23 CO 340/2021-187 — Městský soud v Praze

1. Soud I. stupně rozsudkem ze [datum] vyhověl v plném rozsahu žalobě tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.). Dále rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta (výrok II.). 2. Předmětem řízení je nárok žalobce na nájemné podle nájemní smlouvy z [datum], a to za osmý, devátý a desátý rok nájmu, to je za kalendářní roky [rok], [rok] a [rok]. Nájem za předcházející období žalobce uplatnil rovněž soudní cestou, odkázal proto na rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 15 C 327/2011 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. 72 Co 227/2015, který vyřešil spornou otázku platnosti nájemní smlouvy a odstoupení žalované od nájemní smlouvy ze dne [datum] ve prospěch žalobce. Žalobce popíral, že by smlouvu uzavřela žalovaná v tísni, sama iniciovala uzavření smlouvy a urychlené podepsání smlouvy a tlačila na žalobce, aby vzal zpět své odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu povolujícímu stavbu fotovoltaické elektrárny. 3. Žalovaná nárok žalobce neuznala. Namítla, že od nájemní smlouvy dne [datum] a poté podáním ze dne [datum] platně odstoupila. Pronajatý pozemek nebyl podle ní od počátku nájmu vhodný pro sjednaný účel. Stávající využití pozemku je orná půda, územní plán města Smiřice v dané lokalitě počítá s výstavbou lehké průmyslové výroby. Souhlas s vynětím pozemků ze zemědělského půdního fondu pro účel předpokládaný nájemní smlouvou nebyl vydán. Nájemní smlouva byla uzavřena pod nátlakem žalobce, který žalované hrozil znemožnit včasnou výstavbu a uvedení fotovoltaické elektrárny do provozu, což by pro žalovanou znamenalo snížení výkupní ceny elektřiny. Žalovaná byla v pozici slabší smluvní strany a žalobce svého postavení zneužil, což odporuje dobrým mravům. 4. Soud prvního stupně provedl dokazování v rozsahu důkazních návrhů účastníků a vyšel z obsahu listin a důkazů specifikovaných podrobně pod body 6. - 34. odůvodnění rozsudku a následně ze skutkového zjištění, že žalobce je vlastníkem předmětného pozemku [parcelní číslo] o výměře [číslo] m², orná půda v katastrálním území Smiřice, zapsaného na LV [číslo] pro obec a katastrální území Smiřice u Katastrálního úřadu Královéhradeckého kraje, Katastrální pracoviště Hradec Králové Nájemní smlouvou ze dne [datum] uzavřenou na dobu určitou do [datum] se žalovaná zavázala hradit žalobci jako pronajímateli roční nájem [částka] vždy k 31. 7. běžného roku, to je [částka] za 1 m² a 1 rok. Žalovaná dne [datum] adresovala žalobci odstoupení od smlouvy s okamžitou platností z důvodu nemožnosti užívání předmětu nájmu ke sjednanému účelu ve smyslu ustanovení § 673 občanského zákoníku. Soud prvního stupně vyšel ze závěrů znaleckých posudků vypracovaných jednak Ing. [jméno] [jméno], CSc. - znalcem z oboru energetika, specializace OZE v září 2012 a jednak prof. Ing. [jméno] [příjmení] [titul], expertem v oblasti zemních konstrukcí, zakládání staveb a ukládání odpadů. Oba znalci došli k závěru, že předmětný pozemek je vhodný a způsobilý k účelu smluvenému v článku I. bod 2 předmětné nájemní smlouvy z [datum], tedy k umístění části technického zázemí fotovoltaické elektrárny, jejíž stavba se nachází na sousedním pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec]. 5. Dále soud prvního stupně čerpal ze skutkových závěrů a právního posouzení totožného nároku za jiné časové období Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 15 C 328/2011 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. 72 Co 227/2015. Tento rozsudek byl zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 26 Cdo 2095/2017. Dovolací soud se shodl s odvolacím soudem na tom, že odstoupení žalované z [datum] se neopírá o relevantní důvod, vytkl mu však, že se nezabýval odstoupením žalované z [datum]. Dále odvolacímu soudu uložil, aby se zabýval námitkou žalované v podobě absolutní neplatnosti nájemní smlouvy pro rozpor s dobrými mravy. Městský soud v Praze ve věci znovu rozhodl dle [datum rozhodnutí] pod č. j. 72 Co 227/2015-265 a dospěl k závěru, že uzavřením nájemní smlouvy žalobce nesledoval nemravný cíl ani nedosáhl nemravného důsledku. Dovolání proti tomuto rozsudku bylo Nejvyšším soudem dne [datum rozhodnutí] odmítnuto pod sp. zn. 26 Cdo 3912/2019 Ústavní soud odmítl stížnost žalobce v této věci dne [datum] pod sp. zn. I. ÚS 1811/20. 