29 CO 154/2022-604 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu„ s tím, že se určuje, že účastníci nejsou vlastníky, a to účastnice 1) ideálních [číslo] a účastnice 2) ideálních [číslo] vzhledem k celku pozemků dle katastru nemovitostí parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře [výměra] a parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře [výměra], v [katastrální uzemí], [územní celek], kdy tímto se má nahradit výrok I. rozhodnutí [anonymizováno 6 slov] pro [územní celek], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]“ (výrok I.). Ve výrocích II., III. a IV. uložil žalobci povinnost zaplatit účastnici 1) na náhradě nákladů řízení částku [částka], účastnici 2) na náhradě nákladů řízení částku [částka] a účastníku 3) [právnická osoba] na náhradě nákladů řízení částku [částka]. 2. Soud I. stupně takto rozhodl o (včas podané) žalobě dle části páté o. s. ř. na nahrazení výroku I. rozhodnutí [anonymizováno 6 slov] pro [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], jímž bylo podle ust. § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), rozhodnuto, že [jméno] [příjmení] jako dědička [příjmení] [jméno] [příjmení], zemřelého [datum] a [jméno] [příjmení], zemřelé [datum], je vlastnicí pozemků dle [anonymizováno] parc. [číslo] ostatní plocha o výměře [výměra] a dle [anonymizováno] parc. [číslo] ostatní plocha o výměře o [výměra] v [katastrální uzemí], [územní celek], a že MUDr. [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], je vlastníkem id. [číslo] stejných pozemků. Restituční nárok k uvedeným spoluvlastnickým podílům včas uplatnili MUDr. [jméno] [příjmení] (synovec původní vlastnice [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum]) a Ing. [jméno] [příjmení] (synovec původního vlastníka JUC. [jméno] [příjmení], zemřelého dne [datum]). Pozemkový úřad shledal existenci uplatněných restitučních nároků Ing. [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení] z důvodu dle ust. § 6 odst. 1, písm. l) zákona o půdě. [příjmení] jiné uvedené podíly na nemovitostech přešly na stát v důsledku odmítnutí dědictví v tísni. Ze souvisejících restitučních spisů vyplynulo, že jednotliví spoluvlastníci zemědělského majetku„ Ladronka“ byli již od roku 1948 politicky pronásledováni, někteří ze spoluvlastníků a členů jejich rodin byli trestně stíháni a odsouzeni, nuceně vystěhováni, propuštěni ze zaměstnání, byli pod tlakem vymáhání finančních dávek a postihů za neuhrazené dluhy a přitom se svým majetkem nemohli disponovat. Jako příslušníci„ buržoazní“ třídy byli postupně zbavováni majetku. Protože Ing. [jméno] [příjmení] zemřel v průběhu řízení před pozemkovým úřadem (dne [datum]), nastoupily dle ust. § 4 odst. 4 zákona o půdě do postavení oprávněné osoby namísto něho jeho dědičky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], po smrti [jméno] [příjmení] pak [jméno] [příjmení] (dědička [příjmení] [příjmení]). 3. Pozemkový úřad neshledal žádnou překážku pro vydání žádaných spoluvlastnických podílů na předmětných pozemcích. Podle jeho zjištění jde o pozemky nezastavěné. Ve své úvaze zohlednil především skutečnost, že rozhodnutím [stát. instituce] – [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] byl dle zákona o půdě (pravomocně) vydán celkový podíl [číslo] na pozemku [anonymizováno] parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (proti tomuto rozhodnutí povinná osoba – [územní celek] nebrojila žalobou dle části páté o. s. ř.) a že následně, a to rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] byl (prostřednictvím řízení dle části páté o. s. ř.) v podílu [číslo] dle zákona o půdě pravomocně vydán i stejný spoluvlastnických podíl na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Uvedené (celkové) podíly na předmětných pozemcích byly vydány mimo jiné i MUDr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (právní předchůdkyně [jméno] [příjmení]). Městský soud v Praze ve výše zmíněném rozsudku konstatoval, že přechod vlastnictví k pozemkům na stát se formálně uskutečnil postupně v letech 1961 - 1965, přičemž [anonymizováno] parc. [číslo] byl zastaven stavbou školy v roce 1950. Dovodil, že [anonymizováno] parc. [číslo] byl zastaven před přechodem na stát, čímž je vyloučena aplikace zákona o půdě na rozhodování o žádosti o vydání pozemku parc. [číslo] což znamená, že v případě pozemku parc. [číslo] který bezprostředně souvisí se stavbou školy na pozemku parc. [číslo] není naplněno ust. § 11 odst. 1, písm. c) zákona o půdě ([anonymizováno] související se stavbou lze dle tohoto ustanovení vydat jen tehdy, jde-li o souvislost se stavbou postavenou po přechodu vlastnictví pozemku na stát). 