72 C 72/2023-105 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky v celkové výši 27.700 Kč s příslušenstvím, a to s tím, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o dílo, kdy žalovaný kontaktoval žalobce za účelem poptávky provedení dodávky a vylití anhydritové směsi tl. 6.5-7cm MFC 020TR na plochu o rozměrech 135 m² s tím, že na ploše se nachází podlahové topení. Na základě komunikace, která probíhala prostřednictvím e-mailových zpráv, byla žalovanému ze strany žalobce zaslána cenová nabídka, která byla žalovaným dne , datum, přijata s tím, že k realizaci díla by mělo dojít následující den. Po řádném provedení a předání díla v souladu s žalovaným přijatou cenovou nabídkou ze dne , datum, , dne , datum, žalobce prostřednictvím faktury označené evidenčním číslem , hodnota, vyúčtoval předem dohodnutou cenu za dílo ve výši 37.700 Kč se splatností ke dni 9. 9. 2022. Za toto dílo byla vystavena faktura, která dle vzájemné dohody stran byla žalovanému zaslána prostřednictvím e-mailové zprávy dne 6. 9. 2022. Takto předem sjednaná cena za žalobcem řádně a včas provedené dílo však ze strany žalovaného nebyla v termínu splatnosti řádně a včas uhrazena. Žalobce se žalovaného během následujících měsíců opakovaně snažil kontaktovat s cílem upozornit na neuhrazenou cenu za dílo a vyřešit věc smírnou cestou. Přestože ze strany žalovaného byla telefonicky přislíbena okamžitá úhrada ceny za dílo, došlo k úhradě pouze částečné ve výši 10.000 Kč, a to vkladem hotovosti na účet žalobce dne 24. 11. 2022. V souvislosti s částečnou úhradou pohledávky s ohledem na jednoznačnou specifikaci platby prostřednictvím variabilního symbolu žalobce dále uvedl, že považuje tuto platbu za uznání také zbytku dluhu žalovaného co do důvodu i výše, neboť ze strany žalovaného nedošlo k napadnutí nároku žalobce co do výše, ani důvodu. Po částečné úhradě byla ze strany žalovaného přerušena veškerá komunikace s žalobcem, a to i přesto, že žalobce žalovaného upozornil, že nebude-li dlužná částka ze strany žalovaného uhrazena, bude žalobce při vymáhání pohledávky nucen vyhledat právní pomoc. Ze strany žalovaného však nedošlo k úhradě celé částky dluhů ani poté, co byl dne 23. 1. 2023 upozorněn výzvou před podáním žaloby.2. Žalobce dále doplnil, že má především za to, že jestliže lze považovat za nespornou skutečnost, že dne 24. 11. 2022 došlo ze strany žalovaného k úhradě částky ve výši 10.000 Kč, jak žalovaný sám uvádí, což představuje částečnou úhradu ceny provedeného díla, žalobce toto částečné plnění považuje za uznání dluhu ve smyslu ustanovení § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, a to zejména s ohledem na to, že ze strany žalovaného nebyl učiněn žádný krok, který by takový závěr vyvracel a za všech okolností je zřejmé, že žalovaný svůj dluh vůči žalobci uznal. Žalobce má za prokázané, že žalovaný částečnou úhradu uznal i zbytek dlužné částky, když nezbytným předpokladem pro uznání dluhu, resp. jeho zbytku ve smyslu ust. § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, je zásadně vědomost dlužníka o výši dluhu v okamžiku částečného plnění. Vzhledem k tomu, že žalovaný užil u platby převodem na účet žalobce jako variabilní symbol variabilní symbol číslo vystavené faktury, je tudíž dle žalobce zřejmé, že si ve chvíli částečné úhrady byl vědom celkové dlužné částky. Jestliže dle žalovaného žalobce neprovedl dílo dle smlouvy o dílo řádně, přičemž žalovaný tvrdil, že po předání díla se na něm objevily vady v podobě prasklin, žalobce uvádí, že má za to, že připojená fotografie je jednak nekvalitní, jednak neprůkazná, neboť z fotografie nelze jasně určit, zda se jedná o dílo, které žalobce pro žalovaného provedl, kvůli kvalitě fotografie lze jen stěží posoudit, kdy byla fotografie pořízena a zda se jedná o snímek údajné vady díla. To, že se jedná o spornou vadu, je zejména dáno i tím, že předmětná vada díla, ani jiná vada díla nebyla žalovaným nadto nikdy reklamována. Jestliže žalovaný ve svém vyjádření tvrdil, že vady díla byly řádně telefonicky reklamovány u jednatele žalobce, to žalobce důrazně odmítá, naopak jednatel žalobce se opakovaně snažil kontaktovat žalovaného po termínu splatnosti faktury za provedené dílo, ovšem bezúspěšně. Pokud žalovaný tvrdí, že dokonce opakovaně urgoval opravy díla, je zapotřebí, aby žalovaný toto své tvrzení doložil důkazy, neboť toto tvrzení je v přímém rozporu se skutkovým stavem věci. Pokud žalovaný nadto ve svém vyjádření tvrdí, že odmítá uhradit zbytek ceny díla, dokud nebude vada na díle opravená, žalobce