11 CO 167/2022-274 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu o určení, že žalobce je vlastníkem stavby [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Hostivař, obec Praha ([list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Praha, pro pozemek; [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce] obec Praha, pro stavbu [adresa]) (výrok I.), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.). 2. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že po uzavření smlouvy o stavebním právu ze dne 26./ [datum] Magistrát hl. m. Prahy vydal dne [datum] povolení stavby pro Družstvo pro postavení úřednických a dělnických domků, zapsanému společenstvu s ručením obmezeným v [část obce] na pozemku parc. [číslo]. Dne [datum] Magistrát hl. m. Prahy povolil [jméno] [příjmení] dnem [datum] užívat rodinný dům postavený na parc. [číslo]. Dne [datum] Magistrát hl. m. Prahy přidělil k žádosti [jméno] [příjmení] domu číslo popisné 523. Smlouvou postupní z [datum] Družstvo pro postavení úřednických a dělnických domků, zapsanému společenstvu s ručením obmezeným v [část obce] za souhlasu Země [obec] zastoupené dle § 54 zákona č. 125/1927 Sb. z. a n. převedlo na členy manžele [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] každému 1/2 stavební právo na parc. [číslo] s domem [adresa] a parc. [číslo] (parc. [číslo] byla k [datum] rozdělena parc. [číslo] s domem a zbytek parc. [číslo]). Dne [datum] zemřela [jméno] [příjmení] a v rámci pozůstalostního řízení bylo vypořádáno stavební právo v rozsahu, které jí příslušelo ke dni úmrtí tak, že přešlo na manžela [příjmení] [příjmení], nezletilého [jméno] [příjmení], nezletilou [jméno] [příjmení] Kupní smlouvou z [datum] [příjmení] [příjmení] starší, [příjmení] [příjmení] mladší převedli za souhlasu Odboru výstavby ONV v [obec a číslo] dle § 1 zákona [číslo] [jméno] [příjmení] (ročník 1926) a [jméno] [příjmení] ([jméno] [příjmení], provdaná [ulice], ročník 1928) svoje ideální podíly práva stavby k pozemkům parc. [číslo] s domem [adresa], parc. [číslo] (parcelní čísla uvedená po přečíslování parcel, ke kterému došlo v roce 1944). Darovací smlouvou z [datum] [jméno] [příjmení], ročník 1926, a [jméno] [příjmení], ročník 1928, darovali [jméno] [příjmení], ročník 1956 (žalovanému), spoluvlastnické podíly na rodinném domě [adresa], který stojí na cizím pozemku parc. [číslo] ke kterému, jakož i k pozemku parc. [číslo] je zřízeno právo stavby na dobu do [datum] Darovací smlouvou z [datum] [jméno] [příjmení], ročník 1956 (žalovaný), daroval manželce [jméno] [příjmení] [příjmení] (žalovaná), 1/2 domu [adresa] postaveného právem stavby na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] (všechny osoby z nabývacích titulů jednoznačně věděly, že se jedná o převod stavebního práva; že se jednalo o převod stavebního práva, vyplývalo i ze zápisů v PK vložka [číslo]; související vložka PK [číslo]; katastr nemovitostí list vlastnictví [číslo]). Před sjednanou dobou trvání stavebního práva 80 let, tj. před [datum], žalovaní [datum] podali u Magistrátu hl. m. Prahy žádost o převod pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] následně strany komunikovaly. K [datum] byl jako vlastník pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] zapsán Čs. stát – Národní výbor hl. m. [obec]. Oznámení o přechodu vlastnického práva dle zákona č. 172/1991 Sb. žalobce učinil dne [datum]. Žalovaný, resp. jeho právní předchůdci platili pachtovné do roku 1985 (dopis ze dne [datum]). 3. Po právní stránce žalobu zamítl pro nedostatek věcné aktivní legitimace. Dovodil, že ke zrušení stavebního práva nemohlo dojít pouze na základě listin s daty [datum] a [datum], musela by k tomu přistoupit smlouva, v níž by se strany dohodly na zániku, proto smlouva zanikla uplynutím sjednané doby 80 let trvání, dnem [datum] [adresa] byl vystavěn z titulu stavebního práva na pozemku, který stavebníkovi nepatřil, a to s vědomím obsahu smlouvy, o existenci stavebního práva věděli žalovaní i všichni jejich právní předchůdci. Dovodil, že ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. byly naplněny prvé dvě podmínky dle § 1 odst. 1, avšak nebyla splněna třetí podmínka, řádný výkon práva hospodaření, neboť žalobce (jeho právní předchůdce) nerušil žalované v užívání pozemků v souladu se smlouvou, avšak vybíral pachtovné jen do roku 1985, od té doby vybíráno nebylo, žádné jiné úkony faktického hospodaření netvrdil ani neprokázal. Vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] na