33 C 57/2024-24 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení celkem částky 16 590 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacené zápůjčky poskytnuté žalobcem na základě smlouvy ze dne 18. 1. 2023. Žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč, která byla připsána na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se vedle zápůjčky zavázal uhradit poplatek ve výši 3 250 Kč. Na předmětnou zápůjčku žalovaný neuhradil ničeho. Žalobou dále žalobce uplatňuje smluvní pokutu ve výši 3 340 Kč sjednanou ve smlouvě v článku 2.3 ve výši 0,10 % z dlužné jistiny 10 000 Kč, a to za obdobíod 18. 2. 2023 do 18. 1. 2024. Současně uplatňuje náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Stran tvrzení prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že si vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobce dospěl k závěru, že nejsou pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalobce nedostavil, z jednání se omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti.4. Žalovaný u jednání uvedl, že činí nesporným tvrzení žalobce ohledně zápůjčky ve výši10 000 Kč, která mu byla poskytnuta na jeho účet č. , č. účtu, . Není mu známo, zda půjčku splatil, nemá však žádné důkazy o tom, zda splácel zápůjčku, toto není schopen prokázat.5. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům.6. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 18. 1. 2023 soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 10 000 Kč, která mu bude poskytnuta převodem na bankovní účet žalovanéhoč. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalovaný se zavázal uhradit žalobci poplatek za poskytnutí zápůjčku ve výši 3 250 Kč s tím, že zápůjčku a poplatek vrátí nejpozději do 17. 2. 2023. Pro případ prodlení žalovaného byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Z výpisu z účtu , právnická osoba, – účet žalobce ze dne 18. 1. 2023 soud zjistil, že z předmětného účtu žalobce byla odepsána platba ve výši 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, .7. Z předžalobní upomínky ze dne 20. 11. 2023 a podacího lístku z téhož data soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky a to do tří dnů.8. Stran tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného jsou tvrzení uvedená v žalobě zcela nekonkrétní a neurčitá, žalobce k důkazu rovněž neoznačil a nedoložil žádnou listinu, kterou by prokázal, jakým konkrétním způsobem prověřil úvěruschopnost žalovaného, z jakých konkrétních údajů vycházel.9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne 18. 1. 2023, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaný činil nesporným tvrzení žalobce o poskytnutí zápůjčky ve výši 10 000 Kč a připsání na jeho účet č. , č. účtu, . Žalovaný v průběhu řízení nebyl schopen označit žádný důkaz, kterým by prokázal, zda a v jaké výši na předmětnou zápůjčku plnil. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce, že žalovaný na předmětnou zápůjčku žalobci ničeho neuhradil. Pokud jde o prověření úvěruschopnosti, žalobce v žalobě uvedl toliko kusá tvrzení, k těmto kusým tvrzením neoznačil žádné důkazy, kterými by prokázal svá kusá tvrzení, a zda a jakým způsobem prověřil úvěruschopnost žalovaného.10. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.11. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), spotřebitelským úvěrem je odložena platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.17. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne 18. 1. 2023, na základě které žalobce žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Na předmětnou zápůjčku žalovaný ničeho neuhradil. Ve smlouvě o zápůjčce vystupoval žalobce jako zapůjčitel a žalovaný jako vydlužitel. Žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti (SDEÚ-C-679/18 OPR-finance) zabýval tím, zda žalobce posoudil před uzavřením výše uvedené smlouvy schopnost žalovaného zápůjčku splácet s odbornou péčí tak, jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 1. 4. 2015). Pokud žalobce jako poskytovatel zápůjčky nedostál své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku s odbornou péčí, je smlouva s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a na ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).19. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege) a to od počátku, proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky. Jak soud uvedl shora, žalobci tak právo na zaplacení požadovaného poplatku ve výši 3 250 Kč, dále na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 340 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, nevzniklo a nelze je proto žalobci přiznat. Pokud však žalovaný na základě výše uvedené neplatné smlouvy předmět zápůjčky převzal, což činil žalovaný nesporným, kdy čerpal částku 10 000 Kč, žalobci ničeho neuhradil, je povinen vyčerpané peněžní prostředky vrátit žalobci, jakožto bezdůvodné obohacení (ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku). Soud proto žalobě v části, kdy se žalobce domáhá zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč, vyhověl a žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit částku 10 000 Kč včetně příslušenství, tj. úroků z prodlení, neboť žalovaný nespl