16 CO 349/2022-708 — Městský soud v Praze

1. Napadeným usnesením obvodní soud přiznal znalecké kanceláři ustanovené usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] v znění opravného usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] znalečné ve výši [částka] (odměnu za 15 hodin práce po [částka] (studium podkladů) ve výši [částka], odměnu za 5 hodin práce po [částka] (výpisky ze spisu a příprava dopisu stranám – dotazy na podklady) ve výši [částka], odměnu za 6 hodin práce po [částka] (výpočty – porovnávací metoda) ve výši [částka], odměnu za 16 hodin práce po [částka] (sepisování posudku z podkladů v soudním spise, revize posudku [anonymizováno]) ve výši [částka], odměnu za 2 hodiny práce po [částka] (studium podkladů od žalovaného) ve výši [částka], odměnu za 6 hodin práce po [částka] (studium podkladů od žalobkyně) ve výši [částka], odměnu za 16 hodin práce po [částka] (výpočty z obdržených podkladů od stran sporu, dopracování posudku) ve výši [částka], odměnu za 3 hodiny práce po [částka] (místní šetření, včetně cesty) ve výši [částka], odměnu za 3,5 hodiny práce po [částka] (interní kontrola a revize) ve výši [částka], odměnu za 2,5 hodiny práce po [částka] (tisk a kompletace posudku) ve výši [částka], odměnu celkem ve výši [částka], 21 % DPH ve výši [částka]). 2. V odůvodnění soud prvního stupně [anonymizováno] odkazem na § 31 odst. 1, 6 a § 32 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen„ zákon č. 254/2019 Sb.“) a na [ustanovení pr. předpisu]“) přiznal znalecké kanceláři znalečné v plné vyúčtované výši. 3. Proti tomuto usnesení podal žalovaný včasné a přípustné odvolání [anonymizováno] odůvodněním, že považuje vyúčtované a přiznané znalečné za zcela neadekvátní. Poukázal na to, že soud prvního stupně ustanovil znaleckou kancelář k vypracování revizního znaleckého posudku, kdy původní znalecký posudek vypracovaný totožnou znaleckou kanceláří byl předložen žalobcem již k důkazu. Soud prvního stupně stanovil znalecký úkol zejména stanovit výši obvyklého nájmu uvedeného pozemku, a to na základě nájemních smluv z původního znaleckého posudku vypracovaného již znaleckou kanceláří. Nejednalo se o nové nájemné smlouvy, které by musela znalecká kancelář detailně zkoumat, neboť je podrobila detailní analýze již při vypracování prvního znaleckého posudku. Žalovaný vnímá druhý znalecký posudek jako vlastní revizi znalecké kanceláře prvního znaleckého posudku. Žalovaný poukazuje na položky, které jsou dle něho de facto účtovány za opětovné úkony - 15 hodin studium podkladů, jedná se o tytéž nájemní smlouvy, 6 hodin – výpočty, porovnávací metoda, 2 hodiny – studium podkladů od žalovaného, přečtení dopisu od žalovaného nezabralo 2 hodiny, 6 hodin – studium podkladů od žalobce, poskytl kupní smlouvy, která znalecká kancelář nevyužila, neboť postupoval metodou srovnávací [anonymizováno] nájemními smlouvami, 16 hodin za výpočty z obdržených podkladů od stran sporu, žalovaný žádné nájemní smlouvy nedodal, žalobce dodal kupní smlouvy, znalecká kancelář vycházela jen z původních nájemních smluv, 3 hodiny místní šetření včetně cesty za hodinovou sazbu [částka], nelze přiznat takovouto sazbu za cestu, když znalecká kancelář nevykonávala odbornou činnost, není rozlišeno, jak dlouho trvala cesta a jak dlouho místní šetření. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že znalečné znalecké kanceláři podstatně sníží. 4. Žalobce se k odvolání žalované nevyjádřil. 5. Znalecká kancelář se k odvolání žalovaného vyjádřila tak, že je pravdou, že ve věci již vypracovávala znalecký posudek pro žalobce. Závěrem prvního znaleckého posudku bylo však jen, že z nájemních smluv předložených žalobcem je možno vypočítat obvyklý nájem. Neoceňovala, toto učinila až v druhém znaleckém posudku. Tedy v prvním posudku odpovídala na otázku, zda jsou nájemní smlouvy použitelné, v druhém posudku zkoumala přesně ceny nájmu, umístění pozemků, výměru ploch, typ komunikace. Z velkého počtu smluv vybírala ty, které jsou pro výpočet nejvhodnější. Prostudovala celkem 32 nájemních smluv, včetně dodatků. Znaleckým úkolem navíc bylo zodpovědět celkem 5 otázek, nikoliv jen stanovit obvyklé nájemné. Z prvního posudku znalecká kancelář nic nerevidovala. Nájemní smlouvy rovněž znalecká kancelář prověřovala v jiném čase, kdy je nutno si něco podruhé oživit, a z jiných hledisek. Znalecká kancelář upozornila, že neúčtovala cestovné na místní šetření, náklady na kopírování, poštovné. 6. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a § 212a o.s.ř., aniž ve věci nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř.), a dospěl k následujícím závěrům. 7. Podle § 139 odst. 2 o.s.ř. byl-li podán znalecký posudek nebo proveden tlumočnický úkon, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné a tlumočné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné a tlumočné vyplácí. 8. Judikatura se ustálila v názoru, že pokud znalecká kancelář provede dle pokynů orgánu, který jej přibral do řízení, řádně a včas posudek, vzniká jí legitimní očekávání na odměnu určenou dle právních předpisů. 9. Podle [ustanovení pr. předpisu] podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný (1). Znalecký posudek musí obsahovat tyto náležitosti: a) titulní stranu, b) zadání, c) výčet podkladů, d) nález, e) posudek, f) odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku, g) závěr, h) je-li to možné, přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti znaleckého posudku, i) znaleckou doložku a j) otisk znalecké pečeti (2). Znalecký posudek musí být kromě odůvodněných případů zpracován v souladu [anonymizováno] obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. V souladu [anonymizováno] obecně uznávanými postupy a standardy obsahuje závěr posudku jednoznačné odpovědi na položené otázky; pokud podklady nebo metoda neumožňují znalci vyslovit jednoznačný závěr, uvede znalec skutečnosti snižující přesnost závěru (5). Znalec je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci, před nímž má být znalecký posudek použit, osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit (6). 10. Podle § 30 zákona č. 254/2019 Sb. se znalečným rozumí souhrnná částka odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času stráveného na cestě. 11. Podle § 31 odst. 1, 2, 4, 5 věta druhá a třetí, 6, odst. 7 zákona č. 254/2019 Sb. znalci náleží za výkon znalecké činnosti odměna. Odměna za výkon znalecké činnosti se řídí smlouvou se zadavatelem; není-li odměna takto sjednána nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 7. Odměna se určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkonu. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu [anonymizováno] požadavky uvedenými v § 28 nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. Odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 5 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty. Výši a způsob určení odměny, rozsah snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsob vyúčtování odměny stanoví ministerstvo vyhláškou. 12. Podle § 32 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb. nebylo-li sjednáno jinak, má znalec právo na náhradu hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu, a na náhradu za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti [anonymizováno] úkonem. Podle odstavce 5 tohoto ustanovení náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě podle odstavců 1 a 3 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty. Podle odstavce 7 výši a způsob určení náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě, a vyúčtování náhrad stanoví ministerstvo vyhláškou. 13. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb. náleží znalci za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna [částka] až [částka]. 14. Podle § 4 odst. 1, 2 vyhlášky č. 504/2020 Sb. při určování výše časové odměny v rámci rozmezí sazby se posuzuje odborná náročnost vyžadovaná k vykonání znalecké činnosti. Při posuzování odborné náročnosti vyžadované k vykonání znalecké činnosti se hodnotí zejména a) povaha a rozsah znalecké činnosti, b) stupeň odborné kvalifikace potřebné k vykonání znalecké činnosti a c) zda znalecká činnost spočívala v přezkoumání znaleckého posudku jiného znalce. 15. Podle § 15 odst. 1, 2 vyhlášky č. 504/2020 Sb. znalci náleží náhrada za ztrátu času ve výši ušlého výdělku. Pokud znalec nedoložil výši ušlého výdělku nebo pokud ušlým výdělkem je výdělek za výkon znalecké činnosti, znalci náleží náhrada za ztrátu času ve výši [částka] za každou zapo