poukázal na ust. § 2610 odst. 1 občanského zákoníku, z něhož vyplývá, že právo žalobce na úhradu ceny díla vzniká provedením díla. Žalovaný sice dále uvádí, že otázka řádného provedení díla je sporná, je však třeba upozornit na omyl žalovaného, kdy žalovaný zaměňuje provedení a předání díla s výskytem vad. Žalovaný uznává, že dílo bylo řádně, včas a bez vad provedeno a předáno, kdy tímto okamžikem vznikl žalobci nárok na zaplacení ceny díla, když sám uvádí, že až následně se na díle měly objevit vady v podobě prasklin. Bylo-li podle žalovaného dílo předáno vadně, respektive nebylo-li předáno řádně, měl žalovaný dílo převzít s výhradou dle § 2605 odst. 2 občanského zákoníku, to se však nestalo. Je pak nepochybné, že i kdyby se popsané vady na díle skutečně projevily, což žalobce nemá za prokázané, žalovaný u žalobce žádnou reklamaci neuplatnil, žalovaný je měl u žalobce řádně reklamovat a uplatnit práva z vadného plnění dle § 2615 a násl. občanského zákoníku. Pokud by žalovaný prokázal, že vady na díle skutečně vznikly, je třeba připomenout, že práva z vadného plnění nebyla u žalobce uplatněna včas, tedy bez zbytečného odkladu poté, co žalovaný tyto vady při náležité pečivosti měl zjistit dle § 2618 občanského zákoníku. Tvrzení žalovaného, že skutečnost, že dílo bylo řádně provedeno a předáno, je sporná, je dle názoru žalobce účelové ve snaze se vyhnout úhradě splatného závazku za provedení díla.3. Žalobce dále odmítnul tvrzení, že by byl ze strany žalovaného kontaktován za účelem reklamace díla, přičemž toto tvrzení je nepravdivé a žalovaný nikterak tuto skutečnost nedokládá. Žalobce dále zcela odmítá důvodnost nároku žalovaného na náhradu škody, která měla žalovanému vadou díla vzniknout, neboť pokud se na díle po jeho řádném předání a převzetí vyskytly vady, měl žalovaný k těmto řádně uplatnit svá práva z vadného plnění, což ovšem řádně neučinil. Nárok žalovaného na náhradu škody žalobce neuznává, žalovaný nadto neuvádí přesnou výši domnělé škody, která s největší pravděpodobností nevznikla, a tudíž není možné ji přesně vyčíslit, nicméně žalobce zcela odmítá, že by bylo fakticky možné, aby žalovanému vznikla škoda, která by „výrazně přesahovala“ hodnotu žalované částky. Žalobce má za to, že nárok žalovaného na náhradu škody je nedůvodný, jeho uplatnění je neoprávněné z důvodu nedostatku právního důvodu, tvrzení a důkazy navrhované žalovaným a dále s ohledem na neexistující právní titul jeho vzniku. Vzhledem k tomu, že žalovaný nárok ani nevyčíslil, jedná se o uplatnění nároku neurčité, nesplňující ani požadavky pro podání dle § 43 o.s.ř., přičemž žalobce má za to, že by k této části vyjádření žalovaného ani nemělo být přihlíženo. Žalobce dále doplnil, že vzhledem k tomu, že žalovaný částečně plnil bez dalšího, žalobce byl oprávněn považovat dluh za žalovaným uznaný, neboť ze strany žalovaného nedošlo nikdy k výslovnému sdělení, že celkový dluh neuznává. Zákon v daném případě hovoří jednoznačně o právu na zaplacení díla vznikem provedení díla, kdy v okamžiku převzetí díla žalovaný dílo převzal bez výhrad a ani v době po předání díla vady díla nikdy u žalobce nereklamoval. Zhotovitel má přitom právo na zaplacení ceny díla i v případě, kdy objednatel převzal vadné dílo. Žalobce dále uvedl, že neuznává jakékoliv vady díla s tím, že dílo bylo dokončeno a řádně předáno bez vad a nedodělků, přičemž plně odkazuje na již vyjádřené pochybnosti o tom, co konkrétně má být na fotografii předložené žalovaným vidět. Žalobce setrval na stanovisku, že jakékoliv potenciální vady díla měly být žalovaným řádně reklamovány, pokud se vyskytly, k čemuž ovšem nedošlo. Pokud žalovaný tvrdí, že dílo vadami disponuje, nechť své tvrzení prokáže. Přestože žalovaný uvádí, že dílo s vykazovanými vadami je ještě v současné době v nezměněné podobě a plně k dispozici znalci v podobě, jak bylo dílo žalobcem ukončeno, s ohledem na zjištění zástupce žalobce má žalobce za to, že dílo rozhodně není ve stavu, kdy by mohlo být hodnoceno znalcem, neboť je celé zastavěno stavebním a jiným materiálem. Žalobce odmítnul důvodnost nároku žalovaného na náhradu škody, která měla vadou díla vzniknout, kdy pokud se na díle po řádném předání a převzetí vyskytly vady, měl žalovaný k nim řádně uplatnit svá práva z vadného tvrzení, což řádně neučinil. Domnělý nárok žalovaného na náhradu škody je tak zcela bez právního důvodu, a to zejména s ohledem na to, že ke vzniku škody i podle vyjádření žalovaného ještě ani nedošlo, neboť oprava údajné vady díla třetím subjektem nebyla realizována. Vzhledem