48 C 38/2024-40 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 59.996 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi stranami byla dne 11. 12. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, , na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 133.895 Kč na nákup zboží u prodejce ve smlouvě uvedeného. Žalovaná se úvěr zavázala uhradit spolu s úrokem ve výši 17,598923 % ročně prostřednictvím 36měsíčních splátek po 4.808 Kč se splatností poslední splátky ke dni 8. 12. 2023. Celkem se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni částku 173.088 Kč. Žalovaná splátkovému kalendáři nedostála, dostala se s úhradou splátek do prodlení, a proto žalobkyně ke dni 16. 8. 2022 úvěr zesplatnila. Do dne zesplatnění úvěru žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 83.236 Kč. Ke dni zesplatnění úvěru žalovaná dlužila žalobkyni částku 84.866 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaná uhradila žalobkyni celkem částku 25.000 Kč, celkem tedy žalovaná z titulu úvěrové smlouvy uhradila žalobkyni částku 108.236 Kč. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení dosud neuhrazené jistiny úvěru ve výši 59.996 Kč, úroků ve výši 9.212,66 Kč, úroků z prodlení ve výši 9.999,65 Kč, úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 59.996 Kč od 14. 8. 2023 do zaplacení a úroků ve výši 11,75 % ročně z částky 59.996 Kč od 14. 8. 2023 do zaplacení.2. Žalobkyně k výzvě soudu v doplnění žaloby ze dne 21. 2. 2024 stran posuzování úvěruschopnosti žalované sdělila, že při jejím posuzování vycházela mj. ze statistického modelu a z matričního listu klienta. Současně žalobkyně žalovanou lustrovala ve veřejně dostupných rejstřících jako je NRKI či insolvenční rejstřík.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.5. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.6. Mezi stranami byla dne 11. 12. 2020 uzavřena úvěrová smlouva č. , Anonymizováno, , na základě, které byl žalované téhož dne za účelem úhrady kupní ceny poskytnut úvěr ve výši 133.895 Kč přímo na účet ve smlouvě označeného prodejce. Žalovaná se poskytnutý úvěr zavázala uhradil žalobkyni prostřednictvím 36 splátek po 4.808 Kč měsíčně se splatností poslední splátky ke dni 8. 12. 2023. Celkem se žalovaná z titulu této smlouvy zavázala žalobkyni uhradit částku 173.088 Kč spolu s poplatky a smluvní pokutou ve smlouvě uvedenou. Žalovaná se dostala do prodlení s platbou 9. splátky, zcela neuhradila 17. – 19. splátku. Z důvodu prodlení žalované s úhradou splátek žalobkyně zesplatnila celý úvěr, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem žalobkyně ze dne 16. 8. 2022 zaslaným jí téhož dne doporučeně na adresu , adresa, . Žalobkyně ke dni zesplatnění úvěru dlužila žalobkyni na jistině částku 71.882,32 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 108.236 Kč, z toho po zesplatnění úvěru pak částku 12.684 Kč. Žalovaná dlužnou částku na jistině ve výši 59.996 Kč neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 9. 2. 2023 zaslané jí téhož dne doporučeně na adresu , adresa, . Z matričního listu klienta ze dne 11. 12. 2020 vyplývá, že žalovaná byla zaměstnána u , právnická osoba, . s příjmem 21.000 Kč čistého měsíčně. Její partner měl výdělek ve výši 30.000 Kč měsíčně. Měsíční výdaje domácnosti činily částku 1.999 Kč. Žalovaná bydlela u rodičů, měla základní vzdělání a neměla vyživovací povinnost. Z úvěrové zprávy pak vyplývá, že v době uzavření smlouvy měla závazek v původní výši 20.000 Kč, který splácela. Byla lustrována ve veřejných rejstřících s negativním výsledkem.7. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. Dle § 2395 občanského zákoníku se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Dle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.14. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do jistiny ve výši 25.659 Kč, a proto jí soud ve výroku I tohoto rozsudku částečně vyhověl, ve zbytku ji pak jako nedůvodnou zamítl.16. V řízení bylo prokázáno, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 133.895 Kč.17. Žalobkyně smlouvu uzavřela jako osoba podnikající, žalovaná jako spotřebitel, což je zřejmé z jejího označení uvedeného v záhlaví smlouvy a z obsahu a názvu samotné smlouvy. Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském zákonu (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) a dospěl k závěru, že nikoliv.18. Příjmy a výdaje žalované nebyly žalobkyní nijak ověřeny, neboť žalovanou nebyly (soudě dle obsahu vyjádření a matričního listu) vůbec doloženy. Lze tak uzavřít, že příjmovou a výdajovou stránkou žalované (nad rámec jí uvedeného) se žalobkyně při zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet zevrubně nezabývala a svá tvrzení o příjmech a výdajích žalovaná nijak nedoložila. Žalobkyně se tak pouze formálně spokojila s jejími příjmy a výdaji; nenechala si stran nich od žalované ničeho předložit, natož pak, aby se příjmovou a výdajovou