48 C 218/2024-27 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 29.911,05 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou byla dne 29. 6. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , na základě, které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 27.888 Kč prostřednictvím 14měsíčních splátek po 1.992 Kč se splatností poslední splátky dne 29. 8. 2023. Žalovaná splátkám nedostála, celkem žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, uhradila pouze částku 2.500 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení jistiny ve výši 13.974,23 Kč, úroků ve výši 638,48 Kč, částky 6.317 Kč, částky 1.928,38 Kč, částky 2.121,43 Kč, smluvní pokuty ve výši 4.931,08 Kč, úroků z prodlení ve výši 833,67 Kč, úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14.612,71 Kč od 30. 8. 2023 do zaplacení a úroků ve výši 8 % ročně z částky 13.974,23 Kč od 30. 8. 2023 do zaplacení a úroků ve výši 638,48 Kč.2. Žalobkyně k výzvě soudu v doplnění žaloby ze dne 12. 9. 2024 stran posuzování úvěruschopnosti žalované sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně při jejím posuzování vycházela z žádosti o úvěr ze dne 29. 6. 2022.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.5. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalovanou byla dne 29. 6. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , číslo, , na základě, které byla žalované téhož dne v hotovosti poskytnuta zápůjčka ve výši 15.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 761 Kč, s částkou za poskytnutí úvěru ve výši 7.350 Kč, s náklady za vyhodnocení úvěru ve výši 2.077 Kč a s inkasním poplatkem ve výši 2.700 Kč, celkem s částkou 12.888 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k celkové úhradě částky 27.888 Kč prostřednictvím 14měsíčních splátek po 1.992 Kč. Žalovaná převzetí částky 15.000 Kč stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná v žádosti o úvěr ze dne 29. 6. 2022 uvedla, že je zaměstnána, má příjem ve výši 18.776 Kč měsíčně a výdaje ve výši 11.600 Kč. Současně uvedla, že bydlí u rodičů, je svobodná, má dvě vyživovací povinnosti. Žalovaná k ověření úvěruschopnosti předložila výplatní pásky a pracovní smlouvu. Současně žalovaná uvedla, že mý závazky po splatnosti v celkové výši 13.600 Kč. Z pracovní smlouvy ze dne 28. 2. 2022 a z výplatního lístku za duben a květen 2022 vyplývá, že žalovaná byla zaměstnána jako uklízečka s čistým měsíčním příjem kolem 18.800 Kč. Žalovaná se s úhradou zápůjčky dostala do prodlení, uhradila pouze částku 2.500 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 15. 8. 2023. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky 32.606,04 Kč vyzvána i právním zástupcem žalobkyně prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2024 zaslané jí téhož dne doporučeně na adresu , adresa, .7. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Dle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.14. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně, a to co do části jistiny ve výši 12.500 Kč, ve zbylé části je pak nedůvodná, a proto ji soud ve zbylém rozsahu zamítl.16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě, které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 15.000 Kč.17. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu uzavřela jako osoba podnikající, žalovaná jako spotřebitel, což je zřejmé z jejího označení uvedeného v záhlaví smlouvy a z jejího obsahu. Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském zákonu (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) a dospěl k závěru, že nikoliv.18. Výdaje žalované uvedené v žádosti o úvěr nejsou nijak doloženy. Lze tak uzavřít, že výdajovou stránkou žalované se právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání schopnosti žalované zápůjčku splácet zevrubně nezabývala a svá tvrzení o výdajích žalovaná nijak nedoložila. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak pouze formálně spokojila s výdaji žalované; nenechala si stran nákladů od žalované ničeho předložit, natož pak, aby se výdajovou stránkou žalované zevrubně zabývala. Právní předchůdkyně žalobkyně poměry žalované do zákaznické karty sepsala formálně, aniž by se zabývala prověřením všech konkrétních výdajů žalované a tyto položky pak v jejich souhrnu srovnala tak, aby z nich nemohla jinak než zjistit, že je žalovaná natolik solventní, aby si mohla dovolit smlouvu o zápůjčce uzavřít a předpokládané splátky platit. Schopnost řádně splácet úvěr není určena pouze výší příjmu, ale celou řadou dal