28 CO 343/2022-37 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem pro uznání soud prvního stupně uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil částku [částka] (výrok I.) a na náhradě nákladů řízení [částka] (výrok II.). Dále žalovanému uložil, aby zaplatil soudní poplatek ve výši [částka] (výrok III.). 2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že se žalobkyně vůči žalovanému domáhala výživného na neprovdanou matku v celkové výši [částka] skládající se z 19 neuhrazených částek po [částka] s tím, že se žalovaným žili v partnerském poměru, když k ukončení společné domácnosti došlo [datum], přičemž účastníkům se dne [datum] narodil nezletilý syn [jméno] a rozsudkem Okresního soudu ve [obec] - pobočka ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla schválena dohoda rodičů, kterou byl nezletilý [jméno] svěřen do péče žalobkyně a žalovanému bylo určeno výživné ve výši [částka] měsíčně. Žalobkyně dále tvrdila, že pracovala jako tenisová trenérka s příjmem asi [částka] až [částka], žalovaný pracoval jako svářeč s příjmy [částka] měsíčně a že žalovaný svou vyživovací povinnost na neprovdanou matku neplní, pouze jednou uhradil částku [částka] měsíčně. Podáním došlým soudu prvního stupně dne [datum] žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni uznal. S odkazem na § 153a odst. 1 o. s. ř. pak soud prvního stupně žalobě rozsudkem pro uznání zcela vyhověl. 3. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 4. O poplatkové povinnosti žalovaného bylo rozhodnuto podle o § 11 odst. 2 písm. f) ve spojení s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položky 7. písm. b) Sazebníku soudních poplatků. 5. Proti tomuto rozsudku podal včasné odvolání žalovaný. Ohledně nároku žalobkyně uvedl, že uznal dohodu ze dne [datum], tedy za období 21 měsíců od března [rok] do listopadu [rok] s jednou zaplacenou splátkou v září. V této souvislosti podotkl, že od října podléhají tyto pohledávky insolvenčnímu řízení a že výživné má přednost před vyplácením ostatních pohledávek v insolvenci. K tomu dodal, že v květnu uznal dluh za měsíce červen až listopad a že„ by mohli toto považovat jako dohodu s matkou a odklon peněz a tedy nepoctivé jednají“, čímž by mohla vzniknout kolize v jeho insolvenci. Namítl dále, že pracuje jako OSVČ s obratem za rok [rok] ve výši [částka]. 6. Žalobkyně k odvolání uvedla, že žalovaný nepodal odvolání v souladu s § 205b o. s. ř. a neuvedl důvody odvolání v souladu s § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. s tím, že je podal proti odůvodnění rozhodnutí a nikoliv proti výroku rozhodnutí. K insolvenčnímu řízení, na které žalovaný v odvolání poukázal, uvedla, že příjmy žalovaného jsou takové, že jeho závazky budou uhrazeny v rozsahu 100 %, že podle zprávy pro oddlužení to za období asi 12 měsíců a že s ohledem na úhradu všech dluhů tak o jakékoliv nepoctivosti nelze hovořit, když žalovaný napadeným rozsudkem pouze plní svou zákonnou povinnost. Dále poukázala na § 169 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále jen„ IZ“, s tím, že u výživného se jedná o pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, tzn. upřednostnění úhrady pohledávky jako velmi důležité je učiněno přímo zákonodárcem. 7. Odvolací soud posoudil odvolání žalovaného jako projednatelné, neboť z jeho obsahu bylo lze dovodit, že žalovaný ve smyslu § 205b ve spojení s § 205a odst. 2 písm. a) o. s. ř. mimo jiné namítl, že nebyly splněny podmínky řízení, pokud poukázal na své insolvenční řízení. 8. Odvolací soud tedy ve smyslu § 212 a § 212a odst. 4 ve spojení s § 214 odst. 2 písm. d) o. s. ř. přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, jež mu předcházelo, aniž by nařizoval jednání. 9. S ohledem na námitky žalovaného odvolací soud z insolvenčního rejstříku zjistil tyto pro věc relevantní skutečnosti: Krajský soud vyhláškou ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], oznámil, že bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka [jméno] [příjmení], [datum narození], [IČO], bytem [adresa], zastoupený advokátem Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa]), že tato vyhláška byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne [datum] ve 13:30 hodin a že tímto okamžikem nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení (výrok II.). Krajský soud v Praze usnesením ze dne [datum], jež bylo zveřejněno téhož dne, č. j. [insolvenční spisová značka], mimo jiné zjistil úpadek žalovaného jako dlužníka (výrok II.), povolil řešení úpadku dlužníka oddlužením (výrok III.) s tím, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok IV.), insolvenční správkyní ustanovil Indra- [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], provozovna Gen. [jméno] [obec a číslo], [PSČ] (výrok V.) a věřitele vyzval, aby: - v případě že dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku; k přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nebude přihlížet a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují; - insolvenční správkyni neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na věcech dlužníka, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, jinak mohou odpovídat za škodu nebo jinou újmu vzniklou tím, že do majetkové podstaty nebude včas sepsán majetek dlužníka sloužící k zajištění, nebo tím, že nebudou včas zjištěna zajišťovací práva; to neplatí, jsou-li tato zajišťovací práva zřejmá z veřejného seznamu (výrok VIII.). Krajský soud v Praze usnesením ze dne [datum], jež bylo zveřejněno téhož dne, č. j. [insolvenční spisová značka], mimo jiné rozhodl, že dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení (výrok I.), schválil zprávu o přezkumu ze dne [datum] na č. l. B-5 (výrok II.) a schválil oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (výrok III.). 10. Podle § 140a IZ odst. 1 účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170). Není-li dále stanoveno jinak, v těchto řízeních nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku (odst. 1). Je-li řízení podle odstavce 1 přerušeno, nekonají se jednání a neběží stanovené lhůty. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu (odst. 2). Přerušení řízení působí na účastníky řízení, kteří v řízení vystupují na téže straně jako dlužník, jen jde-li o nerozlučné společenství nebo o vedlejší účastenství (odst. 3). Jakmile se soud nebo jiný orgán příslušný k projednání a rozhodnutí věci dozví o přerušení řízení podle odstavce 1, vyrozumí o tom účastníky řízení; současně je poučí, že v řízení nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku. Rozhodnutí již vydaná se v době, kdy je řízení přerušeno, nedoručují, ledaže se týkají i jiných pohledávek; bylo-li řízení přerušeno po doručení rozhodnutí, avšak ještě předtím, než rozhodnutí nabylo právní moci, nenabývá rozhodnutí v rozsahu, v němž bylo řízení přerušeno, právní moci. Jestliže se v řízení pokračuje, rozhodnutí se doručuje znovu (odst. 4). 11. Podle § 140c IZ v době, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze zahájit soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, nejde-li o incidenční spory, ani řízení o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170). 12. Podle § 169 odst. 1 IZ pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou jsou: a) pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pokud zákon ohledně některých z nich nestanoví jinak, b) pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví, c) pohledávky státu - Úřadu práce České republiky za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům, za náhradní výživné podle jiného zákona a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů a pohledávky státu - správce daně vzniklé na základě povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě reorganizace nebo povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, d) pohledávky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem, e) pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, f) náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty, mají-li z toho důvodu proti dlužníku pohledávku z bezdůvodného obohacení, g) pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria vyhlášeného před zahájením insolvenčního řízení ze smluv podle § 122 odst. 2, bylo-li insolvenční řízení zahájeno ve lhůtě 1 roku od zániku moratoria, h) další pohledávky, o kterých tak stanoví t