6. Dále soud prvního stupně provedl dokazování obsahem spisu Obvodní soud pro Prahu 10 v řízení sp. zn. 46 C 252/2019, tj. protokoly o výslechu Ing. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], o účastnické výpovědi žalobce jednatele žalované [jméno] [příjmení], o výslechu svědka [jméno] [příjmení] - majitele pozemků v k. ú. [obec], na kterých je zřízena fotovoltaická elektrárna žalované. 7. Skutkový závěr opřel soud prvního stupně o znalecké posudky, jimž přikládal velkou vypovídací hodnotu. Nájemní smlouvu měl za platnou, zatímco ani jedno z odstoupení žalované od smlouvy neshledal oprávněným. Co se týče právního posouzení, postupoval soud prvního stupně podle přechodného ustanovení § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), jímž se nájem řídí ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši. Dále soud prvního stupně rozhodl podle § 1970 o. z., že žalobce má nárok rovněž na příslušenství své pohledávky ve výši zákonného úroku z prodlení. 8. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle úspěchu ve věci v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s ř. a přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka]. 9. Žalovaná podala proti rozsudku včasné odvolání. Tvrdila znovu, že předmětná nájemní smlouva je neplatná, že byla uzavřena za krajně nevýhodných podmínek, v tísni, pod nátlakem žalobce a pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.). Soud prvního stupně se s tím dostatečně nevypořádal. Tvrdila, že podlehla bezprávní výhrůžce ve smyslu § 37 obč. zák. Odmítla, že je žalobce slabší smluvní stranou jen proto, že je fyzickou osobou a žalovaná podnikající právnickou osobou. Žalovaná podniká legálně za účelem dosažení zisku, zatímco žalobce svým nátlakem na žalovanou a bezprávní výhrůžkou sledoval ekonomický prospěch, jeho zájem však nepožívá právní ochrany. Odkazovala na svoji předchozí právní argumentaci včetně tvrzení o neplatnosti předmětné nájemní smlouvy, příp. uváděla, že smlouva byla uzavřeně pod nátlakem ze strany žalobce a v rozporu s dobrými mravy. 10. Žalovaná zdůraznila, že žalobce podal odvolání proti stavebnímu povolení vydanému žalované a odůvodnil je nepravdivě tak, že neměl možnost se vyjádřit k záměru výstavby fotovoltaické elektrárny na sousedním pozemku. Žalovaná popsala, že projekt fotovoltaické elektrárny byl jen lehce výdělečný s výnosem 7,9 % ročně, pokud by nestihla připojit fotovoltaickou elektrárnu do [datum], celý projekt by skončil v insolvenci. Je skutečností, že fotovoltaická elektrárna žalované byla připojena k distribuční síti dne [datum], stalo se tak po zpětvzetí odvolání proti stavebnímu povolení žalobcem. I kdyby žalobce prokázal, že mu sama žalovaná předložila návrh nájemní smlouvy a text zpětvzetí odvolání, není to v rozporu s tvrzením žalované, že podmínky diktoval žalobce. Žalovaná uzavřením nájemní smlouvy neprojevila svou skutečnou a svobodnou vůli, pouze vyhověla nátlaku žalobce, aby odvrátila hrozící škodu. Žalovaná má za to, že soud prvního stupně nezohlednil výpovědi svědků provedené v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 10 sp. zn. 46 C 252/2019. Navrhla, aby Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek změnil tak, že se žaloba v plném rozsahu zamítá a žalované se přiznává náhrada nákladů řízení. 11. Žalobce se k odvolání žalované písemně vyjádřil. Jeho nárok na zaplacení nájemného za jiné časové období podle předmětné nájemní smlouvy uznal jako oprávněný také Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem z [datum rozhodnutí], sp. zn. 31 C 171/2015 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], 13 Co 77/2020. Odvolací námitky žalované jsou pouze opakováním její obrany proti žalobě, se kterou se soud prvního stupně vypořádal v napadeném rozsudku. Žalovaná nabídkou lukrativního nájemného žalobci sledovala získání ekonomické výhody, zprovozněním elektrárny do konce roku 2010 získala lepší výkupní cenu elektřiny. Ani důvod pro druhé odstoupení od této smlouvy ze dne [datum] nebyl dán, neboť nájemní smlouva není v rozporu s dobrými mravy a je tudíž uzavřena platně. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupn