15 CO 270/2022-65 — Městský soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvého stupně žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím ve výroku uvedeným, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, řízení ohledně částky [částka] s příslušenstvím zastavil a o nákladech řízení rozhodl tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení]. 2. Soud prvého stupně po provedeném dokazování vyšel ze zjištění, že žalobce je ve věci aktivně legitimován, jako právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se ve věcech spojených se správou, provozem a opravami domu [adresa] v k.ú. [část obce], jako společenství vlastníků. Žalovaná je ve věci pasivně legitimována, jako vlastník jednotky v tomto domě [číslo]. Správcem domu je správní bytové družstvo [anonymizována dvě slova]. Žalované byly předepsány měsíční platby jednak z titulu vlastnictví a dále zálohované platby, za služby. Soud vzal za prokázané, že kromě, dle o určení žalované platbou [anonymizováno], splatné [datum], [částka], kdy žalobce vzal žalobu zpět, dluží žalovaná žalovanou částku. Žalovaná netvrdila, ani nedoložila nic, co by vyvrátil doložená tvrzení žalobce, že v rozhodném období neplatila předepsané platby ani zálohové platby za užívání jednotky, a že vznikl nedoplatek zažalované výše. Vyúčtování služeb bylo žalované řádně doručeno, nebylo žalovanou reklamováno, nedoplatek byl splatný do [datum]. Soud prvého stupně s odkazem na související ustanovení a to konkrétně [ustanovení pr. předpisu], jakož i § 3 odst. 1, § 5 odst. 1, [ustanovení pr. předpisu], uzavřel, že žaloba byla v okamžiku zahájení řízení zcela důvodná, po částečném zastavení řízení, a proto soud žalobě ohledně zbylé částky vyhověl, včetně příslušenství pohledávky. Žalovaná se dostala do prodlení, jak s jednotlivými platbami za jednotlivé měsíce, jak s platbami z titulu vlastnictví, tak placením zálohových plateb, dle předpisů. Do prodlení se dostala i se zaplacením nedoplatku za vyúčtování služeb, které bylo splatno [datum]. Žalobce má tedy vůči žalované nárok na zákonný úrok z prodlení podle [ustanovení pr. předpisu] Lhůta k plnění pak byla stanovena obecná (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 3. Výrok o nákladech řízení odůvodnil odkazem na ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. a to v části, kdy žalobce vzal žalobu zpět pro chování žalované, která uhradila po podání žaloby, a ve zbylé části dle § 142 odst. 1 o. s. ř., plným úspěchem žalobce ve sporu, když neshledal důvody pro aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. 4. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání, a to pouze ve vztahu k povinnosti platit úroky z prodlení a poplatky z částky [částka] a nákladů řízení. V obsáhlém odvolání zdůraznila, že se ohrazuje k postupu předsedkyně senátu koncipováním rozsudků, poukázala na to, že své pohledávky v minulosti uhradila, včetně úroků z prodlení a poplatků a výrazně tím přispěla do rozpočtu žalobce navýšením jeho příjmu, dále poukázala na to, že advokát zastupuje žalobce cca 2 roky a jeho odkazy jsou na kauzy staršího data tam a advokát i soudkyně se postojem v rozsudku proviňují přinejmenším proti dobrým mravům. Z rozsudku je patrná převaha profesionální kolegiality nad právem a z pozice úřední nadřazenosti a nedotknutelnosti se soud vůči ní dopouští nepřípustných projevů invektiv, napadání, diskriminace a úřední šikany. Dlužnou částku sice nezpochybňuje a zavazuje se jí uhradit, a to ve dvou splátkách, avšak požaduje, aby se odvolací soud vyjádřil k neuctivému jednání s pomluvami a napadáním její osoby advokátem, protistrany JUDr. [anonymizováno] a potažmo předsedkyní senátu [jméno] tupou. 5. K odvolání žalované se vyjádřil žalobce a navrhl potvrzení rozsudku soudu prvého stupně a návrhl, aby mu byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení. Ve vyjádření uvedl, že s ohledem na stav, kdy žalovaná přiznanou částku uznává, že rozložení přiznané částky na 2 měsíční platby je pro ni akceptovatelné. Žádná platba však dosud na výše uvedený titul nebyla připsána, i když jsou to již 3 měsíce od doručení. Naopak nemůže žalované prominout platbu úroků z prodlení a právního zastoupení, když statutární orgán žalobce je povinen postupovat s péčí řádného hospodáře a zároveň má hmotnou odpovědnost za svá rozhodnutí. Co se týká údajných výpadů a napadání vůči žalované, výrazů neúcty a pomluv, je v tomto bodě odvolání žalované značně abstraktní a není jasné, co konkrétně je tím myšleno. Nicméně ani žalobce ani jeho zástupce nemají žádný osobní vztah k žalované a jejich postup v souladu s o. s. ř. je čistě profesní záležitostí. 6. Odvolací soud k odvolání žalované přezkoumal rozsudek soudu prvého stupně v napadeném rozsahu (§ 212, § 212a o. s. ř.) a poté dospěl k závěru, když ve věci rozhodoval podle § 214 odst. 3 o. s. ř., že odvolání není opodstatněné. 7. Soud prvého stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatečný skutkový podklad, provedené důkazy správně hodnotil ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. a nepochybil v právním posouzení věci, jestliže rozhodl podle § 1970 občanského zákoníku o tom, že žalovaná, která se dostala do prodlení s platbami, které byly zažalovány, a to jak s platbami z titulu vlastnictví, tak placením zálohových plateb dle předpisů, je povinna zaplatit i tyto částky tyto částky. Tyto částky byly správně vyčísleny podle [ustanovení pr. předpisu] a lhůta taktéž k plnění byla stanovena správně podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Soud prvého stupně pak správně rozhodl i o výši nákladů řízení, které žalovaná povinna zaplatit žalobci, když vzal v úvahu jednak ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. a to v části, kde žalobce vzal žalobu zpět pro chování žalované, která uhradila po podání žaloby a ve zbylé části pak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a to plným úspěchem žalobce ve sporu. Odvolací soud, stejně jako soud prvého stupně neshledal důvody pro to, aby o nákladech řízení mohlo být rozhodnuto podle § 150 o. s. ř. 9. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvého stupně v napadeném rozsahu jako zcela věcně správný potvrdil, a to podle § 219 o. s. ř., když neshledal ani důvody, které by mohly vést odvolací soud k přezkumu jednání předsedkyně senátu či zástupce žalobce. Tyto výtky jsou zcela neopodstatněné, neboť předsedkyně senátu ve věci jednala a rozhodovala zcela standardně. 10. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., a úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů ve výši [částka]. Předmětem odvolacího řízení byl úrok z prodlení a poplatky z částky [částka] a náklady řízení. Odvolací soud při výpočtu nákladů řízení vycházel tedy [ustanovení pr. předpisu], když roční úrok činil částku [částka] a při pětinásobku podle uvedeného ustanovení pak pětileté plnění činilo [částka]. Tarifní hodnota odměny advokáta tak činí podle § 7 bod 2, [částka], včetně 1 násobku režijního paušálu [částka] podle § 13 odst. 1/4 téže vyhlášky, včetně 21 % DPH činí odměna advokáta v odvolacím řízení částku [částka].