23 CO 116/2022-411 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] (výrok III). 2. Soud I. stupně takto rozhodl o žalobě podané soudu [datum], ve znění jejího doplnění ze dne [datum], kterou se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tvrzením, že na základě vzájemné dohody dodala za žalovanou osvětlení na akci„ Stop Café 2,0 Benzina“ ve dnech [datum] - [datum]. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že tyto dodávky, které měla na základě smlouvy se [právnická osoba] realizovat žalovaná, která však toho nebyla schopna, bude za žalovanou realizovat žalobkyně. V této souvislosti žalobkyně vystavila žalované dne [datum] fakturu č. 2018 znějící na částku [částka] splatnou [datum], kterou žalovaná žalobkyni neuhradila. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, neboť mezi účastníky nebyl sjednán žádný smluvní vztah, respektive žalovaná nepopírala, že mezi účastnicemi existoval obchodní vztah, ten se však týkal jiných obchodních případů. [příjmení] osvětlení značky Lumbio na čerpací stanice [právnická osoba] v rámci akce„ Stop café 2,0 Benzina“ realizovala žalovaná. 3. Soud I. stupně provedl dokazování listinnými důkazy, výslechy účastníků a svědků, vyjma znaleckého posudku ze dne [datum] z oboru kybernetika a v této souvislosti zvukovými nahrávkami jednání mezi svědkem [jméno] [příjmení], jednatelem žalované [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba], neboť tento návrh byl ze strany žalobkyně přednesen po koncentraci řízení, byť tyto nahrávky mohla předložit již v souvislosti s poskytnutím poučovací povinnosti ze strany soudu podle § 118b odst. 1 věta druhá a třetí o. s. ř. 4. Na základě provedených důkazů soud I. stupně shledal, že mezi účastníky byla dne [datum], za účasti a s vědomím zástupce [příjmení] [jméno] [příjmení], s velkou mírou pravděpodobnosti uzavřena dohoda, podle které se žalobkyně zavázala na základě objednávek [právnická osoba] za žalovanou, jakožto smluvního partnera [právnická osoba], dodat osvětlení na čerpací stanice Benzina, přičemž tyto dodávky budou fakturovány ve vztahu ke [právnická osoba] žalovanou a žalobkyně bude tyto dále fakturovat žalované. Žalobkyně dodala za žalovanou osvětlení podle objednávek [právnická osoba], a to ve dnech [datum] - [datum] za celkovou částku [částka], následně dodávky vyfakturovala žalované, ta však dosud ničeho neuhradila. Soud I. stupně konstatoval, že ačkoli závěr o existenci dohody nelze učinit z výpovědi jednotlivých účastníků dané dohody ([jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]), vedly jej k němu další v řízení provedené důkazy, zejména e-mailová komunikace a WhatsApp komunikace, a rovněž pasivita žalované po poskytnutém poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. V této souvislosti poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1938/2008, v němž Nejvyšší soud vyjádřil, že s ohledem na to, že v civilním řízení neplatí zásada in dubio pro reo, nemusí nepřímé důkazy tvořit zcela uzavřenou soustavu, která nepřipouští jiný skutkový závěr než ten, k němuž soud došel, nýbrž dostačuje, jestliže nepřímé důkazy s velkou mírou pravděpodobnosti k tomuto závěru (na rozdíl od možných jiných závěrů) vedou. Soud proto dospěl ke konečnému závěru, že žalobkyně uskutečnila za žalovanou dodávky osvětlení na dané čerpací stanice, tedy za žalovanou plnila, co měla žalovaná plnit ve vztahu ke svému smluvnímu partneru Unipetrol sama. Žalovaná se svým jednáním obohatila na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Výše bezdůvodného obohacení vyplývá z cen jednotlivých dodávek jednotlivých komponentů osvětlení, jejichž výše nebyla žalovanou sporována a činí [částka]. Do této částky soud I. stupně žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni i příslušenství z této částky ve formě zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu, co do částky [částka] s příslušenstvím, žalobu jako nedůvodnou zamítl. 5. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a v řízení zcela převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši náklady. Náklady žalobkyně zahrnují soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení za celkem 14 úkonů právní služby. 