21 CO 135/2020-378 — Městský soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem výrokem I. zamítl žalobu, že žalovaná je povinna převzít dílo specifikované v cenovém rozpočtu ze dne [datum] ke smlouvě o dílo uzavřené mezi účastníky dne [datum], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, a výrokem II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. 2. Po stránce skutkové vyšel soud prvního stupně ze zjištění, že dne [datum] účastníci uzavřeli smlouvu o dílo, podle níž se žalobkyně zavázala provést pro žalovanou dílo podle cenové nabídky z [datum], která je nedílnou součástí smlouvy, za částku [částka] plus DPH. Dílo mělo být dokončeno do [datum]. K předání a převzetí díla mělo dojít do dvou dnů od jeho zhotovení, což mělo být písemně potvrzeno. Dílo mělo být předáno bez vad a nedodělků. V cenovém rozpočtu byla uvedená rovněž cena za stavební povolení, u rozvodu plynu a vody bylo uvedeno„ revize + práce“. Předmětem díla byla rekonstrukce střechy a třetího a čtvrtého nadzemního podlaží domu žalované. Žalobkyně měla opatřit stavební povolení na základě podkladů, které jí žalovaná dodala. Dne [datum] byla záznamem ve stavebním deníku vyčleněna mimo smlouvu mimo jiné položka [číslo] (fasáda). Žádost o vydání stavebního povolení ke stavebním úpravám na domě byla podána dne [datum], na základě plné moci z [datum] udělené žalovanou a [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne [datum] nabylo právní moci usnesení stavebního úřadu o zastavení stavebního řízení ze dne [datum], týkající se změny stavby předmětné budovy, spočívající v nástavbě a stavebních úpravách. Změna stavby byla provedena bez stavebního povolení, proto bylo žalované nejprve nařízeno odstranění stavby a nakonec ji byla udělena pokuta. [ulice] práce na díle žalobkyně ukončila v prosinci 2014. Ke dni [datum] dílo nebylo doděláno, mělo celou řadu vad a nedodělků, které byly označeny dne [datum] ve stavebním deníku (vadně provedená terasa, chybějící zábradlí na terase, vadně provedená kanalizace, nedokončená elektroinstalace). Ke dni [datum] nebyly odstraněny vady týkající se nedokončené elektroinstalace a terasy. Žalovaná a [jméno] [příjmení] se snažili dohodnut s žalobkyní na odstranění vad, některé vady si nechali sami odstranit (v dubnu 2015 byla dokončena elektroinstalace, žalovaná si opatřila revizi na plyn i elektřinu firmou p. [příjmení]). Za nejpodstatnější vadu považovala žalovaná absenci stavebního povolení, bez kterého odmítla stavbu převzít. V dubnu 2015 proběhla schůzka účastníků, z níž vyplynulo, že dílo nebylo dokončeno, účastníci se dohodli, že žalobkyně zajistí potřebné revize, což žalobkyně podmínila schválením finanční dohody. 3. Po právní stránce soud prvního stupně s odkazem zejména na ustanovení § 2605 a § 2628 o.z. dospěl k závěru, že žalobní požadavek není opodstatněný. Vyšel z toho, že v řízení bylo prokázáno, že dílo ke dni [datum] nebylo zcela dokončeno a stále obsahovalo velké množství nedodělků, spočívajících zejména v chybně zhotovené terase, z níž neodtékala voda a na níž nebylo provedeno zábradlí, vadně provedené kanalizaci bez nutného odvětrávání, absenci montáže zábradlí na schodech ve vnitřních prostorách domu, řádném dokončení elektroinstalace, absenci revize plynu a vodoinstalace a dokumentace díla. Podle soudu prvního stupně fasáda byla podle zápisu ve stavebním deníku vyčleněna mimo smlouvu, a proto nebylo možné po žalované požadovat její převzetí. Většinu vad, které žalovaná žalobkyni vytkla, neshledal soud prvního stupně způsobilými omezit způsobilost předmětné budovy sloužit svému účelu ve smyslu § 2605 odst. 1 o.z. Jako podstatnou vadu, byť právní, shledal soud prvního stupně absenci stavebního povolení, které měla žalobkyně obstarat. Tato vada podle soudu prvního stupně bránila funkčnímu užívání stavby a s ní souvisely i neprovedené revize, které se žalobkyně zavázala provést na schůzce v dubnu 2015. Na základě uvedeného dovodil, že žalovaná měla právo odmítnout převzetí díla podle § 2628 o.z. K tvrzení žalobkyně, že k nevydání stavebního povolení došlo z důvodu zapříčiněných na straně žalované, soud prvního stupně uvedl, že z provedeného dokazování vyplývá, že to byla naopak žalobkyně, která zavinila, že stavební povolení nebylo vydáno. Ostatní nedodělky nepovažoval soud prvního stupně za natolik zásadní, aby ovlivnily funkční užívání díla. Soud prvního stupně se neztotožnil ani s argumentací žalobkyně, že právní vady v podobě absence stavebního povolení či revizí nemohly mít za následek nepřevzetí vad díla, protože žalovaná v daném vztahu vystupovala jako spotřebitel, a musí být jako spotřebitel chráněna (§ 419 o.z.). 4. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení úspěšné žalované právo na jejich náhradu sestávající z náhrady nákladů jejího právního zastoupení stanovených podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. 5. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně i žalovaná odvolání. 6. Žalobkyně ve svém odvolání především vytkla soudu prvního stupně nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku s tím, že obsahuje pouze blíže nespecifikované konstatování porušení její povinnosti, bez uvedení konkrétního porušení smluvní nebo zákonné povinnosti, které by mělo za následek nevydání stavebního povolení, neuvedl ani jaký konkrétní podklad nebyl žalobkyni dán, resp. zda byl dodán s vadami a s jakými. Soudu prvního stupně dále vytkla, že se nezabýval ani otázkou, z jakého důvodu se žalovaná prostřednictvím [titul] [jméno] [příjmení] snažila dosáhnout vydání stavebního povolení a z jakého důvodu se jí to nepodařilo, přestože ze svědeckých výpovědí je patrné, že k vydání stavebního povolení chyběly základní podklady. Nezabýval se ani objasněním rozporů mezi provedenými, neuvedl, jak hodnotil jednotlivé důkazy i z hlediska jejich věrohodnosti a jaká skutková zjištění z nich učinil. Odůvodnění napadeného rozsudku je tak v rozporu s ustanovení § 157 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně považovala napadený rozsudek rovněž za překvapivý s tím, že soud ji po celou dobu řízení nesdělil svůj předběžný názor a neumožnil tak účastníkům se s daným skutkovým a důkazním stavem procesně vypořádat. 7. Podle žalobkyně v řízení nebylo prokázáno, že by stavební povolení nebylo vydáno v důsledku jejího konkrétního pochybení a pokud soud své rozhodnutí na jejím údajném porušení povinnosti založil, pak řízení zatížil procesní vadou, neboť ji nepoučil o tom, že její tvrzení o řádném splnění povinnosti má za neprokázané podle § 118a odst. 3 o.s.ř. a nevyzval ji k navržení důkazů, který by toto tvrzení prokazovaly. Žalobkyně namítla rovněž nesprávnost právního posouzení věci s tím, že chybně vyšel z ustanovení § 1812 odst. 2 o.z. a dospěl tak k nesprávnému závěru o tom, že účastníci vyloučili právo žalované na uplatnění právních vad díla a že takové ujednání je nutné považovat za smluvní zúžení práva žalované, tj. za ujednání neplatné. Podle žalobkyně toto ujednání odchylné od zákonné úpravy představuje pouze jiné podmínky jako předpoklad pro předání díla, s nimiž však není spojeno vyloučení či omezení jakéhokoliv práva žalované. Absence stavebního povolení, bez ohledu na důvody, pro které nebylo vydáno, může představovat právní vadu, neopravňuje však žalovanou odmítnout převzít dílo. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 8. Odvolání žalované směřovalo pouze proti výroku o nákladech řízení. Soudu prvního stupně vytkla pouze nesprávné vyčíslení jejich výše. Nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že nahlížení do spisu ve dnech [datum] a [datum], písemná podání ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] nejsou účelnými úkony právní služby, v důsledku čehož ji nebyla přiznána část náhrady nákladů řízení, která odpovídá odměně za právní zastoupení za tyto úkony právní služby, včetně paušálních náhrad a daně z přidané hodnoty. Žalovaná dále namítla nesprávnost úvahy soudu prvního stupně, z níž vyšel při určení odměny za účast jejího právního zástupce na jednání dne [datum], pokud ji přiznal za tento úkon právní služby náhradu jen za jeden úkon, namísto dvou. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení změnil tak, že výše nákladů řízení činí [částka]. 9. Žalovaná ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně zdůraznila, že žalobkyně v řízení neprokázala, že předmětné dílo bylo dokončeno bez vad a nedodělků a že nebylo zatíženo ani právními vadami. Uvedla, že ze smlouvy o dílo nevyplývá pouze závazek žalobkyně podat řádně a včas příslušnému stavebnímu úřadu žádost o vydání stavebního povolení, ale i závazek žalobkyně, že vydání stavebního povolení přímo obstará. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že by stavební povolení bylo žalobkyní obstaráno, přičemž žalobkyně ve vztahu k jejím tvrzením ohledně této rozhodné skutečnosti zůstala po celou dobu řízení pasivní a nenavrhla nic, co by její obranná tvrzení vyvrátilo. Podotkla, že v právním vztahu s žalobkyní vystupovala jako spotřebitel, a proto odvolací námitka žalobkyně o ne