29 CO 206/2020-264 — Městský soud v Praze

1. Shora v záhlaví označeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost odstranit vzrostlý strom - douglasku tisolistou, nacházející se na jeho pozemku, parcelní [číslo] pro katastrální území Točná, obec hl. m. [obec], v části (v cípu), přiléhající pozemku žalobkyně parcelní [číslo] pro katastrální území Točná, obec hl. m. [obec], jeho pokácením, a to do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.) a nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Na základě provedeného dokazování učinil soud I. stupně následující podstatná skutková zjištění: již v roce 2005 se žalovaný ve správním řízení domáhal povolení odstranění předmětného stromu, návrh odůvodnil požadavkem majitelky sousedního pozemku, pokácení stromu správním orgánem povoleno nebylo s odkazem na zjištění, že strom je vitální, kořenový systém viditelně bez jakéhokoliv poškození, pravidelně zavětvený, nemá žádné suché větve a nepoškozuje podezdívku plotu. Větve stromu se pouze částečně dotýkají střechy sousedního domu a opad starého jehličí je přirozeným jevem. Správní orgán konstatoval, že strom plní požadovanou ekologickou a estetickou funkci. V době rozhodování správního orgánu byla pata kmene stromu vzdálená 1,5 metru od oplocení a asi 2,5 metru od sousedního domu. 3. Podle odborného stanoviska k Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zemědělství, ovocnářství a zahradnictví se specializací dendrologie ze dne [datum], předloženého žalobkyní a podle znaleckého posudku vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], znalkyní z oboru ovocnářství a zahradnictví se specializací dendrologie, sadovnictví a květinářství ze dne [datum] předloženého žalovaným (bez doložky dle ustanovení § 127 a) o. s. ř.), když znalci posuzovali celkovou kvalitu a zdravotní stav předmětného stromu, jeho perspektivu, stabilitu a provozní bezpečnost, bylo zjištěno následující: strom roste v rohu zvýšené parcely žalovaného, asi 1,28 m od 80 cm vysoké zídky přiléhající k ulici [ulice] a asi 1,43 m od plotu (2,25 m od domu) sousedního pozemku, jehož vlastnicí je žalobkyně. [příjmení] je asi 18 m vysoký a průměr koruny, která přes plot přesahuje nad střechu domu žalobkyně, je cca 7 m. [obec] silné kořeny stromu podrůstají do její zahrady do vzdálenosti asi 9 m; při dalším růstu stromu bude sílit kořenový věnec, který bude staticky narušovat zídku nad komunikací a z druhé strany narušovat statiku domu (nadzvedávat). V případě sesutí zídky na komunikaci by byla narušena stabilita domu, strom by se mohl vyvrátit a mohlo by dojít ke stržení části domu nacházejícího se nad kořenovým věncem. Znalec [příjmení] [příjmení] uvedl v průběhu místního šetření, že růst stromu byl třikrát narušen, první narušení je přibližně ve výšce dvou třetin vzrůstu stromu, další narušení vzrůstu stromu je přibližně o tři metry výše, uvedené je důvodem, že v jednom místě vyrůstá větší počet větví a kmen zase kopíruje šavlovitý růst (je zakřivený), třetí narušení je na samém vrcholu stromu. [příjmení] tohoto druhu je velmi křehký a je náchylný na vylomení. Obvyklá dispozice koruny je narušena tím, že ve spodní části stromu docházelo k vyvětvování větví, a to buď přirozeně, neboť z této strany stromu stíní dům a další strom, nebo umělým odvětvením pomocí odříznutí. V minulosti došlo třikrát k vylomení vrcholu stromu pravděpodobně v důsledku větrného poryvu. Vitalita a kvalita stromu je velmi dobrá, problém by nastal v okamžiku, kdyby začalo docházet k vylamování větví spojeným se zhoršenou vitalitou a zdravotním stavem stromu. Kořenový systém stromu bude narostlý 6 až 8 metrů od průměru koruny. Ze strany od domu žalobkyně je strom náchylnější, protože kořeny jsou mělčí, pokud by se strom vyvrátil, padal by spíše směrem na dům žalobkyně. Z hlediska současné zdravotní kondice stromu, důvod pro jeho kácení nebyl tímto znalcem shledán, ovšem z hlediska případných (výše popsaných) nebezpečí a vlivu růstu stromu na okolí pak byl názoru opačného. Závěrem znalec doporučil nejprve odborně seříznout 3 až 4 spodní větve zasahující do střechy domu žalobkyně, případě odborně zkrátit 2 až 3 vyšší větve prorůstající nad střechou a poté projednat s žalovaným pokácení stromu. Znalkyně konstatovala, že strom je zdravý, není zcela bezpečný, neboť při změně povětrnostní situace může dojít k samovolnému zlomu v koruně či k pádu některé větve, tak jako v případě jakéhokoliv stromu. I tato znalkyně zjistila defekt koruny stromu, uvedla, že pravděpodobně v souvislosti s vichřicí došlo k vyosení - ztrátu vrcholu koruny, který se strom snaží nahradit nejblíže postavenými větvemi (to je patrné pohledem – vytvořil se shluk konkurujících si větví, které v současné době zápasí, která z větví se stane tzv. terminálem, tedy pokračujícím kmenem.). Znalkyně v závěru svého posouzení doporučila sledovat stav koruny stromu a věnovat pozornost změnám v kořenovém prostoru (nadzvedávání terénu pod okapem koruny, vychylování kmene), dále shledala vhodným ze vzniklých shluků větví ponechat jen nejlépe postavenou a nejvíce rostoucí větev a ostatní odstranit. 