17 CO 324/2022-65 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). 2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala na základě Nařízení Rady (ES) č. 261/2004 (dále jen„ Nařízení“) kompenzace za zpoždění letu č. QS [číslo] z Dubaje do [obec], jímž cestovala dne [datum], a který byl zpožděn o více než 3 hodiny. 3. Žalovaná vznesla námitku promlčení, neboť ji žalobkyně nekontaktovala v šestiměsíční lhůtě dle § 2553 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). K úhradě kompenzace byla žalovaná vyzvána prostřednictvím [právnická osoba] Limited (dále jen„ AirHelp“), výzva však byla uskutečněna na základě neplatné smlouvy o postoupení pohledávky, byla proto zaslána subjektem, který nedisponoval aktivní věcnou legitimací. 4. Soud I. stupně vzal za prokázané, že žalobkyně měla letenku na let žalované [příjmení] [číslo] z Dubaie do [obec]. Dne [datum] žalobkyně podepsala formulář o postoupení pohledávky na AirHelp, s tím, že postupuje jakýkoliv nárok na finanční náhradu a odškodnění dle Nařízení, Montrealské úmluvy nebo jakéhokoliv právního předpisu o právech cestujících v letecké dopravě nebo jako gesto dobré vůle v souvislosti s výše uvedeným provozovaným letem, identifikovaným číslem rezervace. Dále je ve formuláři uvedeno, že v případě, že by postoupení bylo prohlášeno z jakéhokoliv důvodu za neplatné, bude formulář považován za plnou moc udělenou ze strany postupujícího [právnická osoba] k právnímu zastupování, obdržení informací, zahájení vyjednávání, apod. Dále žalobkyně dne [datum] podepsala formulář označený„ Zpětné postoupení pohledávky“, dle jehož obsahu [právnická osoba] postupuje pohledávku ve výši [částka] z titulu náhrady škody dle Nařízení vůči žalované zpět na žalobkyni. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] neučinil soud žádný skutkový poznatek, neboť mu byla předložena pouze listina v anglickém jazyce, k níž byl dodán český překlad zjevně obsahově nekorespondující anglickému originálu. Právní zástupkyně žalobkyně uplatnila nárok vůči žalované dne [datum]. 5. Soud se nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení a shledal, že šestiměsíční lhůta k uplatnění nároku dle § 2553 odst. 3 o. z. skončila dnem [datum]. Aplikace ustanovení § 2553 odst. 3 o.z. je na místě jak s ohledem na judikaturu Městského soudu v Praze (rozhodnutí č. j. 18 Co 265/2019 – 62 ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí ve věci sp. zn. 15 Co 426/2021), tak vzhledem k rozhodnutí Soudního dvora EU („ SDEU“) sp. zn. C [číslo], [jméno] [příjmení] [příjmení] proti Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV. Pokud jde o postoupení nároku na AirHelp prostřednictvím formuláře o postoupení (jejž žalobkyně předložila s neověřeným překladem do českého jazyka) tak vzhledem k tomu, že ve formuláři nebyla provedena volba práva, soud tento závazkový vztah posoudil na základě § 87 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním dle českého práva. Shledal přitom s odkazem na § 553 odst. 1 o.z., že se pro neurčitost jedná o zdánlivé právní jednání, neboť v době podpisu formuláře nebylo možné určit, zda jde o postoupení pohledávky nebo o udělení plné moci, přičemž obojí vedle sebe nemůže obstát. Dále vzhledem k tomu, že na formuláři absentuje projev vůle postupníka, nelze uvedenou listinu považovat za smlouvu ve smyslu § 1879 o.z., z níž by došlo k platnému postoupení pohledávky. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl. 6. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř.“) a procesním úspěchem žalované. 7. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně. Uvedla, že rozsudek kromě chyby v psaní (kdy v odůvodnění rozsudku se hovoří o částce [částka] namísto správné částky [částka]) obsahuje i nesprávné poučení o odvolání, proto je možné odvolání podat ve lhůtě 3 měsíců od doručení rozsudku. Předmětný spor zahrnuje několik oblastí posouzení, a sice splnění podmínek Nařízení, otázku notifikace nároku, osoby uplatňující nárok, ne/platnosti smlouvy o postoupení, otázku volby práva ve vztahu mezi žalobkyní a AirHelp a otázku promlčení. Splnění podmínek stanovených Nařízením bylo v řízení nesporné, ostatní otázky zůstaly sporné. Nařízení však nestanoví povinnost notifikace ze strany cestujících, letecká společnost by v intencích Nařízení měla při splnění všech podmínek pro vznik nároku na náhradu bez dalšího provést úhradu příslušné částky na účet cestujícího. Opačný výklad představuje neodůvodněný zásah do práv žalobkyně jakožto cestující a spotřebitele. Cílem Nařízení je mj. zajištění vysoké úrovně ochrany cestujících se zřetelem na požadavky ochrany spotřebitele, a kdyby došlo k rozšíření nutných podmínek (notifikace, promlčení, atd.), byl by dosažen opačný efekt. Dle rozsudku [jméno] [příjmení] [příjmení] proti Koninklijke Luchtvaart Maatschappij NV musí vnitrostátní právo při stanovení lhůty pro podání žalob za účelem získání náhrady škody podle čl. 5 a 7 Nařízení dodržet zásady rovnocennosti a efektivity. Promlčecí doba v ostatních státech EU se pohybuje v rozmezí 1 až 10 let, vzhledem k tomu by byli cestující v řízeních před českými soudy ve značně nerovné pozici, pokud by délka promlčecí lhůty dle § 629 odst. 1 o.z. byla zkracována aplikací § 2553 o.z. Citovaný rozsudek SDEU se otázkou lhůty dle § 2553 o.z. nezabývá. Notifikační povinnost dle § 2553 o.z. nelze vykládat v neprospěch spotřebitele a požadovat, aby byla letecké společnosti odeslána přímo ze strany cestujícího, Nařízení jako předpis vyšší právní síly nelze považovat za přepravní řád ve smyslu § 2553 o.z. V textu žádosti o kompenzaci zaslané [právnická osoba] bylo jednoznačně specifikováno, o jaký let a jakého cestujícího se jedná, žalovaná tak měla veškeré informace k posouzení oprávněnosti nároku na kompenzaci a žádost nijak nerozporovala. Obvodní soud pro Prahu 6 dospěl v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 18 C 12/201-28, k závěru, že uplatnění nároku je dostatečné i v případě, že výzva byla odeslána třetí osobou ([právnická osoba]), obdobně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. 17 Co 212/2021-53 a rozsudky na něj navazující (např. senátu 25 Co). S těmito rozsudky se soud I. stupně nevypořádal. Žalobkyně nesouhlasí ani s posouzením smlouvy o postoupení pohledávky jako neplatné. Smluvní vztah byl uzavřen dle všeobecných obchodních podmínek, ze kterých vyplývá použití německého práva, a dle § 398 a násl. BGB není k platnému postoupení pohledávky vyžadována písemná ani jiná forma, všeobecné podmínky počítají jen s deklaratorní elektronickou formou, která má sloužit jako důkazní prostředek pro uplatnění žalovaného nároku soudní cestou. Soud měl vzít v potaz, že žalobkyní je v tomto sporu právě cestující, a měl se zajímat o to, jestli žalobkyně považuje předmětnou smlouvu o postoupení, všeobecné podmínky [právnická osoba] a její služby v rozporu s dobrými mravy, a jestli byla žalobkyně uvedena v omyl. Žalobkyni byly podmínky předmětné služby [právnická osoba] včetně ceníku známy při podpisu smlouvy o postoupení a žalobkyně nezpochybňuje, že smlouvu o postoupení (byť elektronickou formou) podepsala. Zpětné postoupení netrpí vadou, podmínky sjednané původně se [právnická osoba] byly předmětem následné dohody při zpětném postoupení nároku a neměly by být posuzovány v rámci řízení proti žalované. Překlad výzvy k úhradě koresponduje s výzvou zaslanou žalované e-mailem dne [datum] a ověřený překlad si soud nevyžádal. Vzhledem k platnému postoupení pohledávky nelze považovat výzvu odeslanou [právnická osoba] žalované za neplatnou, jinak by došlo k aprobování postupu žalované, která na tuto výzvu nijak nereagovala, ani nezpochybňovala platnost smlouvy o postoupení, a tak de facto nepostupuje v právním styku poctivě a těží ze svého nepoctivého postupu. Její námitka promlčení je proto rozporná s dobrými mravy. Žalovaná úmyslně jakékoliv výzvy (včetně výzvy učiněné právní zástupkyní žalobkyně) ignorovala a ničeho neuhradila. Napadený rozsudek je tedy stižen vadou, jež je odvolacím důvodem dle § 205 odst. 2 písm. d), e), g) o.s.ř., když spočívá na nesprávném právním posouzení věci: soud nesprávně posoudil otázku platnosti smlouvy o postoupení, neaplikoval sjednané rozhodné právo a relevantní ustanovení BGB, a nesprávně vyhodnotil nezbytnost notifikace nároku, oprávněnost notifikace prostřednictvím AirHelp (žalobkyně tvrzenou neplatnost zhojila dalším postupem), nesprávně posoudil Nařízení jako přepravní řád ve smyslu § 2553 odst. 3 o.z., a tím i délku promlčecí doby. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví, nebo aby jej zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. 8. Žalovaná v odvolacím řízení uvedla, že považuje za nesporné, že zpoždění letu v čase prvního otevření dveří přesáhlo dé