19 C 179/2024-96 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Městskému soudu v Brně dne 3. 5. 2024 domáhala po žalovaném uhrazení částky ve výši 15.682 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 20. 3. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 13. 10. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na základě, které poskytl žalovaný žalobkyni úvěr ve výši 30.000 Kč a žalobkyně žalovanému uhradila 45 682 Kč, pročež kvůli neplatnosti této smlouvy se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně o částku 15.682 Kč. Smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná kvůli nesplnění zákonné povinnosti s odbornou péči posoudit úvěruschopnost ze strany žalovaného před uzavřením smlouvy, a proto žalovaný měl - podle § 86 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni podpisu smlouvy právo jen na vrácení jistiny úvěru, nikoli uhrazení úroku a dalších poplatků. Žalobkyně odkázala na závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018. sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dále na nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III US 4129/18 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4 . 2015, č.j. 1 As 30/2015-39 ohledně nepodložených prohlášení spotřebitele. S odkazem na tam uvedené závěry žalobkyně tvrdí, že smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 13. 10. 2023 byla absolutně neplatná. Rovněž tak s ohledem na ustanovení § 1813 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, neboť smlouva obsahovala ujednání, která znamenala újmu spotřebitele a značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Tím, že žalovaný obdržel od žalobkyně částku vyšší, než kolik činí částka poskytnutá žalovaným, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení ve výši 15.682 Kč.2. Žalovaný se žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobkyně zcela neuznává a navrhuje žalobu zamítnout. Svůj postoj odůvodnil tím, že v daném případě úvěruschopnost žalobkyně řádně posoudil, zcela tak splnil náležitosti ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ. Žalovaný před poskytnutím úvěru detailně zkoumal informace získané nejen přímo od žalobkyně, ale dále informace z bankovního účtu žalobkyně, informace zjištěné na základě lustrací ve veřejně dostupných rejstřících a databázích a nad rámec uvedeného také v Nebankovním registru klientských informací, který spravuje databáze údajů o úvěrových produktech klientů finančních společností. Žalovaný je přesvědčen, že využil veškerých možných a dostupných prostředků k získání podkladů a informací o žalobkyni a tyto přiměřeně k povaze, délce a výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele posoudil. Žalovaný vycházel z ověřených pravidelných příjmů žalobkyně ve výši 47.360 Kč měsíčně. Dále ze sdělení žalobkyně, která uvedla výdaje na půjčky ve výši 1.871 Kč a měsíční výdaje na bydlení ve výši 7.000 Kč, další nezbytné výdaje v částce 1.000 Kč měsíčně a ostatní nezbytné výdaje v částce 2.500 Kč měsíčně. Skutečnosti o historickém zadlužení a kredibilitě žalobkyně byly ověřeny v databázi NRKI a žalovaný využil služby Kontomatik pro relevantní zjištění a ověření příjmů žalobkyně, které žalobkyni byly skutečně poukázány na její bankovní účet, tedy tato informace nebyla pouze tvrzena. Finanční situace žalobkyně byla vyhodnocena jako příznivá pro poskytnutí úvěru ve výši 30.000 Kč. V době poskytnutí úvěru měla žalobkyně stabilní příjem, měla dostatečný počet splacených již ukončených úvěrových smluv a žalovaný je tak přesvědčen, že využil veškerých dostupných prostředků k získání dostatečných podkladů a tyto správně vyhodnotil mimo jiné, protože žalobkyně úvěr splatila po dobu splácení úvěru žádné námitky nevznášela. Žalovaný dále odkazoval na judikaturu Nejvyššího soudu, zejména na rozsudek sp. zn. 33 Cdo 1819/2023. Co se týče výše úročení a RPSN u tohoto úvěru, žalovaný uvedl, že úvěr byl sjednán v délce jednoho měsíce. V takovýchto případech často dochází k prodlužování úvěru za poplatek a krátká doba poskytnutí úvěru je jedním z důvodů proč je míra úročení takto vysoká.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne 13. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaný jako věřitel uzavřel dálkově s žalobkyní jako dlužníkem tuto smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním, který byl sjednán jako bezúčelový, jistina úvěru byla sjednána ve výši 30.000 Kč. Roční procentní sazba nákladů při čerpání celého úvěrového limitu (RPSN) bylo stanoveno ve výši 1.410,33 %. Jednorázová výše splátky při čerpání celého úvěru byla sjednána ve výši 37.665 Kč a splatnost úvěru byla sjednána ke dni 12. 11. 2023. Celková výše poplatku za sjednání úvěru při čerpání celého úvěrového limitu byla sjednána ve výši 7.500 Kč.5. Z potvrzení o odchozí úhradě ze dne 11. 3. 2024 se podává, že žalobkyně na úvěr uhradila částku ve výši 45.682 Kč.6. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 3. 2024 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalované částky. Z doručenky do datové schránky ze dne 12. 3. 2024 soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému doručena dne 12. 3. 2024.7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného se podává, že toto posouzení bylo provedeno dne 13. 10. 2023. Posuzovaným byla žalobkyně a bylo stanoveno, že výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je 47.360 Kč a čistý měsíční příjem žalobkyně byl zjištěn ve výši 25.000 Kč. Počet členů ve společné hospodařící domácnosti s tímto příjmem jsou dvě osoby. Žalobkyně tedy nehospodařila se svým příjmem sama, ale i s druhým členem domácnosti. Navíc jeden člen domácnosti je uveden jako nepracující. Výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky byla zjištěna ve výši 1.871 Kč, výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení 7.000 Kč, další nezbytné výdaje 1.000 Kč a ostatní zbytné výdaje 2.500 Kč. Rezerva pro výdaje byla shledána ve výši 600 Kč a vypočítané minimální výdaje ve výši 6.215,5 Kč. Disponibilní příjem zjištěn ve výši 18.000 Kč. Posouzení úvěruschopnosti bylo vyhodnoceno jako úspěšné.8. Ze sumáře s odpovědí úvěrového registru NRKI bylo zjištěno, že žalobkyně má evidovány dva splacené úvěry v minulosti a nízký počet zamítnutých žádostí o úvěr.9. Z informací Kontomatik se zjišťuje nejprve spořící účet žalobkyně za sledované období od 27. 5. 2023 do 19. 7. 2023, kde byl sice zjištěn příjem žalobkyně nicméně ke dni výpisu, tj. ke dni 19.7.2023, tj. období před uzavřením smlouvy o úvěru dne 13. 10. 2023. Nadto zjištěn zůstatek na tomto účtu ve výši 0,32 Kč. Dále z běžného účtu žalobkyně bylo zjištěno, že ostatní příjem žalobkyně pramenil z dalších půjček a úvěrů obdobných společností jako je žalovaný, tedy , právnická osoba, ., , právnická osoba, ., , Anonymizováno, či , právnická osoba, . Dále byly zjištěny nemalé měsíční výdaje žalobkyně, zejména na sázení na sazka.cz. Nadto období sledované prostřednictvím Kontomatik bylo prosinec 2022 – červenec 2023. Úvěr byl však poskytnut dne 13. 10. 2023. Tedy sledované období nebylo aktuální. Navíc končený zůstatek žalobkyně na tomto účtu byla částka 32.927,76 Kč.10. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení rozhodnutí ve věci.11. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle §