25 CO 307/2021-135 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do požadavku na zaplacení a) částky [částka], b) úroku z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,9 % ročně, c) úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, d) úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05 % ročně a e) kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (výrok II.). Výrokem (III.) žalovanému uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám jejího zástupce. A posledním výrokem (doplněným doplňujícím usnesení č.l. 126) žalobkyni uložil zaplatit České republice na učet Obvodního soudu pro Prahu 3 náhradu nákladů řízení státu představovaných odměnou ustanovené opatrovnice žalovaného v rozsahu neúspěchu žalobkyně ve výši 11 %. 2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne [datum] elektronicky smlouvu o hotovostním úvěru [anonymizována dvě slova] č. [anonymizováno], na základě které poskytla žalovanému [částka] (připsáním na jeho [anonymizováno]). Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 84 měsíčních splátkách po [částka] a to včetně úroku 9,9 % ročně. Žalovaný však tuto svou povinnost řádně neplnil, proto žalobkyně ke dni [datum] od smlouvy odstoupila. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení nesplacené jistiny [částka] s úrokem ve výši 9,9 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum]. 3. Protože soudu není znám pobyt žalovaného, byl mu usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ustanoven opatrovník z řad advokátů (§ 29 odst. 3 o. s. ř.). 4. Opatrovnice žalovaného navrhla žalobu zamítnout, neboť nebylo prokázáno ani uzavření smlouvy o hotovostním úvěru ani poskytnutí finančních prostředků žalovanému ani skutečnost, že žalovaný v průběhu trvání prostředky splácel tak, jak tvrdí žalobkyně. Smlouva je navíc absolutně neplatná, neboť žalobkyně nedostatečně doložila, že by prověřila úvěruschopnost žalovaného. 5. Obvodní soud zjistil tento skutkový stav: Žalobkyně si ověřila totožnost dne [datum] dle pasu č. [anonymizováno] vydaného Ministerstvem spravedlnosti [anonymizováno] [země], platnost cestovního pasu byla od [datum] do [datum], s povolením k pobytu do [datum]. Žalovaný měl osobní účet [číslo] vedený [právnická osoba], za období od [datum] do [datum] na č. l. počáteční stav účtu činil [částka] a konečný stav [částka], dne [datum] měl žalovaný příjem ze zaměstnání od [právnická osoba] [částka] měsíčně a za období od [datum] do [datum] měl výdaje ve výši [částka], dále měl příjem ve výši [částka] od [jméno] [příjmení], dne [datum] měl další příjem ze zaměstnání ve výši [částka] a za období od [datum] do [datum] utratil [anonymizována dvě slova], [částka], přičemž v tomto období uhradil kromě jiného částku [anonymizována dvě slova] na účet [anonymizováno] [obec] a dne [datum] obdržel částku [částka] od [anonymizována dvě slova] a dne [datum] částku [částka] od [anonymizováno], dne [datum] pak měl žalovaný příjem ve výši [částka] a do [datum] utratil částku [částka], přičemž dne [datum] mu zaslal [anonymizována dvě slova] částku [částka]. 6. Ze smlouvy o vedení účtu u [anonymizováno] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným, obsahovala podpis žalovaného, žalovanému byl zřízen žalobkyní běžný účet v české měně [číslo] e-mailem ze dne [datum] ve [údaj o čase] hod. informovala žalobkyně žalovaného, že jeho běžný účet je aktivní. Dne [datum] podal žalovaný žádost o poskytnutí hotovostního úvěru [anonymizována dvě slova], žádost obsahovala podpis žalovaného, v žádosti uvedl, že jeho zaměstnavatelem je [právnická osoba], [IČO], jeho čistý měsíční příjem činí [částka], přičemž pracuje v oblasti telekomunikací. E-mailem ze dne [datum] [údaj o čase] hod. sdělila žalobkyně žalovanému, že přijala jeho žádost o mPůjčku. E-mailem ze dne [datum] z [údaj o čase] hod. sdělila žalobkyně žalovanému, že žádost o půjčku ve výši [částka] při splatnosti 84 měsíců byla schválena, přičemž měsíční splátky měly činit [anonymizována dvě slova], [částka] a měly být splatné vždy k 20. dni v měsíci. Žalobkyně předložila soudu listinnou podobu smlouvy o hotovostním úvěru č. [anonymizováno]„ [anonymizována dvě slova]“, která neobsahuje podpis žalovaného, když ve svých tvrzeních žalobkyně uvedla, že smlouva byla podepsána elektronicky, nikoliv v listinné podobě. E-mailem ze dne [datum] z [anonymizována dvě slova] hod. sdělila žalobkyně žalovanému, že mu poslala půjčku ve výši [částka] na osobní účet [anonymizováno] s tím, že první splátka ve výši [částka] proběhne dne [datum] a další splátky budou automaticky inkasovány z mKonta. Z historie úvěru [anonymizováno] ze dne [datum], soud zjistil, že dne [datum] byla žalovanému poskytnuta jistina úvěru ve výši [částka]. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky vyplývající z nesplaceného úvěru dle smlouvy č. [anonymizováno] předžalobní výzvou ze dne [datum], a to do deseti dnů od doručení dopisu, výzva byla odeslána dne [datum]. Žalovaný žalobkyni uhradil za dobu od [anonymizováno] [rok] do [číslo] celkem [částka]. 7. Po právní stránce obvodní soud odkázal na ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon č. 145/2010 Sb.“). Připomněl, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. [příjmení] mezi účastníky došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru, musela by žalobkyně prověřit úvěruschopnost žalovaného na základě dostatečných informací získaných i od žalovaného, případně nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. [příjmení], L a [příjmení], J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. [číslo], ISBN [číslo]). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 8. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného dostatečně neprověřila, z předloženého výpisu z účtu žalovaného vedeného [právnická osoba] vyplynulo, že výdaje žalovaného byly vyšší než příjmy, případně se pohyboval na hraně svých příjmů. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve spojení s ust. § 580 a ust. § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o. z.“), neboť bylo zřejmé, že žalovaný úvěr s největší pravděpodobností řádně splácet nebude. 9. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] poskytla žalovanému částku [částka], soud považoval výpis z účtu [anonymizováno] žalovaného v kontextu s ostatními důkazy zejména s podepsanou smlouvou o účtu [anonymizována dvě slova] za dostatečně věrohodný, a to i ve smyslu ust. § 562 odst. 2 o. z.. Současně bylo prokázáno, že žalovaný vrátil žalobkyni v uvedené souvislosti částku v celkové výši [částka], ve vztahu k rozdílu těchto dvou částek, tj. k částce ve výši [částka] tak vznikl žalobkyni proti žalovanému nárok z bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., které je žalobkyni povinen vrátit. Soud proto žalobě vyhověl co do částky [částka] jako nároku z bezdůvodného obohacení, ve zbytku [částka] žalobu co do požadované jistiny zamítl. Splatnost bezdůvodného obohacení pak nastala na základě výzvy žalobkyně (§ 1958 odst. 2 o. z.) k zaplacení dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení výzvy ze dne [datum], která byla žalovanému odeslána