14 CO 383/2022-255 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I řízení co do částky [částka] zastavil, výrokem II žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku, výrokem III zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, výrokem IV žalované uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce na žalované domáhal zaplacení částky [částka] jako náhrady nemajetkové újmy za nezákonné [anonymizována dvě slova] a částky [částka] jako náhrady nákladů, které vynaložil na svou obhajobu v tomto řízení. Tvrdil, že usnesením policejního orgánu ze dne [datum] bylo zahájeno jeho [anonymizována dvě slova], které bylo posléze vedeno Okresním soudem Praha – západ (dále jen„ okresní soud“). Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl zproštěn obžaloby a Krajský soud v Praze (dále jen„ krajský soud“) zamítl dne [datum] odvolání státního zástupce. Nemajetková újma mu vznikla tím, že v důsledku nezákonného [anonymizována dvě slova] pro [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], jehož se měl dopustit u svého zaměstnavatele, společnosti [právnická osoba], musel ukončit svůj pracovní poměr, před jeho ukončením byl vystaven šikaně ze strany uvedené společnosti, následně ho nikdo nechtěl zaměstnat kvůli probíhajícímu [anonymizována dvě slova], byl stigmatizován jako zloděj, čímž utrpěly jeho vztahy s nejbližšími rodinnými příslušníky. 3. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce u ní žalobou uplatněné nároky dne [datum] předběžně uplatnil. V rámci předběžného projednání nároku konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, za což se žalobci omluvila. Na náhradě nákladů obhajného žalobci uhradila částku [částka]. 4. Žalobce vzal podáním ze dne [datum] žalobu částečně ohledně částky [částka] zpět. Proto soud I. stupně řízení v tomto rozsahu dle § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil. 5. Po provedeném dokazování vzal soud I. stupně za prokázané, že dne [datum] žalobce u žalované uplatnil nároky uplatňované žalobou, žalovaná mu stanoviskem ze dne [datum] přiznala náhradu obhajného ve výši [částka], kterou mu poskytla [datum], konstatovala, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a omluvila se za nezákonné [anonymizována dvě slova] žalobce. 6. Žalobcovo [anonymizována dvě slova] bylo zahájeno usnesením ze dne [datum] pro [anonymizována dvě slova] dle § 205 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku. Toto usnesení bylo žalobci doručeno [datum] a žalobce proti němu brojil stížností, která byla zamítnuta. Okresní státní zastupitelství Praha – západ (dále jen„ státní zastupitelství“) podalo dne [datum] obžalobu k okresnímu soudu, který rozsudkem ze dne [datum] žalobce zprostil obžaloby dle § 226 písm. c) tr. ř., neboť nebylo prokázáno, že skutek spočívající v tom, že společně s ostatními obžalovanými v objektu společnosti [právnická osoba] odcizil zboží, čímž měli zmíněné společnosti způsobit škodu v celkové výši přesahující 824 tis. Kč, spáchal obžalovaný. Proti tomuto rozsudku se státní zastupitelství odvolalo a krajský soud dne [datum] jeho odvolání zamítl. Zprošťují rozsudek tak nabyl právní moci [datum]. 7. Žalobce podal prostřednictvím svého obhájce žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu ze dne [datum] s tím, že policejní orgán pochybil při zajištění podání vysvětlení ze strany obviněných, když použil nepřiměřený psychický nátlak na obviněné. Žalobce zaplatil svému obhájci za právní služby celkem částku [částka] v období od června 2018 do listopadu 2011 (správně 2019 – poznámka odvolacího soudu). 8. Pracovní poměr se společností [právnická osoba] žalobce ukončil k [datum] dohodou bez uvedení důvodů, následně byl od [datum] veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. 