22 CO 75/2022-227 — Městský soud v Praze

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u Obvodního soudu pro Prahu 6 jako soudu prvního stupně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Toto plnění požadovala jako náhradu (úplatu) za věcné břemeno a za užívání pozemku p. [číslo] o výměře 29009 m2, k. ú. [obec], obec Chrudim, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Chrudim, (dále jen„ Pozemek“). Pozemek byl vydán v restituci podle zákona o půdě právní předchůdkyni žalobkyně [jméno] [příjmení] (žalobkyně Pozemek zdědila). Při vydání Pozemku příslušný pozemkový úřad rozhodl i o zřízení věcného břemene, na jehož základě je vlastník Pozemku povinen trpět letecký provoz a zdržet se činnosti, která by tento provoz rušila, (dále jen„ Věcné břemeno“). Podrobnosti užívání Pozemku byly ujednány nájemní smlouvou [číslo] uzavřenou dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou (dále jen„ Nájemní smlouva“). Úplata za užívání byla postupně navyšována dodatky, posledním dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla navýšena na 20 Kč/m2/rok. Výpovědí ze dne [datum], která byla žalobkyni doručena v září 2017, žalovaná [příjmení] smlouvu vypověděla podle čl. III Nájemní smlouvy. Výpověď vysvětlila přesunutím činností prováděných nad rámec Věcného břemene na vlastní cvičiště a pozemky. Dne [datum] žalovaná žalobkyni sdělila, že přes ukončení nájmu, na kterém trvala, hodlá Věcné břemeno nadále využívat a za užívání Pozemku nehodlá ničeho platit. Na tomto postoji žalovaná setrvala. Žalobkyně je přesvědčena, že za Věcné břemeno jí náleží kompenzace. [jméno] upravovala nájemní smlouva, stejně tak podrobnosti užívání Pozemku. Věcné břemeno je neoddělitelně propojeno s existencí nájemního vztahu. Žalobkyně zpochybňuje možnost žalované [příjmení] smlouvu při trvání Věcného břemene vypovědět. Poukazuje na to, že pozemkový úřad v odůvodnění rozhodnutí o zřízení věcného břemene předpokládal, že vztahy mezi vlastníkem a uživatelem letiště budou vymezeny nájemní smlouvou. Podle žalobkyně je výpověď Nájemní smlouvy neplatnou. I pokud by však byla platnou, náleží žalobkyni za zřízení Věcného břemene a užívání Pozemku úplata odpovídající místně obvyklému nájemnému. Tržní nájemné činí 16 až 23 Kč/m2/rok. Posledně sjednaná výše nájemného (20 Kč/m2/rok) takové výši odpovídá. Žalobkyně poslední úhradu za užívání Pozemku obdržela od žalované za říjen 2017. Později již žalovaná žalobkyni neplnila. Věcné břemeno žalobkyni, případně osobě od ní odvozené znemožňuje užívání Pozemku, jinak by byl ohrožen letový provoz. Žalobkyně se žalobou domáhá úplaty za dvouměsíční období od [datum] do [datum] ve výši [částka] (=20* [číslo]). Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala předžalobní výzvou ze dne [datum], žalovaná na výzvu neplnila. Současně tak žalobkyně žádá zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. S právním názorem žalované, že za Věcné břemeno žalobkyni žádná úplata nenáleží, nesouhlasí a považuje jej za popírající smysl zákona o půdě, kterým bylo zmírnit následky majetkových křivd minulého režimu. Věcné břemeno představuje omezení jejího vlastnického práva k Pozemku a náleží jí za to úplata. Neobstojí ani argument o současném okamžiku nabytí vlastnického práva právní předchůdkyní žalobkyně a vznikem Věcného břemene. Vlastnické právo přešlo na právní předchůdkyni žalobkyně již dne [datum] a Věcné břemeno vzniklo až dne [datum]. Ve prospěch názoru žalobkyně hovoří i závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 28 Cdo 2190/2004. Současně k vyvrácení obrany žalované poukazuje na to, že – jak potvrzuje Úřad pro civilní letectví - paravýsadky jsou druhem leteckého provozu. Brání-li se žalovaná tím, že pozemek jiné vlastnice ([jméno] [příjmení]) je užíván i k jinému účelu, pak ale pozemek uvedené vlastnice je ve větší vzdálenosti od přistávací plochy, i tak se ale jedná o zónu, do které lze vstupovat jen v režimu na vlastní nebezpečí. Pozemek, stejně jako pozemek vlastníka [jméno] [příjmení], zasahuje do vzletové a přistávací dráhy. Nájemní smlouva na pozemek tohoto jiného vlastníka definuje účel nájmu jako pozemek nezbytný k zajištění činnosti vojenského objektu Letiště [obec]. V obdobné věci, kde jako žalobce vystupuje Ing. [jméno] [příjmení] a která je vedena Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. 