72 C 36/2023-76 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost vyklidit byt č. , hodnota, o velikosti 2+kk nacházející se ve 2. nadzemním podlaží domu na , adresa, na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , a vyklizený jej předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce k tomu v žalobě uvedl, že je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která je na základě zřizovací listiny oprávněna pronajímat svým jménem byty sociálního charakteru a uzavírat nájemní smlouvy v obytném domě na , adresa, . Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 1. 8. 2019 nájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo užívání shora uvedené bytové jednotky, přičemž pronájem bytu byl sjednán na dobu určitou do 31. 7. 2020, kdy následně došlo k prodloužení doby trvání nájmu prostřednictvím jednotlivých dodatků č. , hodnota, až č. , hodnota, do 31. 7. 2022. K dalšímu prodloužení nájemního vztahu ovšem již nedošlo a nájem tak ke dni 31. 7. 2022 skončil. Vzhledem k tomu, že žalovaná byt následně nevyklidila a včas žalobci nepředala, byla žalované adresována dne 5. 9. 2022 výzva k opuštění bytu, prostřednictvím které byla žalovaná vyzvána k vyklizení bytu, a jejíž převzetí žalovaná stvrdila svým podpisem. Vzhledem k tomu, že ani následně, po zaslání předžalobní výzvy ze dne 9. 11. 2022, žalovaná byt nevyklidila, nadále jej užívá bez právního důvodu a žalobci tak nezbylo než se vyklizení a předání bytu domáhat na základě podané žaloby.2. Žalovaná se ve věci vyjádřila především v tom smyslu, že má za to, že žaloba byla podána ze strany žalobce jako subjektu, který k tomu neměl oprávnění. Současně žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že se domnívá, že požadavek na vyklizení užívaného bytu není v souladu s dobrými mravy a není nezbytný v demokratické společnosti., právnická osoba, souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.4. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná.5. Mezi žalobcem v postavení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která je na základě zřizovací listiny oprávněna pronajímat svým jménem byty sociálního charakteru a uzavírat nájemní smlouvy v obytném domě, čímž je dána aktivní legitimace na straně žalobce (s odkazem na zřizovací listinu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , příspěvkové organizace, ze dne 13. 7. 2020 a dále ze dne 2. 11. 2022, jejímž zřizovatelem je , Anonymizováno, město , adresa, , spolu s její přílohou č. , hodnota, ve vztahu k pozemku p. č. , hodnota, , k. ú. , adresa, , zast. plocha a nádvoří, se stavbou č. p. 376, část obce , adresa, ), obec , adresa, , a s odkazem na předmět činnosti zejména dle čl. II písm. q) a písm. w) zřizovací listiny) a žalovanou byla dne 1. 8. 2019 uzavřena nájemní smlouvu, jejímž předmětem bylo užívání předmětné bytové jednotky č. , hodnota, o vel. 2+kk na , adresa, , přičemž pronájem bytu byl sjednán na dobu určitou do 31. 7. 2020.6. Prostřednictvím jednotlivých dodatků č. , hodnota, až č. , hodnota, ze dne 29. 7. 2020, 4. 8. 2021, 5. 11. 2021 a 1. 3. 2022 došlo následně k prodloužení doby trvání nájmu až do 31. 7. 2022. Vzhledem k tomu, že k dalšímu prodloužení nájemního vztahu již nedošlo, nájem tak skončil ke dni 31. 7. 2022. Žalovaná však byt následně nevyklidila a včas žalobci nepředala, žalované proto byla dne 5. 9. 2022 adresována výzva k opuštění bytu, prostřednictvím které byla žalovaná v souladu s § 2285 občanského zákoníku vyzvána k vyklizení bytu, a jejíž převzetí žalovaná stvrdila svým podpisem. Vzhledem k tomu, že ani následně k vyklizení shora specifikovaného bytu nedošlo, žalované byla dne 9. 11. 2022 zaslána také předžalobní výzva.7. Z výpisu z katastru nemovitostí vzal soud za prokázané, že vlastníkem domu na , adresa, na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaném na LV č 10001 v katastru nemovitostí u Kat. úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Kat. pracoviště , adresa, , je Statutární město , adresa, , dle zřizovací listiny ze dne 13. 