47 C 156/2024-39 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 7. 2. 2024 (podána u soudu téhož dne) se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit:a) částku 9 212,26 Kč na jistině úvěru,b) částku 1 620 Kč na poplatcích (3 x 500 Kč za smluvní poplatky za 3 upomínky a 10 x smluvní poplatek po 12 Kč, tj. celkem 120 Kč, za smluvní poplatek za spravování úvěru),c) kapitalizovaný úrok ve výši 931,72 Kč,d) kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 288,40 Kč (následně 271,85 Kč),e) smluvní úrok 11 % ročně z částky 9 212,26 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení,f) zákonný úrok z prodlení z částky 9 212,26 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení ve výši 15 % p. a.,to vše z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne ze dne 28. 9. 2022.2. Soud za splnění podmínek § 115a, § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání a vyhlásil tento rozsudek.3. Soud rozhodl bez jednání nejen v souladu s § 115a o. s. ř., nýbrž i s judikaturou. Například Ústavní soud v usnesení ze dne 11. 10. 2022 sp. zn. I. ÚS 2368/22 vysvětlil, že „soudu podle ust. § 115a o. s. ř. by zkrátil práva účastníka řízení na poučení soudu podle ust. § 118a o. s. ř. za situace, kdy by účastník řízení dosud nesplnil svou povinnost tvrzení nebo povinnost důkazní a z těchto důvodů příslušný soud nemohl náležitě zjistit skutkový stav věci jen na základě účastníky předložených listin. Taková situace však nenastala. Stěžovatelka okresnímu soudu předložila k prokázání svých tvrzení řadu listinných důkazů, z nichž soud odpovídajícím způsobem zjistil skutkový stav.“. Obdobná situace nastala i v nyní souzené věci. Žalobce unesl břemeno tvrzení a důkazní o tom, z jakých konkrétních údajů ohledně úvěruschopnosti žalovaného žalobce vycházel, a jaké konkrétní údaje ohledně úvěruschopnosti žalovaného žalobce ověřoval a jaké naopak neověřoval (viz mj. argumentace a contrario ve vztahu k doplnění žaloby v reakci na výzvu soudu před jednáním dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.) Rozhodnutí zdejšího soudu nespočívá na neunesení břemene tvrzení či důkazního na straně žalobce, nýbrž na zjištěném skutkovém stavu (nejde tak o stav non liquet). Rozhodující skutečnosti ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly žalobcem v žalobě vylíčeny úplně, žalobce k jejich prokázání navrhl odpovídající důkazy; jakým způsobem žalobce provedl posouzení úvěruschopnosti klienta bylo tedy v řízení zjištěno, i když s negativním závěrem o úplnosti, dostatečnosti a řádnosti této činnosti, a proto na základě zjištěného skutkového stavu je nutné žalobu zamítnout, nikoli však pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního (obdobně srov. např. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. 10. 2022 č. j. , spisová značka, , zejména bod 12. a 15., veřejnosti dostupný např. na www.beck-online.cz, či na https://rozhodnuti.justice.cz/soudnirozhodnuti). Jak ostatně vysvětlil Ústavní soud i v nálezu ze dne 11. 2. 2020 sp. zn. III. ÚS 2440/19, „K projednání věci samé tedy není třeba ve smyslu § 115a o. s. ř. nařídit u soudu jednání, jen jestliže účastníci řízení prostřednictvím jimi předložených listinných důkazů a svých shodných tvrzení unesli břemeno tvrzení a břemeno důkazní a jestliže podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci samé byl těmito důkazy (popřípadě též pomocí shodných tvrzení účastníků) zjištěn skutkový stav věci.“. Ohledně adekvátní interpretace citovaného nálezu soud odkazuje již na shora citovaný rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. , spisová značka, , na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2024 sp. zn. , spisová značka, (zejména bod 7.), či na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 12. 2022 č. j. , spisová značka, (bod 7.)4. Žalobce chybně uvedl nesprávnou výši kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 288,40 Kč, když správně má znít 271,85 Kč a v části rozdílu mezi oběma částkami vzal žalobu zpět. Proto soud v rozdílu těchto částek – tj. co do částky 16,55 Kč - řízení zastavil (v souladu s § 96 odst. 1, 2 o. s. ř.) [viz výrok I. tohoto rozsudku].5. Z písemných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.6. Žalobce s žalovaným uzavřeli dne 28. 9. 2022 smlouvu o úvěru, reg. č. , hodnota, , jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému neúčelový úvěr a závazek žalovaného splácet vyčerpanou jistinu úvěru spolu s úroky z vyčerpané jistiny. Nedílnou součást smlouvy tvořil Sazebník, Oznámení o úrokových sazbách, Všeobecné obchodní podmínky (dále jen „VOP”) a Úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele (dále jen „ÚP”). Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalobce poskytne žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr čerpat jednorázově do 6. 10. 2022 a splatit jistinu úvěru nejpozději k 15. 9. 2024 spolu se smluvními úroky z vyčerpané jistiny. Doba trvání úvěru byla stanovena na 24 měsíců s výpůjční úrokovou sazbou v pohyblivé výši odpovídající součtu RS žalobce v CZK a pevné odchylky ve výši 11 % p. a. z jistiny úvěru, přičemž výše měsíční (anuitní) splátky byla stanovena na 485 Kč (důkazy: smlouva o úvěru; VOP; Úvěrové podmínky; Sazebník; Oznámení o úrokových sazbách).7. Žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč bezhotovostně na účet dne 28. 9. 2022 (důkazy: Historický výpis z úvěru a výpis periodický k účtu za období od 28. 9. do 21. 10. 2022).8. Stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy ze strany žalobce soud zjistil následující skutečnosti.9. V žádosti o úvěr žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy uvedl, že má příjem 30 000 Kč měsíčně ze závislé činnosti a z podnikání čistý roční příjem 360 000 Kč, že je svobodný, má středoškolské vzdělání s maturitou, nemá žádné dítě, bytové poměry má „ostatní“, výdaje spojené s bydlení nemá žádné a „ostatní výdaje“ má 10 000 Kč a že celkový výše spotřebitelských úvěrů žalovaného u žalobce činí 45 192,91 Kč a u jiných subjektů nemá úvěr (důkaz: žádost o úvěr a Návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení).10. Pokud jde o zkoumání příjmů žalovaného ze strany žalobce před uzavřením smlouvy, žalobce vyšel jednak z tvrzení žalovaného v žádosti o úvěr (srov. bod 8. odůvodnění tohoto rozsudku), a dle svého tvrzení v tomto řízení i z výpisů z běžného účtu žalovaného vedeného u žalobce za posledních 5 měsíců před uzavřením smlouvy: tj. příjem za duben 2022: celkem 11 229,30 Kč (2 500 + 2 000 + 2 379,30 + 4 350 Kč); květen 2022: 14 050 Kč (6 000 + 8 050); červen 2022: 22 550 Kč (9 350 + 13 200); červenec 2022: 15 350 Kč (2 000 + 5 250 + 8 100); srpen 2022: 18 750 Kč (8 400 + 10 350) [důkaz: tabulka z výpisu z účtu žalovaného vtělená do podání žalobce z 16. 7. 2024 na č. l. 18].11. Žalobce před uzavřením smlouvy s žalobcem zjistil, že žalovaný má u žalobce celkem , hodnota, spotřebitelské úvěry (výše dluhu 15 070,41 Kč, 20 111,67 Kč a 10 010,83 Kč, výše měsíční splátky: 518 Kč, 73,33 Kč a 273 Kč) a jeden povolený debet (důkaz: Návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení).12. Žalobce si také vyžádal před uzavřením smlouvy od žalovaného Prohlášení o zdravotním stavu žalovaného, v němž žalovaný čestně prohlásil, že mu v současné době není přiznána invalidita a není v pracovní neschopnosti nebo v léčení (důkaz: Prohlášení o zdravotním stavu).13. Pokud jde o zkoumání výdajů tvrzených žalovaným před uzavřením smlouvy, tak žalobce nevycházel jen z žalovaným tvrzených (v žádosti o úvěr) výdajů ve výši 10 000 Kč, ale vycházel z celkových měsíčních výdajů žalovaného ve výši 20 703 Kč (důkaz: Návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení). V tomto řízení pak žalobce uvedl, že vycházel z celkových výdajů žalovaného ve výši 22 436 Kč a že tato částka se skládala z následujících položek výdajů : A) ostatní výdaje a náklady na pojištění ve výši 10 000 Kč (výdaje na spoření nejsou zohledňovány, neboť je možné je považovat za finanční rezervu žalovaného, kterou lze případně použít na úhrady závazků), B) výdaje na bydlení ve výši 6 083 Kč, C) částka představující životní minimum ve výši 4 620 Kč, D) výdaje žalovaného na závazky u žalobce ve výši 1 733 Kč.14. K uvedené částce 22 436 Kč jakožto výdajů žalovaného žalobce dospěl na základě následujících úvah (viz podání žalobce z 16. 7. 2024). Žalobce uvedl, že posuzoval nejen výdaje sdělené žalovaným, ale konfrontoval je také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (např. životní minimum) a s částkami vycházejícími ze statistických dat. Výdaje posuzoval i z toho hlediska, zda se jednalo o závazky vůči jiným subjektům nebo zda se jednalo o výdaje spořícího charakteru. K výdajům na bydlení žalobce uvedl, že žalovaným uvedenou částku v žádosti o úvěr – tj. 0 Kč - porovnal s údaji vyplývajícími z analýzy regionálních dat Českého statistického úřadu o výdajích na bydlení a energie v jednotlivých regionech, a to podle typu bydlení (vlastní bydlení, nájem atd.). Žalobce uvedl, že s ohledem na to, že žalovaný uvedl nižší výdaje než průměrné výdaje vyplývající ze statistických dat, byla pro účely posouzení úvěruschopnosti do výdajů započtena částka vyšší vyplývající ze statistických údajů Českého statistického úřadu.15. Žalobce uved