47 C 142/2024-67 — Městský soud v Brně

I. Předmět řízení, tvrzení účastníků a otázka soudního jednání1. Žalobce soudu dne 10. 6. 2024 doručil žalobu z rušené držby ve smyslu § 176 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako „o. s. ř.“), kterou se domáhal rozhodnutí, aby soud uložil žalovanému zdržovací a odstraňovací povinnost ve smyslu I. a II. tohoto usnesení. Žalobce žalobu odůvodnil zejména následovně.2. Žalobce je držitelem vlastnického práva k pozemku p. č. , Anonymizováno, /, adresa, (dále jako „pozemek žalobce“). Žalobce držbu vlastnického práva pokojně (nerušeně) a nepřerušeně vykonává od roku 2018, kdy se stal výlučným vlastníkem tohoto pozemku na základě kupní smlouvy. Rušením držby je každé omezování držitele ve výkonu drženého práva. Žalobce je ve své držbě vlastnického práva k pozemku rušen žalovaným tím, že žalovaný jako stavebník na okraj pozemku žalobce, resp. pod jeho povrch, zapustil prutové (sloupkové) prvky, tzv. piloty, jež mají jako konstrukční prvky přenášet zatížení stavby, kterou žalovaný provádí na přilehlých pozemcích , Anonymizováno, , adresa, ), na hlubší, pevnější vrstvy zeminy nebo horniny tak, aby byla zajištěna stabilita vznikající stavby. Rušení držby žalobce je svémocným, jelikož žalovaný si při tomto jejím ofenzivním výkonu pouze vlastní mocí prosazuje, nač nemá jakékoliv právo. Žalobce se poprvé o zásahu do držby svého vlastnického práva k pozemku dozvěděl dne 20. 5. 2024 od , jméno FO, . Dne 22. 5. 2024 žalobce v rohu svého pozemku začal odkrývat zeminu a téhož dne narazil na první pilotu. Při těchto pracích došlo k poškození drátěného plotu na pozemku žalobce. Žalobce pilotu nalezenou dne 22. 5. 2024 více odhalil dne 29. 5. 2024 tak, aby mohly být pořízeny fotografie prokazující její existenci a aby mohlo být provedeno její kvalifikované zaměření ve vztahu k vlastnické hranici pozemku žalobce. Dne 10. 6. 2024 žalobce zjistil, že provedení jakéhokoliv výkopu ostatních pilot už nebude možné, neboť žalovaný část pozemku žalobce překryl vrstvou betonu, která zamezuje přístup k první nalezené pilotě i dalším pilotám, jež byly do pozemku žalobce nepochybně zapuštěny. Šestitýdenní prekluzivní lhůta počala běžet dne 20. 5. 2024.3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout z následujících důvodů. Stavba žalovaného („Objekt výrobnách služeb , Anonymizováno, “) byla povolena rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 16. 7. 2021 a rozhodnutím stavebního úřadu byla povolena změna stavby před dokončením stavebního záměru žalovaného, nabylo právní moci dne 1. 9. 2022. Žalovaný se stavbou fakticky započal na začátku roku 2023, nyní je ve fázi dokončování výstavby podzemních podlaží. Žalobce byl od počátku účastníkem stavebního řízení a nepodal námitky či připomínky ke stavebnímu záměru žalovaného. Ani dočasným zajištěním stavební jámy nebyl dotčen pozemek žalobce. Pro zajištění stavební jámy mezi pozemkem žalobce a žalovaného bylo navrženo a realizováno pažení převážně pomocí pilotové stěny, která je v úseku s omezeným prostorem změněna na mikrozáporové pažení. Skutečné provedení opěrné zdi mezi pozemky účastníků se nachází celým svým objemem na pozemku žalovaného a nezasahuje na pozemek žalobce. Až dne 3. 5. 2023 přišel podnět žalobce k provedení přezkumného řízení rozhodnutí stavebního úřadu ze dne 9. 8. 2022 (kterým byla povolena změna stavby před dokončením předmětného stavebního záměru). V podnětu žalobce namítl, že stavební záměr žalovaného je plánován a realizován na žalobcově pozemku - tj. namítá skutkově stejné, co nyní; proto minimálně ode dne 3. 5. 2023 žalobce mohl své právo uplatnit u soudu poprvé. Žaloba tak je opožděná - byla podaná dne 10. 6. 2024, tj. jeden rok, 1 měsíc a 7 dnů poté, co počaly běžet lhůty podle § 1008 o. z. Dne 22. 5. 2024 vnikl žalobce na pozemek žalovaného a zničil plot žalovaného, který tvoří hranici mezi pozemky účastníků. Dne 5. 6. 