověřeny z její pracovní smlouvy a výplatních pásek za měsíc září a říjen 2018. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila do dne postoupení pohledávky celkem částku 1.800 Kč, která byla započtena v souladu se smluvními podmínkami tak, jak vyplývá z listiny – tabulky umoření – jistina činila k datu 28. 12. 2018 částku 12.440,85 Kč. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení jistiny ve výši 12.440,85 Kč, poplatku ve výši 10.566 Kč, dále úroků z prodlení ve výši 2.405,75 Kč za období od 5. 1. 2019 do 18. 12. 2020, úroků ve výši 3.106,76 Kč za období od 13. 2. 2020 do 18. 12. 2020, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z jistiny ve výši 12.440,85 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z jistiny ve výši 12.440,85 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. K postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou z titulu shora specifikované smlouvy na žalobkyni došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, o čemž byla žalovaná zpravena dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 6. 1. 2021 zaslaného žalované (zaslané jí na jméno adresáta [příjmení] [jméno]) doporučeně dne 25. 1. 2021 na adresu [adresa žalované]. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni ani její předchůdkyni neuhradila, proto byla k její úhradě mj. vyzvána i prostřednictvím předžalobní upomínky (zaslané jí na jméno adresáta [příjmení] [jméno]) ze dne 28. 6. 2021 zaslané jí téhož dne doporučeně na adresu [adresa žalované]. 7. Soud závazek žalované z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 19. 12. 2018 posoudil dle z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. <i>8. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>9. Dle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.</i> <i>10. Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>11. Dle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>13. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>14. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>15. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.</i> <i>16. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).</i> 17. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. 18. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě, které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 14.000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu uzavřela jako osoba podnikající, žalovaná jako spotřebitel, což je zřejmé nejenom ze záhlaví smlouvy, ale i z jejího obsahu. Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 86 z. o spotřebitelském zákonu (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). 19. Žalovaná v rámci jednání o poskytnutí zápůjčky uvedla, že je svobodná, žije s rodiči, má základní vzdělání a vyživuje 1 osobu. V kartě zákazníka ze dne 19.