23 CO 184/2020-261 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud I. stupně zamítl žalobu ve znění: Zřizuje se pozemková služebnost cesty s právem průchodu a průjezdu přes pozemek parc. [číslo] zapsaný na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], vedeného u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy], v rozsahu vymezeném jako část 1 v geometrickém plánu [číslo] 2015 ze dne [datum], vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], a to pro každého vlastníka pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], vedeného u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy], a to za úplatu určenou soudem stanoveným znalcem (I.), uložil povinnost žalobkyni zaplatit žalované na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (II.), dále žalobkyni uložil povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku [příjmení] městu [obec] na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku na účet právního zástupce vedlejšího účastníka (III.), dále uložil žalobkyni povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku [příjmení] části [obec a číslo] na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (IV.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku [příjmení] osadě [území], z.s. na nákladech řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (V.). 2. Žalobkyně se domáhala žalobou z [datum] původně proti žalovaným [příjmení] městu [obec], Městské části [obec a číslo] i České republice - Státnímu pozemkovému úřadu zřízení služebnosti cesty s tvrzením, že je id. spoluvlastnicí [číslo] na pozemku parc. [číslo] (zahrada), pozemku parc. [číslo] (trvalý travní porost), dále parc. [číslo] (trvalý travní porost), parc. [číslo] (trvalý travní porost) a pozemku parc. [číslo] (ostatní plocha), a to vše v kat. úz. [část obce], obec Praha, zatímco id. [číslo] na těchto pozemcích vlastní [jméno] [příjmení] a id. [číslo] na těchto pozemcích pak vlastní Hlavní město Praha, které svěřilo správu nemovitostí obci [ulice] část [obec a číslo]. Žalobkyně tvrdila, že nemůže užívat řádně své nemovité věci, přestože k nim vedou dvě cesty – a to jedna cesta přes pozemek parc. [číslo] druhá cesta vede přes pozemky parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], nacházející se ve vlastnictví žalovaných; tyto cesty dlouhodobě užívají vlastníci i nájemci pozemků, avšak ostatní uživatelé odmítají žalobkyni cestu zpřístupnit, když vstupní brána do areálu odděluje cestu, která vznikla v komplexu Zahrádkářské osady, a to od veřejné cesty. Žalobkyně se nemůže tak dostat ke svým pozemkům z veřejné cesty, ale musí užít cestu zbudovanou na pozemku ve vlastnictví žalovaných, když všechny pozemky tvoří celek ohraničený plotem, do komplexu vedou dvě vstupní brány, přičemž klíče od nich má k dispozici [ulice] osada [území], která odmítá žalobkyni pozemky zpřístupnit (případně přístup ztěžuje). Žalobkyně navrhla zřízení pozemkové služebnosti cesty s právem průchodu a průjezdu přes pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše k. ú. [část obce], a to v rozsahu již existující cesty, a to pro každého vlastníka pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce]; v průběhu řízení žalobkyně změnila žalobu tak, že se domáhala zřízení pozemkové služebnosti s právem průchodu a průjezdu přes pozemek parc. [číslo] k. ú. [část obce], a to v rozsahu vymezeném jako část 1 v geometrickém plánu blíže specifikovaném, vypracovaném [datum] Ing. [jméno] [příjmení], a to pro každého vlastníka pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], vedeného u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, a to za úplatu, která bude určena stanoveným znalcem; při změně žaloby uvedla, že tato varianta je nejméně zatěžující pro vlastníky dotčených pozemků, cesta by vedla přes pozemek parc. [číslo] kde již cesta existuje, žalobkyně v budoucnu plánuje vykonávat na svých pozemcích podnikatelskou činnost, a to zahradnictví s trvalým provozem (plánuje vybudovat velkokapacitní skleníky a zbývající část pozemků využít k pěstebním účelům). 