12 CO 290/2021-80 — Městský soud v Praze

1. V záhlaví uvedeným rozhodnutím soud I. stupně ve výroku I. uložil žalované povinnost odstranit na vlastní náklady neoprávněnou stavbu venkovního přístupového ocelového schodiště z terasy v úrovni 5. nadzemního podlaží na střechu části objektu v úrovni 6. nadzemního podlaží včetně ocelového zábradlí osazeného na střeše v úrovni 6. nadzemního podlaží stavby číslo popisné [číslo], katastrální území Bubeneč, obec Praha, přístupné z jednotky [číslo] a to včetně částečného obložení terasy a veškerých součástek a konstrukcí, které na výše uvedené konstrukce na budovu fixují do třiceti dnů od právní moci rozsudku a ve výroku III. uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců. 2. Rozhodl tak v řízení, v němž se žalobci domáhali odstranění v bodě 1. uvedené stavby s odůvodněním, že žalovaná provedla předmětnou stavbu na společných částech domu [adresa], k. ú. [část obce], obec Praha (dále též jen„ dům“) bez souhlasu ostatních spoluvlastníků společných částí domu či jiného právního titulu a navíc bez stavebního povolení. Žalovaná stavbu neodstranila ani po písemné výzvě žalobců. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila s tím, že stavbu provedla za účelem umožnění přístupu k technologiím umístěným na 6. nadzemního podlaží, jak se k tomu zavázala v kupní smlouvě na svůj byt nacházející se v 5. nadzemním podlaží a jak bylo rovněž uloženo kolaudačním rozhodnutím povolujícím užívání domu. Dále namítla, že žalobci a) -k) nemohou být ve věci aktivně legitimováni. 4. Soud I. stupně vyšel ze zjištěného stavu (podrobně uvedeného v bodě 4. - 13. a 15. odůvodnění napadeného rozhodnutí), že vlastníkem bytu v 5. nadzemním podlaží domu, na nějž navazuje terasa, z níž bylo vybudováno schodiště na úroveň 6. nadzemního podlaží, je žalovaná, která stavbu vybudovala. Žalobce l) je společenstvím vlastníků jednotek Domu dle čl. I odst. 4 odpovědným za správu Domu a podle čl. IV odst. 1 písm. f) i za činnosti vztahující se k uplatňování ochrany práv vlastníků jednotek. Žalobci a) -k) jsou vlastníky bytových jednotek v domě a spoluvlastníci pozemku, na němž se dům nachází. Stavba na 5. a 6. nadzemním podlaží domu je upevněná na terase 5. nadzemního podlaží domu a na střeše na úrovni 6. nadzemního podlaží domu. 5. Podle čl. I. odst. 12 posledního odstavce a čl. II. C odst. 1 prohlášení vlastníka domu terasa na 5. nadzemním podlaží domu je společnou částí domu, k jejímuž užívání je oprávněna výlučně žalovaná. Střecha (6. nadzemní podlaží domu) je společnou částí budovy. Podle čl. II. G odst. 3 prohlášení vlastníka žalovaná jako vlastník bytu přiléhajícího k terase na 5. nadzemním podlaží je povinna na nezbytnou dobu a v nezbytné míře na výzvu správce budovy zpřístupnit svou bytovou jednotku za účelem vykonání prohlídek a revizních kontrol teras a zařízení umístěných na společně střeše. 6. Podle čl. XIX odst. 7 Stanov vlastníci bytu nesmí bez předchozího písemného souhlasu společenství vlastníků umisťovat na vnější konstrukce domu (např. terasy….) jakékoliv zařízení a předměty. Žalobci a) -k) nedali souhlas žalované k umístění stavby. Autor architektonického projektu domu Ing. [příjmení] [jméno] [příjmení] ve svém projektu se zřízením stavby nepočítal. Podle kolaudačního souhlasu Městské části [obec a číslo] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], (dále také jen„ kolaudační rozhodnutí“) stavebník vydal prohlášení, že se zavazuje, že v kupní smlouvě na horní bytové jednotky bude obsažena část zajišťující přístup na střechu. Za tímto účelem bylo provedeno kotvení žebříků pro jejich uložení na terase a kotvení pro možnost připevnění ke střeše. 7. Žalovaná požádala stavební úřad o dodatečné stavební povolení stavby. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobci vyzvali žalovanou k odstranění předmětné stavby. 