17 CO 305/2022-236 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně rozhodl, že podílové spoluvlastnictví žalobkyně k ideální 1/3 jednotky č. 1938, jiný nebytový prostor, vymezeno v p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba, [adresa], rodinný dům [list vlastnictví] a k ní náležejícímu podílu [číslo] na společných částech nemovitosti, vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, pro obec Praha, k.ú. [část obce], se zrušuje (výrok I.), ideální 1/3 podíl žalobkyně se přikazuje do spoluvlastnictví 2. žalované, která se tak stává nově spoluvlastnicí ideálních 2/3 jednotky č. 1938, jiný nebytový prostor, vymezeno v p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba, [adresa], rodinný dům, [list vlastnictví] a k ní náležejícímu podílu [číslo] na společných částech nemovitosti, vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Praha, katastrální pracoviště Praha, obec Praha, k.ú. [část obce] (výrok II.), spoluvlastnický podíl 1. žalované v rozsahu ideální 1/3 zůstává nedotčen (výrok III.), 2. žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na vypořádání podílu částku [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.), žalobkyně, 1. žalovaná a 2. žalovaná jsou povinny nahradit státu zálohované znalečné ve výši, která bude uvedena v samostatném rozhodnutí (výroky VI., VII. a VIII.). 2. Takto soud rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví ke shora uvedené nebytové jednotce (dále jen„ Jednotka“) a přikázání této Jednotky do svého výlučného vlastnictví. Žalované 1) a 2) v řízení shodně navrhovaly, aby Jednotka byla přikázána do jejich podílového spoluvlastnictví tak, aby žalovaná 1) byla nadále spoluvlastníkem id. 1/3 Jednotky a žalovaná 2) aby se stala spoluvlastníkem id. 2/3 Jednotky. 3. Soud I. stupně vzal za prokázané, že každá z účastnic je spoluvlastníkem podílu o velikosti id. 1/3 Jednotky na základě Dohody spoluvlastníků o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum] (dále jen Dohoda). Každá z účastnic je zároveň výlučným vlastníkem jedné z bytových jednotek (1938, 1938 a 1938) v domě [adresa] (dále jen„ Nemovitost“). Žalobkyně a 1. žalovaná v Nemovitosti bydlí. Jednotka není dlouhodobě užívána nikým, je ve stavu vyžadujícím rekonstrukci a není reálně dělitelná. V Dohodě se spoluvlastnice dohodly na prodeji Jednotky, žalované oslovily žalobkyni ohledně prodeje Jednotky a navrhly prodej konkrétnímu zájemci, což žalobkyně odmítla. Následně probíhala mezi účastnicemi komunikace, kdy žalobkyně i 2. žalovaná projevovaly zájem o získání Jednotky do svého vlastnictví (resp. žalobkyně o získání výlučného vlastnictví Jednotky, 2. žalovaná o získání podílu žalobkyně při zachování spoluvlastnictví s 1. žalovanou). Znaleckým posudkem ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], aktualizovaným ke dni [datum], bylo prokázáno, že obvyklá cena Jednotky ke dni [datum] činila [částka], ke dni aktualizace [částka]. Protože znalkyně dostatečně zodpověděla námitky proti znaleckému posudku, soud jej považuje za věrohodný a způsobilý pro stanovení vypořádacího podílu. Žalobkyně i 2. žalovaná jsou solventní a schopny zaplatit vypořádací podíl ostatních spoluvlastníků, když žalobkyně má na účtu u [právnická osoba] zůstatek [částka], 2. žalovaná má na účtu u mBank zůstatek [částka] a její manžel ing. [jméno] [příjmení] má na spořícím účtu u Airbank zůstatek [částka] 1. žalovaná vede správu Nemovitosti, žalobkyně i 2. žalovaná činily úkony ve snaze zajistit údržbu a opravy Nemovitosti, avšak účastnice měly rozdílné názory na způsob a rozsah provedení prací a přiměřenost ceny. Některé provedené důkazy soud I. stupně nehodnotil, neboť je vzhledem ke svému právnímu závěru nepovažoval za relevantní. Žalobkyně hodlá Jednotku využít jako hobby místnosti pro sebe a pro členy rodiny, 2. žalovaná hodlá prostor Jednotky využít pro účely ubytování rodiny svého syna při jejich pobytech v [obec] a prostor využívat i pro potřeby 1. žalované. 4. Po právní stránce soud I. stupně věc posuzoval dle § 1140 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), § 1143 o.z. a § 1147 o.z. Protože nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvávat a ze žaloby je zjevné, že žalobkyně zájem na dalším setrvání ve spoluvlastnictví nemá a ani žalované nepovažují další trvání spoluvlastnictví všech účastnic k Jednotce za možné, soud žalobě na zrušení podílového spoluvlastnictví vyhověl. Pokud žalované zpočátku namítaly, že mezi spoluvlastnicemi došlo k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k Jednotce jejím prodejem na základě Dohody, tak dle soudu nemohlo dojít k platné dohodě o zrušení podílového spoluvlastnictví k Jednotce v době, kdy tato ještě neexistovala (právní účinky zápisu Dohody nastaly až dnem [datum]). Soud se dále zabýval tím, jak bude po zrušení spoluvlastnictví vypořádáno. Při úvaze o tom, komu ze stávajících spoluvlastníků bude věc přikázána, vycházel ze zjištění, že žalobkyně i 2. žalovaná mají o Jednotku zájem, a 1. žalovaná má zájem na zachování svého spoluvlastnictví s 2. žalovanou, s níž ji pojí rodinné vazby a je mezi nimi názorová shoda. Názor žalobkyně, že žalované nemají o Jednotku zájem, neboť navrhovaly její prodej, soud nesdílí, neboť prodej Jednotky žalované navrhovaly vedeny názorem, že se takto všechny spoluvlastnice domluvily v Dohodě. Z další e-mailové komunikace je zřejmé, že žalované měly zájem na zachování svého spoluvlastnictví k Jednotce. Ačkoliv v r. 2021 žalované nabízely prodej svých podílů žalobkyni, z textu nabídek je patrné, že tak činily výlučně pro účely mimosoudní dohody. Soud proto vycházel ze zásady, že vlastnictví je základní lidské právo, jež je nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné, až na zákonem stanovené výjimky. Jestliže v daném případě dvě spoluvlastnice (obě žalované) mají zájem na zachování svého vlastnictví, 2. žalovaná má zájem o podíl žalobkyně a prokázala, že je dostatečně solventní, je nanejvýš spravedlivé, aby vlastnické právo dvou spoluvlastnic bylo zachováno. 1. žalovaná je schopna se nadále o Jednotku starat minimálně v rozsahu jako doposud, když zajišťuje správu celé Nemovitosti. Rovněž 2. žalovaná, ačkoliv s ohledem na věk a zdravotní stav se sama bezprostředně na údržbě Nemovitosti nepodílí, je schopna se prostřednictvím manžela o Jednotku řádně postarat, tedy dostatečně, odborně a účelně zajistit péči o celou Nemovitost. Za situace, kdy 2. žalovaná v Nemovitosti trvale nebydlí, ale vlastní jednu z jednotek, na údržbě Nemovitosti se podílí a je schopna údržbu Nemovitosti dále zajišťovat, nevyhodnotil soud při úvahách o dalším spoluvlastnictví jako rozhodující hledisko dalšího využití Jednotky, ačkoliv žalobkyně věrohodně prokázala, že by Jednotka byla využita jako hobby místnost pro ni a pro jejího syna jako člena její domácnosti, naopak prohlášení syna 2. žalované žijícího s rodinou ve Francii, že hodlá pobývat společně s rodinou občasně v Nemovitosti, přičemž bytová jednotka ve vlastnictví 2. žalované je pro 2. žalovanou s manželem a rodinu jejího syna nedostačující, nebylo způsobilé přesvědčit soud o dalším účelném využití Jednotky. Dle Nejvyššího soudu pro rozhodnutí, komu má být věc přikázána, není rozhodující výše podílů, ani účelné využití věci, ale souhrn skutečností, které jsou v dané věci relevantní, a soud může věc přikázat do výlučného vlastnictví i tomu spoluvlastníkovi, kterému zákonná kritéria nesvědčí (rozsudek Nejv. soudu sp. zn. 22 Cdo 879/2005). Proto soud rozhodl soud o přikázání spoluvlastnického podílu žalobkyně 2. žalované, neboť s výjimkou účelného využití Jednotky jsou kritéria svědčící pro žalobkyni a 2. žalovanou (likvidita, schopnost zajištění údržby či investic) shodná, avšak nedojde k odnětí vlastnictví dvěma osobám, ale pouze jedné, a lze předpokládat, že spoluvlastnictví žalovaných nebude provázeno konflikty. Soud stanovil 2. žalované povinnost zaplatit žalobkyni na vypořádání částku [částka] jakožto 1/3 z obvyklé ceny nemovitosti, jež činí [částka] Lhůta pro splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Výrok VI. – VIII. je odůvodněn § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť v průběhu řízení bylo znalkyni přiznáno znalečné, jehož výše dosud není pravomocně stanovena, podíl každé z účastnic na náhradě nákladů státu bude činit 1/3. 5. Proti rozsudku podala včasné odvolání žalobkyně. Uvedla, že nesouhlasí s určeným způsobem vypořádání a napadá rozsudek v celém rozsahu. Skutková zjištění soudu I. stupně jsou neúplná, soud pominul řadu tvrzení a důkazních návrhů žalobkyně a učinil nesprávné závěry o existenci a významu kritérií rozhodných pro způsob vypořádání spoluvlastnictví. Nesprávné a vybočující z ustálené judikatury je též právní posouzení. Soud se vůbec nezabýval kritériem citového vztahu, bydliště, zásluhovosti či možné údržby Jednotky, aniž by uvedl, proč tak neučinil. Též zcela chyb