22 CO 122/2022-174 — Městský soud v Praze

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za část provedeného díla. V podrobnostech jsou tvrzení a argumenty žalobkyně předestřeny v bodu 1 a 3 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně 2. Žalovaná uplatněný nárok neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v bodu 2 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně. 3. Soud prvního stupně rozsudkem označeným v záhlaví žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I) a žalobkyni uložil nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] (výrok II). Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat. 4. Žalobkyně napadla rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. Namítá, že došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces. Soud prvního stupně nesprávně konstatoval, že ačkoli byla žalobkyně poučena dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neunesla břemeno důkazní k tvrzení o tom, co ušetřila neprovedením zbytku díla. K poučení a výzvě, kdy a jaké konkrétní plnění dle smlouvy o dílo [číslo] pro žalovanou provedla a čeho zbývalo, aby bylo dílo dokončeno, žalobkyně doplnila tvrzení a důkazy dne [datum]. Soudu prvního stupně předložila přehledovou tabulku, kde byla jednotlivá plnění rozdělena pod jednotlivá ustanovení čl. II smlouvy o dílo, včetně uvedení, jaká konkrétní plnění byla provedena, a označení důkazů, které byly již součástí soudního spisu. Není tedy pravdou, že by žalobkyně neoznačila důkazy k prokázání pravdivosti svého tvrzení, jak konstatoval soud prvního stupně. Žalobkyně nesouhlasí ani se závěrem soudu prvního stupně, že přesné místní určení vedení optické sítě nebylo mezi stranami ujednáno a že ujednán byl pouze orientační rozsah v rámci předsmluvního jednání dne [datum]. Soud prvního stupně výše uvedené závěry učinil za situace, kdy zamítl návrh žalobkyně na provedení účastnického výslechu jejího jednatele. Ten mohl přispět k objasnění odborné stránky předmětu sporu. Stejně tak byl zamítnut návrh na výslech pana [jméno] [příjmení], který měl vypovídat k umístění trasy vedení, kterou upřesňoval. Soud prvního stupně zamítl tyto důkazní návrhy pro nadbytečnost, aniž toto dostatečně odůvodnil. Žalobkyně nesouhlasí závěrem soudu prvního stupně, že nemohl mít její tvrzení za prokázaná, neboť nedisponuje odbornými znalostmi ohledně provádění projektové dokumentace. Tato skutečnost neměla jít k tíži žalobkyně, soud si měl vyžádat v souladu s judikaturou odborné posouzení (eventuálně ustanovit znalce), a zejména měl vyhovět návrhu žalobkyně na účastnický výslech, neboť žalobkyně sama má potřebnou odbornost. Žalobkyně nebyla ani v rámci daného poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána, aby byl z její strany dodán znalecký posudek či odborné vyjádření. 5. Žalovaná k odvolání žalobkyně uvedla, že procesní postup soudu prvního stupně považuje za správný. Zamítnutí důkazních prostředků řádně odůvodnil. K provedení navržených výslechů by mohl přistoupit, kdyby žalobkyně uvedla skutkový děj, který by měl svědek svou výpovědí podpořit, což se však nestalo, proto byla výpověď nadbytečná, resp. irelevantní. Účastnický výslech žalobkyně nemohl nahradit odborné vyjádření, neboť by se nejednalo o vyjádření nezaujatého odborníka. Soud prvního stupně žalobkyni opakovaně vyzýval k tomu, aby dotvrdila, jaké konkrétní plnění bylo dle smlouvy o dílo poskytnuto. Z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá rozsah uvedené činnosti, kterou si sama určila na 80 % údajně sjednaného rozsahu. Žalobkyně neoznačila důkazy k prokázání pravdivosti svých tvrzení a tato svá procesní pochybení se snaží napravit až odvoláním. Soud prvního stupně tedy správně postupoval v souladu s § 118a o. s. ř. Žalobkyně neoprávněně nárokovala plnění dle nesprávného výpočtu a odkázala na ustanovení týkající se jiného druhu práce (která však již byla žalovanou uhrazena). I kdyby bylo vyúčtování v souladu se smlouvou, je v rozporu s právními předpisy a odbornou praxí, aby žalobkyně vypracovala ještě před získáním územního rozhodnutí dokumentaci označenou jako prováděcí projekt, za kterou nyní žádá úhradu. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil. 6. Žalovaná napadla včasným a přípustným odvoláním výrok II rozsudku soudu prvního stupně. Namítá, že soud nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení dle advokátního tarifu za účast na nahlížení do spisu dne [datum] a dále za úkony činěné před podáním žaloby - podání repliky žalobkyni dne [datum] a [datum]. S ohledem na uvedené požaduje, aby byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II změněn tak, že jí bude přiznána náhrada nákladů za řízení před soudem prvního stupně ve výši [částka]. 