51 C 8/2023-77 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 8.12.2022 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 21 920,76 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 8 592,94 Kč. Žalobce v návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne 16.4.2020 smlouvu o úvěru, na základě které se předchůdce žalobce poskytl žalované v hotovosti při podpisu smlouvy úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se zavázala celkem uhradit částku 55 776 Kč (tj. jistina ve výši 30 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru ve výši 25 776 Kč), v pravidelných měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Žalovaná uhradila celkem pouze částku 16 000,01 Kč, pohledávka se stala splatnou dnem splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 16.6.2021 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.7.2022 byla pohledávka žalované postoupena z předchůdce žalobce na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozumívána v rámci dopisu ze dne 21.8.2022. Dopisem ze dne 8.9.2022 byla žalované zasílána předžalobní upomínka. 2. Podáním doručeným soudu dne 29.9.2023 vzal žalobce žalobu co do smluvní pokuty ve výši 8 592,94 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 407,06 Kč zpět, neboť žalovaná po podání žaloby uhradila celkem částku 9 000 Kč, soud proto usnesením ze dne 6.10.2023, č.j. 51 C 8/223-58, řízení co do těchto nároků zastavil. 3. Podáním doručeným soudu dne 23.10.2023 vzal žalobce žalobu co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 000 Kč zpět, neboť žalovaná tuto částku dne 19.10.2023 uhradila. Podáním doručeným soudu dne 21.11.2023 vzal žalobce žalobu co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 000 Kč zpět, neboť žalovaná dne 20.11.2023 tuto částku uhradila. Podáním doručeným osudu dne 20.12.2023 vzal žalobce žalobu co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 000 Kč zpět, když žalovaná tuto částku dne 19.12.2023 uhradila a následně žalobce vzal žalobu opět co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 000 Kč zpět, neboť žalovaná dne 19.1.2024 tuto částku uhradila. S ohledem na uvedené proto soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení co do kapitalizovaného úroku ve výši 4 000 Kč zastavil, jak je ve výroku I. uvedeno. 4 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. 6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 16.4.2020 bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti při podpisu částka 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši 25 776 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách po 3 984 Kč. 7. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná byla v době žádosti na rodičovské dovolené, kdy jako příjmy uvedla, sociální dávky ve výši 16 876 Kč a rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč. Jako výdaje je pak uvedena částka 7 720 Kč na dopravu, jídlo a osobní náklady a dále částka 6 905 Kč jako splátky stávajících půjček. Dle vyplněné žádosti je částka 16 876 Kč příjem manžela nebo osoby žijící ve společné domácnosti. 8. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, zprávy ČSSZ o potvrzení o starobním důchodu, poštovních poukázek o starobním důchodu a z oznámení o změně dávky státní sociální podpory bylo zjištěno, že žalovaná pobírala rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč, který byl následně zvýšen na částku 10 000 Kč. Z poštovních poukázek ohledně starobního důchodu není zřejmé, které osoby se týkají, neboť jméno osoby je začerněno, kdy výše starobního důchodu činí 12 415 Kč. 9. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28.7.2022, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky bylo zjištěno, že předchůdce žalobce [právnická osoba] postoupil pohledávku žalované na žalobce, o čemž žalovanou vyrozuměl dopisem ze dne 21.8.2022. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. <i>11. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>15. Podle § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.</i> 16. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 17. Mezi žalovanou a předchůdcem žalobce existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které předchůdce žalobce poskytl žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s náklady úvěru ve výši 25 776 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách po 3 984 Kč. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při ověřování schopnosti žalované úvěr splácet vycházel jeho předchůdce z tvrzení žalované, kdy si ověřil její příjem na základě oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory, výpisů a výplatních dokladů. Pokud jde o výdaje, vycházel předchůdce žalobce z údajů uvedených v žádosti. Předchůdce žalobce tedy vycházel zejména z tvrzení žalované, kdy si ověřil pouze příjem a s touto informací si naprosto vystačil, kdy u výdajů vycházel z údajů uvedených v žádosti o úvěr. V rámci žádost je uvedeno, že žalovaná bydlí u rodičů, je vdaná a je na rodičovské dovolené. Náklady na bydlení, služby, jídlo i náklady na potřeby dítěte pak měla dle žádosti pokryt částka 7 720 Kč. Ověřený příjem žalované činil 10 000 Kč. I kdyby měla žalovaná náklady na výše uvedené potřeby pouze 7 720 Kč, měla dále splácet měsíční splátku stávajících půjček ve výši 6 905 Kč. Její udávané výdaje tak převyšují její příjmy. V žádosti je dále uveden příjem 16 876 Kč, kdy se má jednat o důchod. Z poštovních poukázek i ze zprávy ČSSZ o potvrzení starobního důchodu vyplývá, že starobní důchod činí 12 41