6. Proti výrokům I a III rozsudku podala včasné a přípustné odvolání žalovaná. Vytýkala soudu I. stupně, že nepřihlédl ke všem tvrzeným skutečnostem a důkazům žalované, ačkoliv k tomu nebyly splněny předpoklady, že řízení je postiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V prvé řadě žalovaná namítala, že soud I. stupně porušil zásadu koncentrace řízení, neboť přihlédl k důkazům a tvrzením, které žalobkyně předložila až po koncentraci řízení podle § 118b o. s. ř., která proběhla při jednání konaném dne [datum]. Pro žalovanou bylo zarážející, že soud i přes koncentraci řízení opětovně poučil žalobkyni na dalším jednání [datum] podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a umožnil jí tvrdit další skutečnosti a doložit k nim další důkazy. Žalovaná tento postup soudu vnímá jako prostředek, kterým bylo straně žalující v řízení pomoženo, neboť takový postup soudu nesnese srovnání se zásadou rovnosti stran. Za pochybení soudu považovala úvahu soudu o tom, že žalovaná byla nečinná při doložení tvrzení, že dodala zboží na čerpací stanice Benzina, neboť je to v přímém rozporu s předloženými důkazy. Celý spor je postaven pouze na tvrzení žalobkyně, že dodala zboží za žalovanou. Samotné dodací listy jsou ale důkazem o dodání zboží žalovanou, dodání zboží ze strany žalované potvrdil i svědek [příjmení]. Žalobkyně nepředložila žádnou smlouvu a ani jednu objednávku, předložila toliko dodací listy vystavené žalovanou. Podle žalované naopak žalobkyně měla prokázat, že na čerpací stanice nebylo dodáno zboží značky Lumbio, ale zcela jiné zboží. Soud nezkoumal, proč žalobkyně umístila na dodacích listech svá razítka, když dodací listy byly vystavovány na šablonách žalované. Žalovaná trvala na tom, že razítka na její dodací listy vůči Unipetrolu neměly být ze strany žalobkyně vůbec umístěny. I když se tak protiprávně stalo, není možné pouze z této skutečnosti dovodit, že žaloba je podána po právu. Srovnávací tabulka předložená žalobkyní nic nesvědčí o dodání jejího zboží na čerpací stanice Unipetrolu, zvláště pak, pokud se liší nejen ceny, ale hlavně charakter dodaného zboží. Podle žalované takový seznam nemá žádnou důkazní hodnotu. Pokud žalovaná předložila doklady týkající se nákupu osvětlení a jeho dopravy do České republiky v období konce roku [rok] a počátku roku 2018, učinila tak opět po koncentrační lhůtě. V koncentrační lhůtě neprokázala existenci jakékoliv smluvního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, neprokázala objednávky, dohodu o ceně a množství zboží, dohodu o marži atd. Soudem hodnocená komunikace mezi zástupci žalobkyně a žalované je zcela vytržena z kontextu a neprokazuje přímou souvislost s předmětným obchodem. Soud nepřihlédl k námitce žalované, že do doby ukončení spolupráce se žalobkyní měly mezi sebou jiné obchodní případy. Poukázala na to, že právní zástupce žalobkyně na jednání soudu [datum], a následně i [datum], tvrdil, že dohoda, na základě které žalobkyně zakládá svůj nárok vůči žalované, vznikla za přítomnosti pana [příjmení], pana [příjmení] a pana [příjmení] ústním způsobem, následně však toto tvrzení bylo vyvráceno, jak panem [příjmení], tak i svědkem [příjmení]. K prokázání existence dohody nedošlo. Žalobkyně nebyla v žádném vztahu ke [právnická osoba], pozice pana [příjmení] byla ze strany [právnická osoba] vnímána tak, že je zástupcem žalované. Žalobkyně neprokázala, že byla uzavřena dohoda o platebních podmínkách, předmětné zprávy se týkaly zcela jiné faktury, budoucí obchodní spolupráce mezi žalobkyní a žalovanou. Žalovaná rovněž nesouhlasila se závěrem soudu, že nesporovala žalovanou fakturu. To učinila již v korespondenci předcházející tomuto sporu. Soud však k těmto důkazům evidentně nepřihlédl. Žalovaná nesouhlasila ani se závěrem soudu, že neprokázala dodání zboží. Byly to právě předávací protokoly na jejím hlavičkovém papíru, existence smluvního vztahu s Unipetrolem, objednávky a následné úhrady závazku ze strany Unipetrolu za dodávku zboží žalované. To vše podpořeno svědectvím pana