4. V souvislosti s opakovaně projevovanou obavou žalované žalovaný učinil opatření a pro případy vzniku škody způsobené vlivem stromu (např. pádem) sjednal pojistnou smlouvu. 5. S odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (srovnej, např. rozsudek ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 5259/2015) soud I. stupně na zjištěné aplikoval ustanovení § 417 odst. 2 zákona č.o40/1964 Sb., občanský zákoník účinný v období od [datum] do [datum] (dále jen„ obč. zák.“). 6. Soud I. stupně uzavřel, že žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci v daném sporu jako vlastnice pozemku, jehož součástí je stromem utiskovaná budova a pasivní legitimaci žalovaného ve sporu jako vlastníka pozemku sousedního, jehož součástí je vzrostlý strom nacházející se v bezprostřední blízkosti hranice mezi pozemky a na rozdíl od domu žalovaného též v bezprostřední blízkosti domu žalobkyně. V řízení nebylo sporováno, že dům žalobkyně je užíván i jejími rodinnými příslušníky k bydlení. Faktické umístění stromu (zvolení místa zasazení do země), výšku stromu vzhledem k okolí a neřešení nepříznivých důsledků růstu stromu – větve nejsou prořezávání tak, aby fyzicky nezasahovaly do střechy žalobkyně a netísnily její stavbu, označil soud I. stupně za nedostatečnou péči ze strany žalovaného. Žalovaný dlouhodobě neřešil defekty koruny stromu, na výzvu žalobkyně k odstranění závadového stavu reagoval pouze tím, že pro případ vzniku škody způsobené tímto stromem se pojistil (a ochránil tak sebe, nikoliv žalovanou, respektive okolí) a pokud mu správním orgánem v prvoinstančním řízení nebylo vyhověno v návrhu na povolení strom pokácet, nevyužil možnosti podat opravný prostředek. 7. V dalším soud I. stupně poukázal na závěry znalců, kteří sice shodně uvedli, že strom je z hlediska podlehnutí nepřízni větru nebezpečný tak, jako každý jiný strom, v daném případě však byly ve vzrůstu stromu – jeho koruně, zjištěny již celkem 3 defekty způsobené větrem, a to konkrétně vylomení vrcholových větví stromů, což způsobilo vybočení kmene stromu, tedy jeho zakřivení. Znalci připustili možnost pádu kmene jak jeho zlomením, tak vyvrácením s tím, že pokračujícím růstem koruny stromů a jeho kořenů se nebezpečí vzniku škody bude zvyšovat, konkrétně zmínili narušení statiky domu prorůstajícími kořeny či deformaci plotové podezdívky. Za situace, kdy je růst stromu žalovaným prakticky neregulovaný lze předpokládat, že i pouhé odlomení větve a její pád na střechu obydleného domu žalobkyně, by mohlo způsobit fatální následky. Uvedené soud I. stupně posoudil jako důvodně tvrzené vážné ohrožení zdraví (a možná i života) a majetku žalobkyně. Obdobně jako žalobkyně jsou ohroženy stavby v blízkém okolí. Soud I. stupně shledal za prokázaný zákonem stanovený předpoklad pro žádané rozhodnutí soudu ve smyslu ustanovení § 417 odst. 2 věta prvá obč. zák. 8. Při úvaze o konkrétním vhodném opatření vyšel soud I. stupně jednak z doporučení znalce, který ve výsledku pokácení stromu doporučil a jednak též z úvahy, že v daném případě se jedná o vzrostlý jehličnatý strom, jehož koruna kuželovitého tvaru prakticky začíná ve výšce shodné s výškou domu žalobkyně, neboť větve ke straně domu byly z důvodu rekonstrukce střechy již v roce 2015 odstraněny či zkráceny. Pokud by byl strom do určité výše přeříznut vznikl byt tvar pro tento strom neobvyklý a esteticky nevyhovující, jak rovněž uvedl znalec. Pokácení stromu shledal soud I. stupně za opatření přiměřené a vhodné. 9. Vzhledem k tomu, že doba výsadby předmětného stromu není zcela jistá, prvostupňový soud dodal, že shora popsaný obdobný závěr by bylo možno učinit i podle § 353 středního občanského zákoníku (zákon č. 141/1950 Sb.). Pokud by byl skutkový stav posuzován podle ustanovení § 1017 odst. 1 OZ, byla by bez dalšího rovněž splněna podmínka pro odstranění stromu v něm uvedená, neboť v řízení bylo prokázáno, že předmětný strom se nenachází v přípustné vzdálenosti od společné hranice pozemků účastníků,