2024 vnikly neznámé osoby na pozemky žalovaného znovu, přes předtím zničené oplocení. Pokojný stav v době, kdy se žalobce stal vlastníkem sousedních pozemků (od roku 2018), trvá nepřetržitě již 6 let. Navíc pozemky před , jméno FO, užíval od 1. pol. 90. let , jméno FO, , a to v mezích a hranicích, jak je následně užíval L. , jméno FO, a jak je nyní drží a užívá žalovaný. Plot mezi pozemky účastníků tvoří vlastnickou hranici pozemků účastníků, jelikož byl k jejich rozdělení použit. Oplocení dělící pozemky účastníků se na místě nachází již minimálně 30 let. Pokojný stav byl v lokalitě takový, že žalovaný dlouhodobě a nerušeně užíval (držel) všechny plochy na své straně plotu, a žalobce na své straně plotu; tento stav nadto trval dlouho (roky) před tím, než žalobce do oblasti vlastnicky vstoupil. Na hranici pozemků těsně u oplocení se nacházely desítky let stavby garáží a montované haly, které pokojně užíval a obhospodařoval předchůdce žalovaného. Žalovaný a před ním , jméno FO, před podáním žaloby oprávněně, trvale a pokojně plochy a pozemky od plotu k pozemku p. č. , adresa, . Žalobce pokojný stav narušil tím, že zničil plot mezi pozemky, aby se vůbec na předmětnou plochu dostal; do té doby neměl ani k ploše (kterou tvrdí, že držel) přístup. Jak mohl žalovaný držet plochu, když k ní neměl přístup.4. Soud vyjádření žalovaného zaslal žalobci k replice a žalobce v podání z 19. 6. 2024 uvedl zejména následující. Žalobce ve svém podnětu z 3. 5. 2023 vyjadřoval určité obavy z možného zásahu stavebních činností žalovaného do pozemku žalobce, ale tyto se týkaly výhradně pažící konstrukce (kotveného záporového pažení), a nikoli pilot, o kterých píše v žalobě (kotvy slouží jen k dočasnému zajištění stěn výkopů, zatímco piloty jsou trvalé konstrukční prvky stavby). Žalobce se držby svého vlastnického práva ujal dne 31. 10. 2018 (viz právní účinky zápisu do katastru nemovitostí) a na jeho faktickém ovládání nic nemění ani to, že sporná část pozemku byla v minulosti oddělená plotem. Pokojný stav držby žalobce byl narušen až svévolným jednáním žalovaného, který do pozemku žalobce zapustil piloty, o čemž se žalobce dozvěděl až dne 20. 5. 2024; proto je žaloba podaná dle § 1003 o. z. včasná.5. Žalovaný v doplnění vyjádření k žalobě z 20. 6. 2024 uvedl zejména následující. Soud se má omezit jen na zjištění poslední držby, jde o ochranu posledního faktického stavu držby, nikoliv o řešení, komu z účastníků svědčí (vlastnické) právo. Žalovaný a jeho právní předchůdci spornou plochu užívali nerušeně, drželi ji déle než 30 let, tj. prakticky od nepaměti, a po tu dobu i právní předchůdci žalobce tento stav akceptovali a byli srozuměni s tím, že sousedící pozemky účastníků byly fakticky děleny drátěným plotem a každý užíval (držel) plochy na své straně plotu. Plot mezi oběma pozemky zbudovala již před rokem 1994 společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , spol. s r. o. a následně byl plot používán k určení hranic pozemků, a to v rámci několika geometrických plánů. Poslední držba sporné plochy svědčí žalovanému, když žalobce k ní nemá ani faktický přístup, jelikož je oddělena plotem, který žalobce musel zničit, aby se na spornou plochu dostal, a to poprvé až dne 22. 5. 2024. Žaloba je opožděná ve smyslu § 1008 o. z.6. Soud sice původně nařídil jednání. Učinil tak ale primárně z důvodu, že o. s. ř. stanoví k rozhodnutí krátkou 15denní lhůtu (navíc žalobce doručil žalobu v nočních hodinách před půlnocí), a proto soud musí reagovat ihned. Bezprostředně po podání žaloby není zřejmé, zda soud bude mít k dispozici před uplynutím 15denní lhůty k rozhodnutí vyjádření žalovaného a označené důkazy. Dokonce nemůže být ani zřejmé, kdy bude doručena žalovanému žaloba, a kdy tak uplyne lhůta žalovanému k vyjádření (pokud je např. doručováno do datové schránky žalovaného, tak není možné předvídat, zda a kdy se žalovaný přihlásí do datové schránky; tj. zda např. nebude doručeno žalovanému až na základě fikce doručení, tedy až 10. dnem od dodání do datové schránky – srov. § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb.). Okamžité nařízení jednání je tak mj. prevencí, aby soud vůbec stihl v zákonné 15denní lhůtě rozhodnout a (v rámci spravedlivého procesu) měl v době rozhodnutí už v dispozici i stanovisko žalovaného a jím označené důkazy. Vzhledem k tomu, že v souzené věci se žalovaný přihlásil do datové schránky již dne 12. 6. 2024 a vyjádřil se (a doručil důkazy) už dne 14. 6. 2024, bylo ex post postaveno na jisto, že soud může rozhodnout bez jednání.7. Jednání nemuselo být uskutečněno též kvůli tomu, že již z tvrzení samotného žalobce (které ostatně bylo nesporné mezi účastníky ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř.) – tj. o provádění sporné stavební činnosti žalovaným na pozemku před plotem (z pohledu z pozemku žalovaného), tedy na žalovaného straně plotu - plynula bez dalšího nedůvodnost žaloby (k tomu blíže viz bod II. tohoto usnesení).8. Soud postupoval v souladu se zákonem, jelikož dle § 177 o. s. ř. jednání není třeba nařizovat (myšleno u soudu 1. stupně – k tomu srov. nálezy Ústavního soudu níže citované). Stejný závěr dovodila i judikatura, včetně nálezové judikatury Ústavního soudu [viz např. nálezy Ústavního soudu