8. Soud I. stupně poté uzavřel, že žalobci a) -k) jsou jakožto vlastníci bytových jednotek v domě spoluvlastníci pozemku, jehož je dům součástí. Současně jsou spoluvlastníky společných částí domu, jichž se spor týká. Je tak dána jejich aktivní legitimace k podání žaloby na odstranění stavby na základě ust. § 1085 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“ Ohledně žalobce ad l) je pak dána aktivní legitimace na základě ust. § [číslo] odst. 1 ve spojení s ust. § 1190 o. z., když žalobce ad l) je společenstvím vlastníků jednotek ve smyslu ust. § 1190 o. z., které je dle ust. § 1189 odst. 1 o. z. oprávněné jednat ve věcech nutných k zachování společných částí domu, když nárok na odstranění neoprávněné stavby na společných částech domu takovou věcí je a aktivní legitimace společenství vlastníků jednotek - žalobce l) k podání předmětné žaloby týkající se správy domu nevylučuje aktivní legitimaci žalobců a) -k) k podání předmětné žaloby jakožto obrany spoluvlastníků společných částí domu k neoprávněnému zásahu do jejich vlastnických práv. 9. Žalovaná neměla pro zřízení stavby souhlas ani žalobce l), jakožto nutný předpoklad k oprávněnému zřízení stavby podle čl. XIX odst. 7 stanov a čl. 5 domovního řádu, a ani nezískala souhlas všech ostatních spoluvlastníků společných částí domu, když i na jeho základě by bylo možno stavbu považovat za zřízenou žalovanou po právu ve smyslu ust. § 1085 o. z. Právo žalované zřídit stavbu na společných částech domu nemohlo být založeno kolaudačním rozhodnutím, neboť to žalované povinnost zřídit stavbu neukládal. Kolaudačním rozhodnutím bylo pouze uloženo stavebníku smluvně ošetřit možnost přístupu na 6. nadzemní podlaží s vlastníky bytů a dále za tímto účelem bylo provedeno kotvení žebříků pro jejich uložení na terase a kotvení pro možnost připevnění ke střeše. Zřízení stavby nepředpokládal ani projekt, na jehož základě byl dům zhotoven a následně zkolaudován. Povinnost žalované a tomu odpovídající vznik práva žalované na zřízení stavby bez souhlasu žalobců nelze v této povinnosti stavebníka shledávat. Povinnost uložená v kolaudačním rozhodnutí pak má svůj odraz v povinnosti žalované stanovené mu v čl. II. G odst. 3 prohlášení vlastníka. Žádná další povinnost, jejímuž splnění by odpovídalo oprávnění žalované zřídit na společných částech domu stavbu, uložena žalované nebyla. Soud I. stupně proto uzavřel, že žalovaná zřídila stavbu na společných částech domu neoprávněně. Proto žalované uložil dle § 1085 o. z. na vlastní náklad stavbu odstranit a pariční lhůtu stanovil v souladu s návrhem žalobců. 10. Výrok o nákladech řízení odůvodnil ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“ 11. Proti tomuto rozhodnutí podala včasné odvolání žalovaná, které odůvodnila tak, že soudu I. stupně vytýká, že podle ust. § 205 odst. 2 písm. b) o. s. ř. nepřihlédl k odvolatelkou tvrzeným skutečnostem nebo k jí označeným důkazům, podle ust. § 205 odst. 2 písm. d) o. s. ř., neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, podle ust. § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a podle ust. § 205 odst. 2 písm. g) o. s. ř. rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. 12. Žalovaná má za to, že ust. § 1085 o. z. není pro rubrikovaný spor přiléhavé, neboť v předmětné věci nedošlo ze strany žalované k dotčení cizího pozemku a schodiště a zábradlí nemají charakter stavby v občanskoprávním smyslu. 13. Podmínky pro vydání napadeného rozhodnutí by však podle názoru žalované nebyly dány, ani kdyby se po právní stránce o stavbu na cizím pozemku jednalo, neboť inkriminované schodiště a zábradlí jsou umístěny na společných částech bytového domu, v němž žalovaná vlastní bytovou jednotku a z toho titulu má na oněch společných částech budovy spoluvlastnický podíl, což bylo v řízení osvědčeno. Podle ust. § 1085 o. z. je soud oprávněn uložit povinnost odstranit neoprávněnou stavbu výslovně jen tomu, kdo ji zřídil na cizím pozemku. Pokud soud I. stupně popsaný předpoklad aplikace ust. § 1085 o. z. přehlédl a rozhodl, aniž by se vypořádal se spoluvlastnickým vztahem žalované k budově, na níž měla být tvrzená stavba zřízena, spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení věci. 14. Navíc schodiště a zábradlí charakter stavby nemají, protože nejsou s budovou pevně spojeny, nýbrž jsou na ní jen položeny. Soud I. stupně se přiklonil k širšímu chápání pojmu stavba a schodiště i zábradlí za stavbu považuje a vzal existenci stavby za prokázanou výhradně na základě fotografií. Současně soud listinu, která by byla způsobilá použité technické řešení osvětlit, k důkazu sice provedl, ale její obsah odmítl s poukazem na její obecnost (produktový popis zábradlí VECTACO), a důkaz zprávami statika, zabývajícími se právě a jedině na budově umístěným schodištěm/zábradlím označil soud za nadbytečný. V podstatě tak není zřejmé, jaké vlastnosti či parametry schodiště a zábradlí soud prvního stupně považoval pro určení existence stavby za rozhodující v situaci, kdy nejde o legisl