234 C 18/2023-45 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou podanou na soud dne 18. 8. 2023 domáhal po žalovaných zaplacení částky 81 545 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že s žalovanou 1) uzavřel dne 4. 4. 2007 nájemní smlouva, na základě které byla žalovaná 1) oprávněna užívat byt č. , hodnota, ve vlastnictví žalobce na , adresa, . Uzavřením manželství mezi žalovanou 1) a žalovaným 2) vzniklo žalovaným právo společného nájmu bytu. Z důvodu opakovaného prodlení žalovaných s úhradou sjednaného nájemného žalobce dne 25. 1. 2023 vypověděl žalovaným nájemní smlouvu bez výpovědní doby a vyzval žalované, aby byt vyklidili a nejpozději dne 28. 2. 2023 předali žalobci. Žalovaní předmětný byt přes opakované výzvy užívali i po skončení nájemního vztahu, tedy bez právního důvodu. Předmětem žaloby je dluh na nájemném a službách spojených s užíváním bytu (červenec 2022 až říjen 2022 po 7 848 Kč, listopad 2022 až leden 2023 po 10 009 Kč) a dále dluh z titulu bezdůvodného obohacení za užívání bytu od února 2023 do března 2023 po 10 009 Kč. Jelikož se žalovaní dostali s plněním dluhu do prodlení, požaduje žalobce i zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši.2. Žalovaní se k doručené žalobě nevyjádřili.3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) - účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci.5. Z informativního náhledu do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, zapsaného na LV č. , hodnota, pro k.ú. , jméno FO, , jehož součástí je bytový dům č.p. , Anonymizováno, .6. Z nájemní smlouvy č. 015/07 ze dne 4. 4. 2007 soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovanou 1) byla uzavřena nájemní smlouva, na základě které žalobce přenechal žalované 1) k užívání byt č. , hodnota, o třech pokojích, kuchyni a příslušenství, v domě na , adresa, . Nájem byl sjednán na dobu neurčitou od 1. 4. 2007. Žalovaná 1) se zavázala hradit nájemné ve sjednané výši dle evidenčního listu vždy do posledního dne běžného měsíce, za který je nájemné hrazeno. užíval od 1. 4. 2015 byt č. , hodnota, o velikosti 3+1 v domě na , adresa, . Nájem byl sjednán na dobu neurčitou.7. Výpisem z evidence obyvatel bylo zjištěno, že žalovaní uzavřeli sňatek dne 10. 11. 1989.8. Z výpovědi ze dne 25. 1. 2023, č.j. , Anonymizováno, , soud zjistil, že žalobce dal žalovaným výpověď bez výpovědní doby z důvodu opakovaného prodlení s úhradou nájemného a služeb spojených s užíváním bytu. Současně žalobce vyzval žalované k odevzdání bytu nejpozději dne 28. 2. 2023. Dle doručenky byla výpověď doručena žalovaným na adresu společného bydliště dne 27. 1. 2023.9. Z konta uživatele se podává, že žalovaní dluží žalobci částku v celkové výši 81 545 Kč (červenec 2022 ve výši 7 884 Kč, srpen 2022 ve výši 7 884 Kč, září 2022 ve výši 7 884 Kč, říjen 2022 ve výši 7 884 Kč, listopad 2022 ve výši 10 009 Kč, prosinec 2022 ve výši 10 009 Kč, leden 2023 ve výši 10 009 Kč, únor 2023 ve výši 10 009 Kč a březen 2023 ve výši 10 009 Kč).10. Z výzvy ze dne 24. 4. 2023 de podává, že žalovaní byli vyzvání k odevzdání bytu 2. 5. 2023 v 9:00 hod., kdy se měl dostavit technik odboru převzetí bytu.11. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne 11. 7. 2023 soud zjistil, že žalobce upozornil žalované na výši dluhu 81 545 Kč a vyzval je k jeho zaplacení nejpozději do 20. 7. 2023. Žalovaní byly rovněž upozorněni na možnost uplatnění nároku soudní cestou.12. Žalovaní žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradili, přesto, že byli ze strany žalobce k zaplacení dluhu vyzváni. Žalovaní nijak v řízení neprokázali (povinnost důkazní byla v tomto případě na jejich straně), že by tuto svoji povinnost splnili. Žalovaní netvrdili ani nedoložili jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči nim žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.13. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.14. Soud v projednávané věci podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, aplikoval právě zákon č. 89/2012Sb., ačkoliv právní vztah mezi účastníky vznikl před 1. 1. 2014.15. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.16. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku, strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.17. Podle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.18. Podle § 2247 odst. 2 občanského zákoníku, pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.19. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 2295 občanského zákoníku má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.21. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaným vzniklo právo společné nájmu. V období od 4. 4. 2007 do 27. 1. 2023 užívali předmětný byt na základě nájemní smlouvy, nezaplatili však nájemné a zálohy za služby za červenec 2022 ve výši 7 884 Kč, srpen 2022 ve výši 7 884 Kč, září 2022 ve výši 7 884 Kč, říjen 2022 ve výši 7 884 Kč, listopad 2022 ve výši 10 009 Kč, prosinec 2022 ve výši 10 009 Kč, leden 2023 ve výši 10 009 Kč. Soud proto přiznal žalobci nárok na zaplacení uvedených částek z titulu dlužného nájemného a služeb spojených s užíváním bytu.22. Žalovaní užívali byt i po skončení nájemního vztahu, ačkoliv jim pro to nesvědčil žádný právní důvod, a obohatili se tak na úkor žalobce. V případě užívání bytu bez právního důvodu výše bezdůvodného obohacení odpovídá peněžité částce vynakládané obvykle v daném místě a čase formou nájemného obdobného bytu, který by osoba, jež byt užívá, byla za obvyklých okolnosti povinna plnit dle nájemní smlouvy (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soud sp.zn. 28 Cdo 3612/2010). Soud proto z titulu bezdůvodného obohacení přiznal žalobci nárok na zaplacení částky odpovídající nájemnému za únor 2023 ve výši 10 009 Kč a březen 2023 ve výši 10 009 Kč.23. Z důvodu shora vyložených proto bylo žalobě zcela vyhověno; soud zavázal žalované, aby zaplatili žalobci plnění v celkové výši 81 545 Kč.24. Protože žalovaní svůj dluh řádně a včas nesplnili, dostali se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 1 odst. 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud se plně ztotožnil s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. března 2013 sp.zn. II ÚS 376/12, na základě kterého nelze statutárnímu městu přiznávat náklady za zastoupení advokátem. Na žalobce bylo proto v souladu s předmětnou vyhláškou pohlíženo jako na nezastoupeného účastníka, a tedy mu byla přiznána náhradu nákladů řízení v částce 4 678 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 078 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů za úkony písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění, a to ve výši 300 Kč za úkon, na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu provedeného vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, konkrétně pak jejím § 2 odst. 3.