3. Původně první žalovaný – Hlavní město Praha (nadále první vedlejší účastník na straně žalované) navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že navrhovaná cesta nepředstavuje nejméně zatěžující variantu pro vlastníky sousedních pozemků, když nejsnazší pro žalobkyni je napojení na ulici [ulice], kromě jiného se žalobkyně nezajímala o přístup z veřejné komunikace v době záměru koupit pozemky tak, aby si zajistila nezbytnou cestu, navrhovanou služebností by došlo k znehodnocení pozemků jiných vlastníků, uvedené jednání označovala prvá žalovaná za rozporné s dobrými mravy, když ani podle geodetického plánu se nejedná o cestu nezbytnou (přes pozemek parc. [číslo] již sama o sobě vede cesta na pozemek parc. [číslo]), cesta přes další pozemek [číslo] tak není nutná; k jejímu stanovisku se připojila jako původně druhá žalovaná [příjmení] část [obec a číslo] (nadále druhý vedlejší účastník na straně žalované), když k pozemkům žalobkyně se lze dostat kratší cestou; kromě toho nejsou splněny podmínky pro zřízení cesty s odkazem na ustanovení § 1032 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku (již před nabytím nemovitosti se nepokusila žalobkyně zajistit si přístup k nemovitostem, ačkoliv tak mohla učinit). Třetí žalovaný – Státní pozemkový úřad rovněž navrhl zamítnutí žaloby, když žalobkyně má přístup k pozemkům, k jejím nemovitostem vedou interní komunikace v rámci areálu a neexistuje žádná překážka, pro kterou by žalobkyně nemohla pozemky užívat, kromě jiného zde žalobkyně nemůže realizovat svůj podnikatelský záměr, neboť tento není v souladu s dosavadním územním rozhodnutím o umístění stavby [příjmení] osady z října z roku 1965 a 1975; zřízením služebnosti by došlo ke znehodnocení zatěžovaných pozemků a nespravedlivému zvýhodňování jednoho z vlastníků pozemků oproti ostatním (a to i se zřetelem k § 1032 odst. 1 občanského zákoníku). 4. Podáním z [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět proti prvému žalovanému [příjmení] městu [obec] a druhé žalované [příjmení] části [obec a číslo] s odůvodněním, že nejsou ve věci již pasivně věcně legitimováni, současně navrhla změnu žalobního petitu tak, že nezbytnou cestu navrhuje vést pouze přes pozemek parc. [číslo] k. ú. [část obce], v rozsahu vymezeném jako část I. v geometrickém plánu Ing. [jméno] [příjmení] blíže specifikovaného; v usnesení z [datum] soud připustil změnu žaloby; k datu [datum] vstoupila do řízení jako vedlejší účastník [příjmení] osada [území], z.s., a to s ohledem na zájmy jejích členů – zahrádkářů, kteří vykonávají v osadě zahrádkářskou činnost 50 let, s touto [příjmení] osadou vede žalobkyně řadu soudních sporů, vedlejší účastnice přitom nebrání žalobkyni ve vstupu k jejím pozemkům, když bránu do areálu obsluhuje správcová a ta je ochotna kdykoliv umožnit žalobkyni vstup do areálu, ani zahrádkáři nemají jiný přístup k hlavní bráně jiným způsobem. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud zastavil řízení proti Hlavnímu městu [obec] a Městské části [obec a číslo] (pravomocně k datu [datum]), kdy tito účastníci následně vstoupili do řízení jako vedlejší účastníci na straně žalované, neboť Hlavní město Praha je stále čtvrtinovým vlastníkem pozemku parc. [číslo] k. ú. [část obce], v jehož prospěch má být služebnost zřízena; podle vedlejšího účastníka však nelze rozhodovat o právech a povinnostech toho, kdo není hlavním účastníkem řízení. Uvedený pozemek byl svěřen do správy Městské části [obec a číslo], která rovněž není hlavním účastníkem řízení, z tohoto důvodu navrhli vedlejší účastníci žalobu zamítnout. 5. Soud I. stupně po provedeném dokazování blíže specifikovanými listinami a obsahem výpisu z katastru se zaměřením na dotčené pozemky vzal za prokázané, že pozemek parc. [číslo] k. ú. [část obce] je ve vlastnictví České republiky, přitom Státní pozemkový úřad je příslušný hospodařit s tímto pozemkem; dle územního rozhodnutí Hlavního architekta města Prahy 6 o umístění stavby [příjmení] osady [území] v [obec a číslo] z října 1965 byla povolena stavba chat, následným rozhodnutím Českého ovocnářského a zahrádkářského svazu o umístění stavby z [datum] byla povolena větší výměra staveb altánů v této osadě; pozemky parc. [číslo] k. ú. [část obce] jsou ve spoluvlastnictví Hlavního města Prahy (v rozsahu id. [číslo]), kdy správa je svěřena Městské části [obec a číslo], [právnická osoba] s.r.o. je spoluvlastníkem v rozsahu id. [číslo] a [jméno] [příjmení] v rozsahu id. [číslo]. Dle architektonické studie z dubna 2015 vypracovaného z podnětu investora (žalobkyně) soud zjistil, že žalobkyně poptala architektonickou studii s názvem Skleníky [ulice] [obec a číslo], přičemž na pozemcích žalobkyně by měla být vybudována parková a klubová část se zázemím pro skleníky a pěstební část. 6. Po citaci ustanovení § 1029 a § 1032 občanského zákoníku soud neshledal žalobu opodstatněnou, kdy žalobkyně je sice spoluvlastnicí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] v rozsahu [číslo] a správně se tak domáhá zřízení služebnosti ve prospěch každého vlastníka těchto panujících pozemků (při spoluvlast