7. 2020 zřizovatel žalobce. Žalobce předložil výpis z katastru nemovitostí spolu s informací o pozemku získané prostřednictvím aplikace Nahlížení do katastru nemovitostí.8. Žalobce dále předložil výpis jednotlivých předpisů a plateb vztahující se k užívání předmětného bytu žalovanou za období od srpna roku 2019 do ledna roku 2023, z něhož vyplývá konečný záporný zůstatek představovaný částkou ve výši 47.220 Kč. Dále byl ze strany žalobce předložen výpis jednotlivých předpisů a plateb vztahující se k užívání předmětného bytu žalovanou za období od srpna roku 2019 do července roku 2023, a to s tím že z uvedeného vyplývá konečný záporný zůstatek představovaný částkou ve výši 105.581 Kč.9. Žalovaná dále na podporu svých tvrzení předložila také Domovní řád účinný ode dne 1. 2. 2016, rodný list , jméno FO, , nar. 8. 6. 2010, rozsudek Městského soudu v Brně ve věci zvýšení výživného č. j. , spisová značka, ze dne 3. 8. 2022, který nabyl právní moci dne 31. 8. 2022, dohodu o provedení práce uzavřenou s žalovanou společností , právnická osoba, ., na dobu určitou do 31. 12. 2023, a potvrzení o zaměstnání zaměstnavatele , právnická osoba, , za dobu do 31. 7. 2021.10. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná.11. Dle 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje (§ 1042 občanského zákoníku).12. Dle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.13. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl nájemní vztah na základě smlouvy o nájmu bytu uzavřené dle § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce. Nájemní smlouva, jejímž předmětem byl byt č. , hodnota, o velikosti 2+kk nacházející se ve 2. nadzemním podlaží domu na , adresa, na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , byla uzavřena s účinností od 1. 8. 2019 na dobu určitou do 31. 7. 2020, resp. ve znění následně uzavřených dodatků č. , hodnota, až 4 do 31. 7. 2022. Nájemní vztah tak skončil uplynutím doby ke dni 31. 7. 2022. Jestliže žalovaná užívá předmětný byt i po skončení nájmu, dochází tak k tomu bez právního důvodu.14. Z provedeného dokazování rovněž vyplynulo, že žalovaná shora uvedené skutečnosti nijak nerozporovala, neboť procesní obrana žalované se dotýkala toliko otázky aktivní legitimace žalobce s tím, že žaloba by měla být zamítnuta s ohledem na rozpor s dobrými mravy. Jde-li o námitku žalované vztahující se k nedostatku aktivní legitimace na straně žalobce, v tomto ohledu soud odkazuje na již shora uvedené, přičemž aktivní legitimace žalobce vyplývá ze zřizovací listiny ze dne 13. 7. 2020, resp. ze dne 2. 11. 2022, předložené spolu s její přílohou vztahující se k předmětnému domu na , adresa, .15. V projednávaném případě se soud dále s ohledem na obranu žalované ve vztahu k žalobcem podané žalobě na vyklizení předmětného bytu zabýval rovněž důvody, pro které by s ohledem na okolnosti případu, kdy by vyklizení nájemce odporovalo dobrým mravům nebo veřejnému pořádku, bylo na místě zvažovat určení delší než zákonné lhůtě k vyklizení nebo žalobu – pro tentokrát – zamítnout, neboť v tomto ohledu se i nadále za účinnosti nového občanského zákoníku uplatní závěry vyslovené v rámci stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. Cpjn 6/2009. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy, takovému výkonu práva odepře soud (zcela či zčásti) ochranu, přičemž uvedené pravidlo se vztahuje rovněž na výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu.16. Je-li pronajímatelem např. obec či stát, pak je nutné zohlednit veřejnoprávní povinnost těchto subjektů a bude na obecném soudu, aby zvážil, zdali realizace výpovědi není contra bonos mores, příp. zdali žaloba na vyklizení bytu není zjevné zneužití práva (§ 8). Zaplatí-li nájemce po obdržení výpovědi dluh na nájemném a službách, nemá tato skutečnost žádný vliv na právo vypovědět nájem bytu (domu), protože nájemce pouze splnil svou povinnost (plnil debite). Máme však za to, že soud by měl tuto skutečnost zohlednit v rámci žaloby na vyklizení, tj. jestli výkon práva na vyklizení ne