9. Otec žalobce [jméno] [příjmení] příliš nevěděl o nemajetkové újmě, kterou by [anonymizována dvě slova] žalobci přivodilo. Po rozvodu jeho manželství s matkou žalobce žil žalobce u své matky, v dospělosti se odstěhoval k otci, který mu pomáhal hledat zaměstnání. Informace o žalobcově [anonymizována dvě slova] se roznesla po vesnici, v níž žili, otec žalobci řekl, ať se odstěhuje ze společné domácnosti, což žalobce učinil a odstěhoval se zpět k matce. Poté došlo ke zhoršení vztahu žalobce s otcem, méně často se vídali, telefonovali si. [anonymizována dvě slova] mělo dopad do jejich vzájemných vztahů do chvíle, než se vše vysvětlilo. Hlavním důvodem pro to, že otec žalobce vyhodil ze společné domácnosti, bylo [anonymizována dvě slova]; vyskytovaly se i drobnější problémy ze společného soužití (špinavé prádlo, nevysypaný koš apod.). V obci, kde žili, žalobce neměl příliš přátel, většinu času trávil doma. 10. Z výslechu žalobcovy matky, svědkyně [jméno] [příjmení], soud I. stupně zjistil, že žalobce v Amazonu pracoval s počítačem, kvůli [anonymizována dvě slova] byl přeřazen na jinou práci, kterou pro neplnění stanovených kvót nezvládal. Byl obviňován z toho, že normy schválně neplní. Při hledání nového zaměstnání byl žalobce vždy odmítnut, zůstával zavřený doma, neměl žádný životní cíl, celé dny a noci trávil u počítače, neměl žádné přátele, uzavíral se před svým okolím, vůbec nevycházel z domu. Jediné vztahy, které měl, byly přes internet. Žalobce se neléčil u psychologa. Okolí, ani rodina mu nevěřila, že je nevinný. 11. Po právní stránce soud I. stupně zjištěný skutkový stav posuzoval dle § 1, § 2, § 5, § 7, § 8 odst. 1, § 14 odst. 1, § 15, § 26, § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“). Podmínku pro soudní uplatnění žalobcova nároku spočívající v jeho předběžném uplatnění u příslušného orgánu ve smyslu § 14 citovaného zákona měl soud I. stupně za prokázanou. Dále shledal existenci odpovědnostního titulu spočívajícího v nezákonném rozhodnutí (tj. nezákonném [anonymizována dvě slova]), neboť žalobce nebyl pravomocně odsouzen (§ 5 písm. a), § 7 a § 8 citovaného zákona), k čemuž odkázal na závěry vyslovené Nejvyšším soudem v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 12. Žalobcův nárok na náhradu nákladů obhajoby, které vynaložil v souvislosti se žádostí o přezkoumání postupu policie, ve výši [částka] s příslušenstvím, soud I. stupně neshledal důvodným, neboť tento úkon nelze považovat za samostatný úkon právní služby, za úkon účelný směřující ke zrušení nezákonného rozhodnutí dle § 31 zákona č. 82/1998 Sb. Proto v tomto rozsahu žalobu zamítl. 13. Stran nároku na náhradu nemajetkové újmy soud I. stupně aplikoval závěry vyslovené Nejvyšším soudem v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (pokud jde o nutnost prokázat vznik nemajetkové újmy), ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (pokud jde o jednotlivá kritéria rozhodná pro stanovení formy a výše zadostiučinění) a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (pokud jde o srovnání s jinými obdobnými případy). 14. Ke kritériu povahy [anonymizováno] věci soud I. stupně uvedl, že žalobce byl stíhán pro [anonymizována dvě slova] dle § 205 odst. 1, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, byl ohrožen trestem odnětí svobody se sazbou 2 až 8 let, daná trestná činnost nevyvolává zvýšenou míru společenského odsouzení. 15. Žalobcovo [anonymizována dvě slova] trvalo od doručení usnesení o zahájení [anonymizována dvě slova] dne [datum] do právní moci zprošťujícího rozsudku dne [datum] jeden rok a pět měsíců. Tuto délku řízení nelze prima facie považovat za nepřiměřenou. 16. Na základě provedeného dokazování vzal za prokázané jisté zhoršení vztahu mezi žalobcem a jeho otcem, který žalobci nevěřil, řekl mu, ať se přestěhuje k matce, protože v obci, v níž žili, se vědělo o jeho [anonymizována dvě slova]. Žalobce neměl v této obci příliš přátel, většinu času trávil doma, k výraznějšímu zásahu do jeho dobré pověsti, dobrého jména tedy nedošlo. Jeho pracovní poměr u společnosti [právnická osoba] skončil dohodou bez uvedení důvodů, žalobce nestíhal plnit stanovené normy. Žalobcem tvrzenou šikanu ze strany tohoto zaměstnavatele ani tvrzení, že se mu z důvodu [anonymizována dvě slova] nepodařilo najít zaměstnání, neměl soud I. stupně za prokázané. 17. Žádné zvláštní okolnosti, k nimž by bylo třeba přihlédnout v souvislosti se zahájením či vedením [anonymizováno] řízení, soud I. stupně neshledal. 18. Ke srovnání soud I. stupně p