48 C 3/2023-32 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 40.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla prostřednictvím webové stránky [webová adresa] uzavřena dne 22. 7. 2021 smlouva o úvěru [číslo] na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40.000 Kč, který měl být splacen do 4. 4. 2022. Úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet č. účtu [bankovní účet]. Žalovaný úvěr neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Žalovanému byla dne 22. 7. 2021 na bankovní účet č. účtu [bankovní účet] poskytnuta částka 40.000 Kč. Žalovaný byl jediným vlastníkem a disponentem tohoto bankovního účtu a v červenci 2021 na něj byla připsána částka 40.000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 4. 2021. Žalovaný byl prostřednictvím předžalobní upomínky vyzván právním zástupcem žalobkyně dne 14. 4. 2021 zaslané mu téhož dne doporučeně na adresu [adresa žalovaného], k zaplacení částky 56.195 Kč s tím, že mu byla na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 22. 7. 2021 poskytnuta částka 40.000 Kč. 6. Soud nevzal za prokázané, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 22. 7. 2021 uzavřena smlouva o úvěru splatném ve splátkách [číslo] ve znění předloženém k důkazu žalobkyní. Listina označená jako smlouva o úvěru splatném ve splátkách [číslo] je formulářem, ke kterému není připojen podpis žalovaného. Žalobkyně v žalobě uvedla, že tato měla být uzavřena prostřednictvím webových stránek [webová adresa], kde měl žalovaný vyplnit registrační formulář vč. telefonního čísla a emailu, čímž učinil návrh na uzavření smlouvy vůči věřiteli. Žalovaný pak měl potvrdit, že smlouvu četl a s jejím obsahem souhlasil. Po přijetí platby měl žalovaný doplnit zbývající údaje a takto byla mezi stranami uzavřena smlouva. Z žalobkyní předložených důkazů nevyplývá nic, z čehož by bylo možno dovodit, že žalovaný vyjádřil vůli být smlouvou takového znění vázán. Nadto soud nemá za prokázané, že žalobkyně reálně v dostatečném rozsahu a kvalitě ověřovala úvěruschopnost žalovaného, ač k tomu byla dle 86 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, povinna. 7. Soud věc posoudil dle z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. <i>8. Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>9. Dle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>10. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>11. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>12. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>13. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).</i> 14. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 15. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi stranami byla uzavřena smlouva o úvěru, a to s ohledem na shora uvedené. Pokud by ale smlouva uzavřena byla, měla právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu uzavírající jako osoba podnikající dostát svým povinnostem vyplývajícím ze z. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný byl soudě dle záhlaví a obsahu smlouvy spotřebitelem. Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C -679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 86 z. o spotřebitelském zákonu (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). 16. Žalobkyně v reakci na výzvu soudu v doplnění žaloby ze dne 26. 1. 2023 uvedla, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně lustrován ve veřejných registrech a že žalobkyně je v dobré víře, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně prověřila. Z uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala řádně, když nezjistila řádně a v potřebném rozsahu reálné příjmy a výdaje žalovaného; tyto si nenechala řádně od žalovaného doložit a následně je neanalyzovala. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dle soudu zjevně nepostupovala při zkoumání schopností žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně poměry žalovaného nezkoumala vůbec, natož pečlivě; nezabývala se prověřením konkrétních příjmů a výdajů žalovaného a tyto položky pak v jejich souhrnu nesrovnala tak, aby z nich nemohla jinak než zjistit, že je žalovaný natolik solventní, aby si mohl dovolit smlouvu o úvěru uzavřít a smlouvě dostát. Schopnost řádně splácet úvěr není určena pouze výší příjmu, ale celou řadou dalších faktorů, zejména pak výší reálných výdajů, otázkou životního stylu či skutečností, zda dlužník nesplácí současně i jiné splátky. Přitom právě výdajovou stránku žadatele o úvěr má právní předchůdkyně žalobkyně povinnost řádně zkoumat, aby mohla srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis jeho příjmů nad skutečnými výdaji, a tedy jaká je jeho reálná schopnost zvažovaný úvěr řádně a bez problémů splácet. Pokud se tedy právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy spokojila pouze s negativním výsledkem lustrace žalovaného ve veřejných registrech, tak při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nedostála své povinnosti postupovat s odbornou péčí. I přesto byla částka 40.000 Kč žalovanému poskytnuta. 17. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet ho s odbornou péčí, je smlouva s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a s ohledem na § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem (vedle již důvodů uvedených shora) absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, které svým účelem odporuje zákonu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018 zn. 33 Cdo 2178/2018 či nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). 18. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege), a to od počátku (ex tunc), proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky. 19. Žalovaný ale na základě neplatné smlouvy o úvěru prokazatelně převzal od právní předchůdkyně žalobkyně