48 C 28/2024-26 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17.379,45 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky dne 27. 7. 2022. Žalobkyně uvedla, že smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek žalobkyně , Anonymizováno, , kde žalovaná vyplnila identifikační údaje a odeslala žádost o úvěr. Žalované byl na její bankovní účet č. účtu , č. účtu, dne 27. 7. 2022 poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 660 Kč. Úvěr byl splatný do 24 měsíců. Žalovaná si následně dne 27. 9. 2022 a dne 26. 10. 2022 prodloužila tzv. korunovým odkladem jeho splatnost o další celkem dva měsíce, za což jí byl účtován poplatek ve výši 1.980 Kč. Žalovaná uhradila dne 26. 8. 2022 částku 1.495 Kč, dne 27. 9. 2022 a 26. 10. 2022 2 x částku 1 Kč, dne 28. 11. 2022 částku 5.774 Kč, dne 9. 1. 2023 částku 2.114 Kč, dne 20. 2. 2023 částku 2.614 Kč, dne 19. 4. 2023 částku 2.228 Kč, dne 21. 4. 2023 částku 3.000 Kč, dne 19. 6. 2023 částku 2.228 Kč a dne 4. 9. 2023 částku 175,55 Kč. Žalobkyně se tak po žalované domáhá zaplacení částky 14.159 Kč coby neuhrazené jistiny, úroků ve výši 980 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1.030 Kč a smluvní pokuty ve výši 1.210,45 Kč, celkem tedy částky 17.379,45 Kč s příslušenstvím.2. Žalobkyně k výzvě soudu v doplnění žaloby ze dne 7. 2. 2023 stran posuzování úvěruschopnosti žalované sdělila, že žalovanou lustrovala v registrech SOLUS, NRKI, ISIR a CEE s negativním výsledkem. Žalobkyně zjišťovala kreditní skóre žalované a za účelem posouzení její úvěruschopnosti byl využit statistický model.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.5. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.6. Mezi stranami byla prostřednictvím prostředků dálkové komunikace uzavřena dne 27. 7. 2022 úvěrová smlouva, na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20.000 Kč. Úvěr jí byl poskytnut na její bankovní účet č. účtu , č. účtu, . Úvěr byl splatný spolu s poplatkem ve výši 660 Kč do 24 měsíců prostřednictvím 24 splátek. Strany si ve smlouvě dále sjednaly výši jednotlivých poplatků a možnost prodloužit dobu splatnosti úvěru prostřednictvím platby ve výši 1 Kč. Současně byla sjednána smluvní pokuta v případě prodlení žalované s platbou úvěru. Součástí smlouvy byl i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a sazebník poplatků. Totožnost žalované byla ověřena z jejího občanského průkazu a dále její autorizační platbou ve výši 1 Kč uskutečněnou dne 27. 7. 2022 před podpisem smlouvy o úvěru. Úvěr jí byl dne 27. 7. 2022 pod VS , var. symbol, zaslán na její bankovní účet. Žalovaná uvedla výši svého příjmu 19.000 Kč měsíčně, současně uvedla, že nemá dítě a splácí splátky žalobkyni ve výši 4.159,90 Kč měsíčně, dne 27. 6. 2022 a dne 27. 7. 2022 byla žalovaná žalobkyní lustrována v registru ISIR s negativním výsledkem. Žalovaná uhradila v období od 26. 8. 2022 do 4. 9. 2023 žalobkyni z titulu této smlouvy o úvěr celkem částku 19.630,55 Kč. Žalovaná se s úhradou úvěru dostala do prodlení, proto byla k jeho úhradě vyzvána dopisem ze dne 3. 7. 2023 zaslaným jí dne 7. 7. 2023 doporučeně na adresu , adresa, . Dopisem ze dne 18. 8. 2023 zaslaným jí dne 21. 8. 2023 doporučeně na adresu , adresa, , byla žalovaná vyzvána z důvodu svého prodlení se splátkami k úhradě celé dlužné částky 17.555 Kč. Žalovaná byla následně k úhradě dlužné částky vyzvána i právním zástupcem žalobkyně prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 15. 9. 2023 zaslané jí dne 18. 9. 2023 doporučeně na adresu , adresa, .7. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Dle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.14. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do jistiny ve výši 369,45 Kč, a proto jí soud částečně ve výroku I tohoto rozsudku vyhověl, ve zbytku ji pak jako nedůvodnou zamítl.16. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě, které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 20.000 Kč. Žalobkyně smlouvu uzavřela jako osoba podnikající, žalovaná jako spotřebitel, což je zřejmé z jejího označení uvedeného v záhlaví smlouvy a z obsahu smlouvy. Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském zákonu (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) a dospěl k závěru, že nikoliv.17. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne 7. 11. 2023 je zřejmé, že žalovaná uvedla své příjmy; dále, že byla lustrována ve veřejných registrech a že nebyla účastníkem insolvenčního řízení. Za účelem posouzení její bonity byl žalobkyní proveden credit scoring s využitím statistického modelu. Příjmy žalované nebyly nijak doloženy; s reálnými výdaji žalované nebylo vůbec kalkulováno,