36 C 89/2025-53 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 6. 2024 po žalovaném zaplacení částky 44 291,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 35 393,03 Kč od 9. 11. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, úroku 29,25 % ročně z částky 29 888,95 Kč od 30. 10. 2023 do zaplacení jako nároků ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou uzavřel s žalovaným právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen původní věřitel). Dále tvrdila, že pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023, původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného a vycházel z předložených dokladů žalobcem a prověřoval rovněž ještě veřejné registry SOLUS, NRKI, ISIR, dále vycházel z potvrzení o jeho příjmu za měsíce II – VI/2023, ohledně jeho výdajů zjistil, že činí 9 250 Kč a bylo rovněž kalkulováno i životní minimum v aktuální výši 4 860 Kč. Žalovaný původnímu věřiteli vrátil částku 2 234 Kč.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní - smlouvy o úvěru, výpisu ze systému SOLUS před uzavřením smlouvy, přílohy smlouvy o pojištění schopnosti splácet úvěr, výpisu o příjmu žalovaného z jeho účtu č. , č. účtu, ohledně příjmu žalovaného za měsíce II – VI/2023 oznámení o schválení úvěru, splátkového kalendáře, oznámení o zesplatnění, transakční historie smlouvy, předžalobní výzvy právního zástupce zástupkyně soud zjistil, že žalovaný požádal dne 28. 6. 2023 o uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím zprostředkovatele , jméno FO, . Trvalé bydliště žalovaného je uvedeno v , Anonymizováno, , adresa pro doručování , adresa, . Dále je zde uvedeno číslo účtu žalovaného č. , č. účtu, , na který mají být převedeny finanční prostředky a naopak inkasovány splátky úvěru. Celková výše úvěru byla požadována ve výši 30 000 Kč, v rámci uzavřené smlouvy bylo sjednáno i pojištění pro případ neschopnosti splácet tento úvěr, celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, byla vyčíslena ve výši 94 080 Kč včetně pojištění, žalovaný byl povinen splácet dlužnou částku v 48 měsíčních splátkách po 2 234 Kč, zápůjční úroková sazba byla ve výši 73,95 % ročně, RPSN 104,96 %. Původní věřitel provedl šetření v systém SOLUS s negativním výsledkem, smlouva byla schválena následující den 20. 6. 2023. Před uzavřením smlouvy ještě původní věřitel vycházel z pěti příchozích plateb od zaměstnavatele žalovaného v roce 2023 – , právnická osoba, v měsíci II – 23 661 Kč, III – 17 211, IV – 25 836 Kč, 11. 5. 2023 – 28 700 Kč, 14. 6. 2023 - 26 621 Kč. V návrhu smlouvy ani v uzavřené smlouvě nejsou žádné údaje o konkrétních výdajích a výlohách žalovaného. Nejsou zde ani údaje ohledně osobního stavu, zda má nějaké jiné příjmy, zda platí nějaké platby v rámci inkasa. Žalovaný celkem původnímu věřiteli vrátil částku 2 234 Kč. Pohledávka byla na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Novému věřiteli žalovaný rovněž nezaplatil ničeho.5. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.7. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.10. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.11. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti původní věřitel řádně nezjišťoval informace týkající se reálných výdajů žalovaného. Nepostupoval tedy s odbornou péčí, když řádným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovanou. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).16. Původní věřitel nesplnil svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalované poskytl úvěr v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vyložit jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C-679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18).17. Soud uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině při plnění z neplatné smlouvy lze vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených OZ. Ust. § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 ZSÚ je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, a to v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohac