48 C 303/2023-28 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 14.000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne 4. 6. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na základě, které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 15.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem ve výši 3.593 Kč, s částkou za zpracování zápůjčky ve výši 1.500 Kč, s částkou za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1.082 Kč a pojistným ve výši 1.560 Kč, celkem tedy s částkou 7.735 Kč, prostřednictvím 52 týdenních splátek po 438 Kč se splatností poslední splátky dne 3. 6. 2022. Žalovaná splátkám nedostála, poslední splátku uhradila dne 10. 6. 2021, celkem žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, uhradila pouze částku 1.000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení jistiny ve výši 14.000 Kč, úroků z prodlení ve výši 1.748,54 Kč, úroků ve výši 1.385,16 Kč, úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 14.000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroků ve výši 18,36 % ročně z částky 14.000 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.2. Žalobkyně k výzvě soudu v doplnění žaloby ze dne 19. 12. 2023 stran posuzování úvěruschopnosti žalované sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně při jejím posuzování vycházela z karty zákazníka ze dne 4. 6. 2021, kde žalovaná uvedla příjem ve výši 46.351 Kč měsíčně a své osobní poměry. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou lustrovala v insolvenčním rejstříku.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.5. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne 4. 6. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na základě, které byl žalované téhož dne v hotovosti poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 3.593 Kč, s částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč, s částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1.082 Kč a s pojistným ve výši 1.560 Kč, celkem tedy s částkou 7.735 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k celkové úhradě částky 22.735 Kč prostřednictvím 52 splátek po 438 Kč týdně. Žalovaná převzetí částky 15.000 Kč stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná v kartě zákazníka ze dne 4. 6. 2021 uvedla, že žije v nájmu, má učňovské vzdělání, je svobodná a má jednu vyživovací povinnost a je na mateřské/rodičovské dovolené s celkovým měsíčním příjmem ve výši 8.351 Kč a s dalším příjmem domácnosti ve výši 38.000 Kč měsíčně a má odhadované měsíční výdaje ve výši 2.930 Kč. Žalovaná k ověření úvěruschopnosti předložila dva výpisy z bankovního účtu žalované za duben a květen 2021 včetně. Žalovaná se s úhradou úvěru dostala do prodlení, uhradila pouze částku 1.000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022 zaslaným jí dne 13. 1. 2023 doporučeně na adresu , adresa, Žalovaná byla k úhradě dlužné částky 30.993,38 Kč vyzvána i právním zástupcem žalobkyně prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 1. 6. 2023 zaslané jí téhož dne doporučeně na adresu , adresa, .7. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.9. Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Dle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.14. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do jistiny ve výši 14.000 Kč, a proto jí soud ve výroku I tohoto rozsudku částečně vyhověl, ve zbytku ji pak jako nedůvodnou zamítl.16. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě, které byla žalované poskytnuta zápůjčka v celkové výši 15.000 Kč.17. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu uzavřela jako osoba podnikající, žalovaná jako spotřebitel, což je zřejmé z jeho označení uvedeného v záhlaví smlouvy a z obsahu smlouvy. Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském zákonu (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) a dospěl k závěru, že nikoliv.18. Výdaje žalované uvedené v kartě zákazníka nejsou nijak doloženy. Lze tak uzavřít, že výdajovou stránkou žalované se právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání schopnosti žalované zápůjčku splácet zevrubně nezabývala a svá tvrzení o výdajích žalovaná nijak nedoložila. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak pouze formálně spokojila s výdaji žalované; nenechala si stran nákladů od žalované ničeho předložit, natož pak, aby se výdajovou stránkou žalované zevrubně zabývala. Právní předchůdkyně žalobkyně poměry žalované do zákaznické karty sepsala formálně, aniž by se zabývala pr