19 C 77/2018, rozhodoval soud mezitímním rozsudkem, a to ve prospěch existence nároku na úplatu (co do základu důvodné žaloby). Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 19 C 77/2018-78, byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 28 Co 378/2019-99. Rozhodnutí dovozují ve světle judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího soudu základ nároku v přímé aplikaci článku 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu vzala žalovaná zpět. 2. Žalovaná žalobkyní uplatněný nárok neuznala, a to ani z části. Věcné břemeno nebylo rozhodnutím zřízeno za úplatu. Nájemní smlouva byla uzavřena z důvodu, že žalovaná [příjmení] užívala nad rámec Věcného břemene pro pozemní výcvik vojsk spočívající v nácviku bojové činnosti menších jednotek po provedení vzdušného výsadku. Takto žalovaná [příjmení] přestala užívat, proto Nájemní smlouvu vypověděla. Připomíná, že Věcné břemeno vzniklo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu podle § 9 odst. 5 zákona o půdě, a to v procesu složitých restitučních vztahů. Zákonodárce vznik věcného břemene nepředpokládal za úplatu. Tento názor obstojí i ve světle plenárního nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 41/97. V případech jako je tento, vznik vlastnického práva a vznik Věcného břemene totiž spadal do jednoho okamžiku a nemůže se tak jednat o porušení ochrany vlastnictví garantované článkem 11 Listiny základních práv a svobod. V době rozhodování o omezení vlastnického práva toto omezení oprávněné osobě ještě nepřísluší. Nesouhlasí s právním názorem žalobkyně o neoddělitelné souvislosti Věcného břemene a Nájemní smlouvy. Přímo z rozhodnutí pozemkového úřadu vyplývá, že formou nájemních smluv mají být řešeny jen další vztahy, tedy nad rámec Věcného břemene. Vymezení takových dalších vztahů je nadbytečné, když žalovaná [příjmení] nad Věcné břemeno nevyužívá. Nesouhlasí s tím, že Věcné břemeno brání jakémukoli užívání Pozemku a poukazuje na případ jiné vlastnice ([jméno] Kohoutová) pozemku v prostoru letiště, která pozemek pronajímá, jakož i na to, že letiště [obec] přestalo fungovat jako vojenské letiště a je užíváno i Aero klubem, jakožto provozovatelem letiště, žalovaná není výlučným uživatelem letiště. Žalovaná užívá pozemky v areálu letiště v omezeném rozsahu a je podřízena Aeroklubu [obec], to zodpovídá za celý civilní letecký provoz a za žalovanou jde jen provoz vojenský. Se závěry odborného posudku KOPPREA žalovaná nesouhlasí, zpochybňuje názor, že pozemek by měl být evidován jako ostatní dopravní plocha, vzhledem k rozsahu užívání jeho závěry považuje za irelevantní. Případná výše náhrady by se měla odvíjet nejen od ceny nájemného, ale i od ceny kupní při zohlednění existence věcného břemene. Žalovaná nabídla žalobkyni odkup Pozemku za cenu [částka] podle znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] s oceněním podle obvyklé ceny, s jinou osobou (pan [příjmení]) jednala o odkupu dlouhodobě, jemu byla zaslána i nabídka na základě ceny zjištěné (administrativní). Navrhla, aby odvolací soud žalobu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení. 3. Soud prvního stupně rozsudkem v záhlaví uvedeným uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky ode dne [datum] do zaplacení, žalobu zamítl (výrok II). Dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] (výrok III). Na náhradu nákladů státu uložil žalobkyni povinnost zaplatit na účet soudu prvního stupně částku [částka] (výrok [příjmení]) a žalované částku [částka] (výrok V). 4. Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti podrobně opakovat. Soud prvního stupně dospěl k závěru s odkazem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, že žalobkyni za zřízené Věcné břemeno náleží protiplnění, jinak by na straně žalované docházelo k bezdůvodnému obohacení. Soud prvního stupně uplatněný návrh posoudil podle § 2991 o. z. Vycházel z toho, že výše bezdůvodného obohacení by měla být odvozena od obvyklého nájemného (§ 2999 o. z.), které ale s ohledem na jedinečnost nájmu nebylo lze určit, proto byla znaleckým ústavem odhadnuta spravedlivá výše nájmu, a to na částku 11 Kč/m2/rok. Což při 29 009 m2 a 2 měsících, za které ža