4. Žaloba [územní celek] vychází z názoru, že tu je překážka pro vydání předmětných pozemků dle ust. § 11 odst. 1, písm. c) zákona o půdě (ve smyslu aktuální judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu), neboť pozemky jsou součástí tzv. veřejného statku. [anonymizováno] parc. [číslo] souvisí se stavbou školy na pozemku [číslo] je veřejná zeleň. Žalobce zdůraznil funkční využití pozemku ve smyslu platného územního plánu, pro které nelze do budoucna očekávat, že by oprávnění mohli pozemky volně užívat. Vydáním podílu na předmětných pozemcích by nebyl naplněn účel zákona o půdě. Žalobce v žalobě dále namítal, že není dána působnost zákona o půdě, neboť v době přechodu pozemků na stát byly pozemky již součástí městské zástavby a nebyly používány k zemědělským účelům (toto své stanovisko již v závěru v řízení před soudem I. stupně neopakoval). 5. Soud I. stupně předně konstatoval, že působnost zákona o půdě je v posuzovaném případě dána, a to dle ust. § 30 zákona (pozemky sloužily zemědělskému účelu v době přechodu vlastnictví na stát – viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). 6. Soud I. stupně se před vydáním rozsudku soustředil na řešení sporné otázky, zda vydání požadovaných spoluvlastnických podílů brání překážka zastavěnosti dle ust. § 11 odst. 1, písm. c) zákona o půdě. Zjistil, že ke dni [datum] byly oba pozemky nezastavěné, že [anonymizováno] parc. [číslo] je plochou přiléhající ke stavbě na pozemku parc. [číslo] (stavba školy), s plánem využití jako území„ všeobecně obytné“, a že [anonymizováno] parc. [číslo] je travnatou plochou osázenou stromy s plánem využití částečně jako„ veřejné vybavení“ a částečně jako„ parky, historické zahrady a hřbitovy“. Soud I. stupně připustil, že novější judikatura (viz nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]) udává jako překážku pro vydání pozemku restituentovi skutečnost, že pozemky jsou součástí veřejného statku, neboť v takovém případě vzniká tzv. holé vlastnictví, což je v kontraindikaci s účelem pozemkové restituce. V posuzovaném případě však (stejně jako pozemkový úřad) upřednostnil„ zájem na zachování právní jistoty“. Pokud byly mimo jiné právním předchůdcům účastnic 1) a 2) v minulosti podle zákona o půdě vydány spoluvlastnické podíly na týchž pozemcích (v roce [rok] a v roce [rok]), mají účastnice 1) a 2) legitimní očekávání, že jejich obdobný restituční nárok bude uspokojen stejně. Dle soudu I. stupně je vydáním nárokovaných spoluvlastnických podílů naplněn účel pozemkové restituce i za situace, že účastnice 1) a 2) nabudou toliko tzv. holé vlastnictví,„ což je okolnost jdoucí k tíži těmto účastnicím, které jsou si toho zjevně vědomy, a přesto o vydání požádaly“. Proto soud I. stupně dospěl k závěru, že správní orgán předmětným rozhodnutím rozhodl správně a žalobu podanou povinnou osobou - [územní celek] dle ust. § 250i o. s. ř. zamítl. 7. Vzhledem k tomu, že v průběhu soudního řízení MUDr. [jméno] [příjmení] zemřel, jednal soud I. stupně namísto něho na základě pravomocného usnesení vydaného dle ust. § 107 odst. 2 o. s. ř. dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] s MUDr. [jméno] [příjmení] a na základě pravomocného usnesení vydaného dle ust. § 107a odst. 2 o. s. ř. dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] se společností [právnická osoba] Uvedená usnesení (která nebyla napadena odvoláním) byla vydána v situaci, kdy usnesením pozůstalostního soudu (ze dne [datum]) bylo potvrzeno nabytí dědictví po MUDr. [jméno] [příjmení] více dědicům (pozůstalé manželce [příjmení] [jméno] [příjmení], synovi JUDr. [jméno] [příjmení] a dceři MUDr. [jméno] [příjmení]), a to podle dohody dědiců o rozdělení pozůstalosti. Dle dohody připadl spoluvlastnický podíl ve výši id. [číslo] na předmětných pozemcích pozůstalé dceři MUDr. [jméno] [příjmení]. Zbylá část pozemkovým úřadem vydaného spoluvlastnického podílu (rozdíl mezi [číslo] a [číslo]), o který jde v tomto řízení, v pozůstalostním řízení projednána nebyla. O vstupu společnosti [právnická osoba] do řízení (částečně namísto MUDr. [jméno] [příjmení]) rozhodl soud I. stupně proto, že MUDr. [jméno] [příjmení] kupní smlouvou ze dne [datum] (za života) převedl na uvedenou společnost spoluvlastnický podíl k předmětným pozemkům o velikosti 237 [bankovní účet] (převodem vlastnictví dle soudu I. stupně nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod práva účastníka ř