48 C 282/2023-29 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 46.610,76 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne 27. 10. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na základě, které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 50.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem ve výši 48.205 Kč, s částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč, s částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10.410 Kč a s pojistným ve výši 2.709 Kč, celkem tedy s částkou 62.824 Kč, prostřednictvím 21 měsíčních splátek po 5.373 Kč se splatností poslední splátky dne 27. 7. 2022. Žalovaný splátkám nedostál, poslední splátku uhradil dne 8. 3. 2021, celkem žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, uhradil pouze částku 16.080 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 46.610,76 Kč, úroků z prodlení ve výši 6.579,89 Kč, úroků ve výši 4.203,51 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 46.610,76 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroků ve výši 23,19 % ročně z částky 46.610,76 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.2. Žalobkyně k výzvě soudu v doplnění žaloby ze dne 23. 11. 2023 stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně při jejím posuzování vycházela z karty zákazníka ze dne 26. 10. 2022, kde žalovaný uvedl příjem ve výši 116.666 Kč měsíčně a své osobní poměry. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného lustrovala v insolvenčním rejstříku.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.5. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne 27. 10. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na základě, které byl žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnut úvěr ve výši 50.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 48.205 Kč, s částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč, s částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 10.410 Kč a s pojistným ve výši 2.709, celkem tedy s částkou 62.824 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k celkové úhradě částky 112.824 Kč prostřednictvím 21 měsíčních splátek po 5.373 Kč. Žalovaný převzetí částky 50.000 Kč stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný v kartě zákazníka ze dne 26. 10. 2020 uvedl, že žije s rodiči, má základní vzdělání, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, pracuje na hlavní pracovní poměr na pozici sádrokartonář ve společnosti , Anonymizováno, . s příjmem ve výši 116.666 Kč měsíčně a má odhadované měsíční výdaje ve výši 10.000 Kč. Současně uvedl, že má zápůjčku u jiné společnosti a hradí splátky ve výši 7.000 Kč měsíčně. Žalovaný k ověření úvěruschopnosti předložil pracovní smlouvu a tři výpisy z bankovního účtu žalovaného za červenec až září 2020 včetně. Žalovaný se s úhradou úvěru dostal do prodlení, uhradil pouze částku 16.080 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022 zaslaným mu dne 13. 1. 2023 doporučeně na adresu , adresa, . Žalovaný byl k úhradě dlužné částky 110.206,23 Kč vyzván i právním zástupcem žalobkyně prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 1. 6. 2023 zaslané mu téhož dne doporučeně na adresu , adresa, .7. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Dle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.14. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do jistiny ve výši 33.920 Kč, a proto jí soud ve výroku I tohoto rozsudku částečně vyhověl, ve zbytku ji pak jako nedůvodnou zamítl.16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě, které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka v celkové výši 50.000 Kč.17. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu uzavřela jako osoba podnikající, žalovaný jako spotřebitel, což je zřejmé z jeho označení uvedeného v záhlaví smlouvy a z obsahu smlouvy. Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském zákonu (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) a dospěl k závěru, že nikoliv.18. Výdaje žalovaného uvedené v kartě zákazníka nejsou nijak doloženy. Lze tak uzavřít, že výdajovou stránkou žalovaného se právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného zápůjčku splácet zevrubně nezabývala a svá tvrzení o výdajích žalovaný nijak nedoložil. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak pouze formálně spokojila s výdaji žalovaného; nenechala si stran nákladů od žalovaného niče