žalobce nepřešlo dle zák. č. 172/1991 Sb. Ohledně vydržení vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] žalobce tvrdil, že držbu vykonával prostřednictvím žalovaných (předchůdců) a držby se chopil dnem účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., tj. [datum], od té doby byl v dobré víře a měl tzv. holé vlastnictví; v době od [datum] do [datum] resp. do [datum] (podání návrhu na katastr nemovitostí), do [datum] (zánik smlouvy o stavebním právu uplynutím sjednané doby) žalobce netvrdil, ani neprokázal, že by s pozemkem hospodařil, že by se choval jako vlastník. Soud I. stupně proto uzavřel, že se k datu [datum] držby pozemku parc. [číslo] nechopil, neboť samotné ohlášení dle zákona č. 172/1991 Sb. není uchopením držby, žalobce si až do [datum] nebyl vědom, že by byl vlastníkem pozemku, navíc žalovaný již dopisem ze dne [datum] požádal žalobce o nápravu ve vztahu k zápisu vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] i [číslo]. Žalobce proto vlastnické právo nevydržel ani na základě řádného vydržení podle § 130 odst. 1 obč. zák. ve spojení s § 3028 odst. 1, 2 o.z., ani mimořádného vydržení dle § 1095 o.z. ve spojení s § 3066 o.z. Vycházeje z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2599/16, IV. ÚS 185/96 a Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2922/2008 aplikoval § 353 a násl. Obecného zákoníku občanského, vyhlášeného císařským patentem z 1. 6. [číslo], [číslo] Sb. z. s., který byl v době vybudování stavby [adresa] platný a účinný. Obecně platná zásada„ superficies solo cedit“ zakotvená v Obecném zákoníku občanském (stavba nebyla samostatnou věcí, stavba byla součástí pozemku a vlastníkem stavby byl vlastník pozemku), neplatila však bezvýjimečně. Pokud stavebník stavěl na cizím pozemku, musel mít k tomuto pozemku věcné právo, a to tzv. právo stavby. Tímto zákonem byl zvláštní předpis, a to zákon [číslo] ř. z., který byl nahrazen zákonem č. 88/1947 Sb., o právu stavby (zákon č. 88/1947 Sb. je stále součástí českého právního řádu; nebyl zrušen). Podle zákona z [datum], [číslo] ř. z., o právu stavby, mohl být pozemek zatížen věcným zcizitelným a děditelným právem mít stavbu na povrchu nebo pod povrchem půdy, a toto právo mohlo být založeno pouze na určitých pozemcích (§ 2) a vzniklo, jakmile bylo knihovně zapsáno jako břemeno pozemku (§ 5). Právo stavby nemohlo být zřízeno na méně než 30 let a ne více než na 80 let (§ 3). Právo stavby bylo věcí nemovitou, stavba na základě stavebního práva nabytá nebo zřízená byla příslušenstvím stavebního práva, stavebnímu oprávněnci příslušela ke stavbě práva vlastníka a co do pozemku, pokud nebylo ve smlouvě o právu stavebním ustanoveno něco jiného, práva poživatelova (§ 6) Zaniklo-li právo stavby, připadla stavba vlastníku pozemku (§ 9). Výmaz stavebního práva mohl být povolen před uplynutím času, na které bylo zřízeno s tím omezením, že právní účinek vzhledem k zástavním a jiným věcným právům nastával teprve po jejich výmazu (§ 8). Ten, kdo stavbu postavil, byl pouze oprávněným ke stavbě a příslušela mu„ práva vlastníka“ na dobu vymezenou ve smlouvě a po uplynutí doby práva stavby se stavba stávala vlastnictvím vlastníka pozemku (připadla vlastníku pozemku). Právo stavby bylo právem věcným, a to zcizitelným a děditelným. Zřízeno mohlo být pouze jako právo dočasné a považovalo se za věc nemovitou. Stavba nebyla věcí samostatnou, podle zákona [číslo] ř. z. byla příslušenstvím práva stavby a podle zákona č. 88/1947 Sb. byla součástí práva stavby. Po zániku práva stavby připadla stavba vlastníku pozemku. Podle ustanovení § 562 zákona č. 141/1950 Sb. se ustanoveními tohoto zákona řídí, pokud není dále ustanoveno jinak, i právní poměry vzniklé před [datum]; do tohoto dne se tyto právní poměry řídí právem dřívějším. Podle ustanovení § 564 zákona č. 141/1950 Sb. právní poměry týkající se práva stavby, založené před [datum], zůstávají nedotčeny a jen na ně lze napříště užít ustanovení zákona č. 88/1947 Sb., o právu stavby. Podle § 854 zákona č. 40/1964 Sb. se řídí ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před [datum] pokud tímto zákonem nebylo stanoveno jinak; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před [datum], se však posuzují podle dosavadních předpisů. Dle § 3054 zákona č. 89/2012 Sb. stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba. Soud neprovedl důkazní návrh vyžádáním listin ze sbírky listin katastrálního úřadu, finančního úřadu, archivu, když není pov