48 C 170/2025-38 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 49.989,64 Kč s příslušenstvím.2. Žalobkyně uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne 6. 7. 2019 uzavřena smlouva č. , hodnota, na základě, které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 23.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s poplatkem ve výši 22.398 Kč prostřednictvím 18měsíčních splátek po 2.523 Kč. Žalovaný splátkám nedostál, celkem uhradil pouze částku 5.400 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny ve výši 20.400 Kč, poplatků ve výši 17.489,64 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 11.500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.278 Kč a poplatků ve výši 600 Kč s příslušenstvím.3. Žalobkyně k výzvě soudu v doplnění žaloby ze dne 1. 9. 2025 stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného sdělila, že právní předchůdkyně žalobkyně při jejím posuzování vycházela z lustrace žalovaného ve veřejně dostupných databázích, z příjmu žalovaného ve výši 17.814 Kč, který byl doložen pracovní smlouvou a výplatními páskami, a z karty zákazníka.4. Žalovaný u jednání soudu konaného dne 9. 2. 2026 uvedl, že předmětnou smlouvu uzavřel a uhradil i nějaké splátky, následně byl z důvodu epidemie onemocnění covid propuštěn ze zaměstnání, musel opustit nájemní byt a splátky z tohoto důvodu přestal hradit. Aktuálně mu znemožňuje pracovat jeho nepříznivý zdravotní stav a současně nesplňuje nárok na výplatu starobního důchodu a je stran svých příjmů závislý pouze na sociálních dávkách a bydlí v garsonce, jejíž provoz hradí město.5. Soud u jednání provedl dokazování níže specifikovanými listinnými důkazy a zjistil následující skutkový stav.6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne 6. 7. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce – , Anonymizováno, č. , hodnota, na základě, které byla žalovanému téhož dne v hotovosti poskytnuta zápůjčka ve výši 23.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem v celkové výši 22.398 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k celkové úhradě částky 49.398 Kč prostřednictvím 18měsíčních splátek po 2.523 Kč. Žalovaný převzetí částky 23.000 Kč stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný v kartě zákazníka ze dne 6. 7. 2019 uvedl, že žije v nájmu, má středoškolské vzdělání, je rozvedený, pracuje na plný úvazek s čistým měsíčním příjmem ve výši 17.814 Kč, současně uvedl své odhadované měsíční výdaje ve výši 2.000 Kč a výši měsíčních splátek 4.474 Kč. Žalovaný současně uvedl i další čistý příjem domácnosti ve výši 2.200 Kč měsíčně. Žalovaný k ověření své úvěruschopnosti předložil pracovní smlouvu a dvě výplatní pásky. Žalovaný se s úhradou zápůjčky dostal do prodlení, uhradil na ni pouze částku 5.400 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022 zaslaným mu dne 11. 2. 2022 doporučeně na adresu , adresa, . Žalovaný byl k úhradě dlužné částky 51.268,50 Kč vyzván dopisem žalobkyně ze dne 10. 2. 2022 i právním zástupcem žalobkyně prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 21. 3. 2025 zaslané mu dne 24. 3. 2025 doporučeně na adresu , adresa, .7. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Dle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Dle § 87 odst. 1 z. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.13. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).14. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do jistiny ve výši 17.600 Kč, a proto jí soud ve výroku I tohoto rozsudku částečně vyhověl, ve zbytku ji pak jako nedůvodnou zamítl.15. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku, na základě, které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 23.000 Kč.16. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu uzavřela jako osoba podnikající, žalovaný jako spotřebitel, což je zřejmé z jeho označení uvedeného v záhlaví smlouvy a z jejího obsahu. Soud se tedy nejdříve z úřední povinnosti (SDEU C-679/18 OPR-Finance) zabýval tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak jí ukládá § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském zákonu (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) a dospěl k závěru, že nikoliv.17. Výdaje žalovaného uvedené v obou zákaznických kartách nejsou nijak doloženy. Lze tak uzavřít, že výdajovou stránkou žalovaného se právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání schopnosti žalovaného zápůjčku splácet zevrubně nezabývala a svá tvrzení o výdajích žalovaný nijak nedoložil. Právní předchůdkyně žalobkyně se tak pouze formálně spokojila s výdaji žalovaného; nenechala si stran nákladů od žalovaného ničeho předložit, natož pak, aby se výdajovou stránkou žalovaného zevrubně zabývala. Právní předchůdkyně žalobkyně poměry žalovaného do zákaznické karty sepsala formálně, aniž by se zabývala prověřením všech konkrétních výdajů žalovaného a tyto položky pak v jejich souhrnu srovnala tak, aby z nich nemohla jinak než zjistit, že je žalovaný natolik solventní, aby si mohl dovolit smlouvu o zápůjčce uzavřít a předpokládané splátky platit. Schopnost řádně splácet úvěr není určena pouze výší příjmu, ale celou řadou dalších faktorů, zejména pak výší reálných výdajů, otázkou životního stylu či skutečností, zda dlužník nesplácí současně i jiné splátky. Přitom právě výdajovou stránku žadatele o zápůjčku má právní předchůdkyně žalobkyně povinnost řádně zkoumat, aby mohla