7. Žalovaná se dále vyjádřila v reakci na poučení ze strany odvolacího soudu o tom, že důkazní břemeno stran toho, co žalobkyně ušetřila neprovedením díla, tíží za daných okolností žalovanou a nikoli žalobkyni. Odvolacím soudem byla též vyzvána, aby tvrdila a prokázala, v jaké výši byla úspora žalobkyně z důvodu neprovedení díla a v čem spočívala; sporuje-li délku plánované trasy vedení optické sítě, ze které byla žalobkyní nárokovaná částka vypočtena, aby učinila tvrzení a označila důkazy k tomu, že sjednaná délka trasy byla jiná. Žalovaná v návaznosti na poučení zdůraznila, že nesouhlasí s právním názorem odvolacího soudu o aplikaci § 2613 o. z., toto ustanovení nelze aplikovat, neboť není splněn základní předpoklad pro jeho aplikaci, tj. zmaření díla objednatelem. Dle žalované v řízení nebylo jakkoli prokázáno, že to byla právě ona, kdo zmařil provedení díla. Nebylo prokázáno ani to, že by byla žalobkyně od žalované oprávněna žádat jakoukoli součinnost nezbytnou k provádění díla, jejímž neposkytnutím by bylo dílo zmařeno. Žalovaná trvá na tom, že smlouva o dílo zanikla ke dni [datum], kdy žalobkyně zaslala žalované výpověď smlouvy o dílo z důvodu údajné nespolupráce, kde uvedla, že jakákoli další případná spolupráce je možná pouze na základě nové smlouvy o dílo. Žalovaná vzala ukončení smluvního vztahu na vědomí a nerozporovala je. K ukončení smlouvy o dílo tedy došlo jednostranným právním jednáním žalobkyně, které žalovaná nesporovala, a opačný výklad by odporoval prokázanému skutkovému stavu. Obě smluvní strany se chovaly tak, jako by smlouva o dílo zanikla. I kdyby soud posoudil odstoupení od smlouvy jako neplatné, je třeba aplikovat § 1981 o. z. a vycházet z toho, že obě strany se na ukončení smlouvy dohodly. Následně se účastníci pokusili dojednat parametry nové smlouvy, nicméně ke shodě nedošlo. Dne [datum] pak odstoupila žalobkyně od smlouvy o dílo uzavřené [datum] opakovaně. Povinnost součinnosti nebyla ve smlouvě o dílo sjednána a nebyla pro předmětné plnění nezbytná. Žalovaná z tohoto dovozuje, že žalobkyně se odvolávala na neposkytnutí součinnosti pouze účelově, ve snaze o sjednání výhodnější obchodní a finanční pozice v předmětné zakázce. Po té, co nebyla sjednána nová smlouva, která by odpovídala požadavkům žalobkyně, začala žalobkyně opožděně a účelově postupovat tak, že smlouvu o dílo opakovaně vypověděla. Před podáním první výpovědi nevyzvala žalovanou k součinnosti, ani jí k tomuto neposkytla lhůtu. Postup žalobkyně je v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku, neboť se snaží těžit ze svého nepoctivého jednání (účelově tvrdila neposkytnutí součinnosti žalované vedena snahou o sjednání výhodnějšího podmínek v nové smlouvě). Jednání žalobkyně tak nepožívá právní ochrany ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 a § 8 o. z. Žalovaná má za to, že není důvodná aplikace § 2613 o. z. I v případě vypořádání dle tohoto ujednání by však žalobkyně měla nárok pouze na cenu za provedené dílo sníženou o to, co žalobkyně neprovedením díla ušetřila. Žalobkyně tuto část díla vyčíslila již [datum] (tj. cca týden po té, co z její strany došlo k ukončení smlouvy o dílo), a to na částku [částka] včetně DPH, přičemž tato byla žalovanou dne [datum] v plném rozsahu uhrazena. Ve faktuře bylo uvedeno, že je vystavena za provedené projekční práce a z logiky věci je dle žalované zřejmé, že při ukončení smluvního vztahu dojde k přesnému a úplnému vyčíslení nákladů za do té doby provedené práce. Hodnota provedených prací ani zdaleka nedosahuje žalované částky, a ta tedy nemůže představovat částku dle § 2613 o. z. To je zřejmé i z rozporu v tvrzení žalobkyně, že bez odsouhlasení trasy nemohla v rozpracovaném díle pokračovat, a skutečnosti, že se domáhá plnění za již provedené projekční práce. Není tedy zřejmé, jak by mohl být projekt rozpracován do té míry, že by hodnota projekčních prací dosáhla žalované částky. Jednotkovou cenou [částka] 100 m, jakou vyčísluje žalobkyně svůj nárok, je dle smlouvy o dílo vyčíslena až práce na prováděcím projektu HDPE trubek a hadiček. Dle právní úpravy (přílohy 13 k vyhlášce [číslo] Sb. o dokumentaci staveb) a odborné praxe však projektová dokumentace vychází ze schválené proje