52 C 181/2021-120 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou dne 9. 4. 2021 domáhal po žalovaném uhrazení částky 37 771,77 Kč, kapitalizovaného úroku ke dni 4. 3. 2021 ve výši 6 964,21 Kč, kapitalizovaného úroku z prolení ke dni 4. 3. 2021 ve výši 446,70 Kč, dalšího příslušenství a náhradě nákladů řízení s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 19. 6. 2019 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobce poskytnul žalovanému finanční prostředky ve výši 38 500 Kč s úrokem 16 % ročně. Žalovaný se zavázal dále hradit poplatky dle sazebníku žalobce. Žalovaný smlouvu porušil a žalobce úvěr zesplatnil ke dni 17. 2. 2021. Ke dni 8. 9. 2020 se částka skládá z jistiny ve výši 36 021,77 Kč, a poplatků ve výši 1 750 Kč. Žalovaný ani přes výzvu žalobce neuhradil.2. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Tvrdil, že věřitel nedostatečně prověřil úvěruschopnost žalovaného a dále rozporoval uzavření smlouvy a pravost podpisu na smlouvě.3. Příslušnost českých soudů je dána článkem 4 nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když žalovaný, který je cizí státní příslušník, měl dle registru obyvatel poslední známé bydliště na území České republiky. Smlouva se řídí českým právem v souladu s článkem 4 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, když poskytovatel služby má sídlo na území České republiky.4. Z předložených listinných důkazů, a to výzvy k úhradě na č. l. 5 spisu, upomínek na č. l. 6 spisu, originálu smlouvy o úvěru na č. l. 7 spisu, lustrace iszr na č. l. 13 spisu, originálu žádosti o změnu splátek na č. l. 55 spisu, potvrzení o výši pracovního příjmu na č.l. 57 spisu, smlouvy o bankovních službách na č. l. 58 spisu, výpisu z účtu na č. l. 90 spisu, kopie pasu a povolení k pobytu na č. l. 93 spisu, sjetiny na č. l. 94 spisu, výzvy k okamžitému splacení ze dne 4. 2. 2021 včetně dodejky, předžalobní upomínky ze dne 16. 3. 2021 včetně podacího archu, úvěrových podmínek žalobce, všeobecných obchodních podmínek žalobce, podacího archu, výpisu úvěru a originálu standartních informací o spotřebitelském úvěru, soud zjistil následující skutkový stav:5. Z výpisu z účtu na č. l. 90 spisu soud zjistil, že žalovaný měl v období od prosince 2018 do května 2019 příjem v rozmezí od 31 958 Kč do 62 820 Kč měsíčně. Dle sjetiny na č.l. 94 spisu měl žalovaný ke dni 3. 6. 2019 dluhy mimo žalovaného ve výši 139 429 Kč se zjištěným nesplácením ve výši jedné splátky, šest odmítnutých žádostí o úvěr a dva splněné úvěry ve výši 300 000 Kč a 30 000 Kč. Dle výše uvedeného originálu smlouvy o úvěru, originálu žádosti o změnu splátek na č. l. 55 spisu, smlouvy o bankovních službách na č. l. 58 spisu, kopie pasu a povolení k pobytu na č. l. 93 spisu a originálu standartních informací o spotřebitelském úvěru měli účastníci uzavřít smlouvu, na základě které měl věřitel poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 38 500 Kč na konsolidaci dluhu, kterou měl žalovaný věřiteli vrátit spolu s úrokem ve výši 16 % ročně a poplatky dle sazebníku žalobce. Podpisy na daných dokumentech se shodují. Dle výpisů z úvěru žalovaný částku v červnu 2019 čerpal a poslední splátku zaplatil dne 20. 12. 2019. Žalobce výzvou k okamžitému splacení ze dne 4. 2. 2021 úvěr dle práva ze smlouvy a obchodních podmínek žalobce zesplatnil k 17. 2. 2021. Výzva byla uložena u poštovního dodavatele dne 9. 2. 2021. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 16. 3. 2021. K datu 4. 3. 2021 se pohledávka skládala z jistiny ve výši 36 021,77 Kč, poplatků ve výši 1 750 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 964,21 Kč, a kapitalizovaného úroku z prolení ve výši 446,70 Kč dle výpisu z úvěru.6. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil žádné další rozhodné skutečnosti.7. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „OZ“), Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen „ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSU poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Dle ust. § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Dle ust. § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Dle ust. § 565 OZ je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.14. Soud se v první fázi zabýval otázkou, zda předložená smlouva byla uzavřena se žalovaným a zda tuto smlouvu žalovaný podepsal. Vycházel při tom především z ust. § 565 OZ. Dle předložených listin měl žalovaný se žalobcem delší kontraktační historii. Podpisy na jednotlivých předložených originálech dokumentů se na první pohled shodují. Úvěr měl sloužit ke konsolidaci jiných u žalobce existujících úvěrů. Následně žalovaný žádal snížení splátek. Žalobce rovněž disponoval kopiemi dokladů totožnosti žalovaného pořízených v době žádosti o snížení splátek. I na těchto dokladech se podpisy žalovaného na první pohled shodují. Soud tak z těchto předložených důkazů dospěl k závěru, že žalovaný listinu zjevně podepsal a v souladu s ust. § 565 OZ má za to, že pravost a správnost listiny byla žalovaným uznána. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, protože měl již předloženými důkazy dostatečně prokázané, že podpis žalovaného na listině je s největší pravděpodobností jeho. S ohledem na skutečnost, že žalovaný není soudu dostupný, vycházel by znalec při zjišťování pravosti podpisu pouze z velmi omezeného vzorku podpisů předloženého žalobcem na jeho listinách. Důkazní hodnota takového znaleckého posudku by pak jistě byla snížena a i s ohledem na ekonomii řízení by takový posudek nebyl účelný.15. Dále se soud se zabýval tím, zda věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného - dlužníka, neboť úvěrová smlouva měla být jakožto s dlužníkem uzavřena se spotřebitelem (§ 419 OZ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 ZoSU). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39).16. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodin