29 CO 3/2022-173 — Městský soud v Praze

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby soud nahradil nález Finančního arbitra ze dne ze dne 9. 9. 2018 č. j. FA/SR/ZP [číslo] 2016 ve znění rozhodnutí Finančního arbitra o námitkách ze dne 6. 5. 2020 č. j. FA/SR/ZP [číslo] 2016 tak, že bude určena neplatnost pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum] [číslo] že účastnice bude uznána povinnou zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a že účastnici bude uložena povinnost zaplatit sankci dle ust. § 17a zákona o finančním arbitrovi ve výši 10% z částky, kterou bude účastnice povinna zaplatit žalobci (výrok I.), a uložil žalobci povinnost zaplatit účastnici (jíž označil jako„ žalovaná“) na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II.). Ve výroku III. pak uložil účastnici povinnost zaplatit České republice na účet Kanceláře finančního arbitra„ na náhradě nákladů řízení“ částku [částka]. 2. Soud I. stupně rozhodoval o včas (§ 247 odst. 1 o. s. ř.) podané žalobě žalobce dle části páté o. s. ř. směřující k nahrazení zamítavé části nálezu Finančního arbitra ze dne [datum rozhodnutí] č. j. FA/SR/ZP [číslo] 2016 ve znění rozhodnutí Finančního arbitra o námitkách ze dne [datum rozhodnutí] č. j. FA/SR/ZP [číslo] 2016. Finanční arbitr rozhodoval dle ust. § 8 a násl. zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, o návrhu žalobce (navrhovatele) proti účastnici [právnická osoba] (instituci) na určení neplatnosti pojistné smlouvy [číslo] (o investičním životním pojištění PROFI Invest) podepsané účastníky dne [datum] a na vydání bezdůvodného obohacení, které mělo na straně instituce vzniknout přijetím plnění pojistného (od navrhovatele) na základě této smlouvy. Neplatnost smlouvy o životním pojištění plyne dle navrhovatele/žalobce z toho, že z uzavřené smlouvy nelze zjistit výpočet (tj. výši) pojistného plnění. Finanční arbitr (využívaje ust. § 12 odst. 3, věta první zákona o finančním arbitrovi) překročil návrh navrhovatele (na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. za dobu od [datum] do zaplacení) a rozhodoval i o vrácení plnění uhrazených navrhovatelem instituci v průběhu řízení před finančním arbitrem (do rozhodnutí o námitkách). 3. Finanční arbitr nálezem ve znění rozhodnutí o námitkách ve výroku I. určil, že pojistná smlouva [číslo] o životním pojištění PROFI Invest, kterou dne [datum] uzavřeli navrhovatel [jméno] [příjmení] a instituce [právnická osoba] je od počátku neplatná, ve výroku II. rozhodl, že instituce je povinna navrhovateli zaplatit částku [částka], ve výroku III. zamítl návrh navrhovatele„ ve zbývající části“, ve výroku IV. určil, že instituce [právnická osoba] je povinna zaplatit sankci podle § 17a zákona o finančním arbitrovi ve výši [částka] na účet Kanceláře finančního arbitra. 4. Původně byla předmětem řízení ještě žaloba [právnická osoba] na nahrazení vyhovující části rozhodnutí Finančního arbitra (§ 250b odst. 1 o. s. ř.). Ve vztahu k této žalobě bylo řízení pro nezaplacení soudního poplatku pravomocně zastaveno usnesením soudu I. stupně ze dne [datum], aniž by žaloba byla doručena žalobci [jméno] [příjmení]. 5. Soud I. stupně znovu věcně projednával spor mezi účastníky o vydání (navrhovatelem) tvrzeného bezdůvodného obohacení, které mělo vzniknout úhradou těch (opakujících se) plateb pojistného, jež byly zaplaceny přede dnem [datum], tj. těch plateb, které byly zaplaceny dříve než tři roky před zahájením řízení před finančním arbitrem. Současně znovu věcně projednával spor o zaplacení navrhovatelem požalovaného úroku z prodlení ve výši 8,05% p. a. z částky [částka] (tato částka představuje souhn plateb k jejichž vrácení žalobce účastnici vyzval před podáním návrhu na zahájení řízení před finančním arbitrem dopisem ze dne [datum]) za dobu od [datum] do zaplacení Z odůvodnění rozhodnutí Finančního arbitra lze vyčíst, že ve výroku III. nálezu ve znění rozhodnutí o námitkách byl zamítnut požadavek navrhovatele na vrácení plateb v úhrnné výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení a současně i požadavek navrhovatele na zaplacení zákonného úroku z prodlení z (ve výroku II. nálezu přiznané) částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení. Návrh na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím byl Finančním arbitrem zamítnut proto, že právo na vrácení plateb zaplacených do [datum] je promlčeno, a nelze je tedy přiznat. Návrh na zaplacení úroku z prodlení z přiznané částky ([částka]) byl zamítnut s odůvodněním, že instituce se neocitla v prodlení s plněním přisouzené částky, neboť (v reakci na výzvu k plnění - ve lhůtě jednoho měsíce od doručení dopisu ze dne [datum]) přípisem ze dne [datum] navrhovateli nabídla uzavření dohody o narovnání, podle které navrhovatel mohl získat částku [částka] a částku [částka] na náklady právního zastoupení. 6. Soud I. stupně dospěl k závěru, že Finanční arbitr o výše vymezeném sporu (ve výroku III. nálezu ve znění rozhodnutí o námitkách) rozhodl správně především proto, že rozhodná část žalobcem uplatněného nároku na vrácení zaplaceného pojistného je promlčena a účastnice promlčení namítla (jak v řízení před finančním arbitrem, tak v řízení před soudem). Soud I. stupně sice odmítl názor Finančního arbitra o tom, že prodlení účastnice (s úhradou přiznané částky [částka], k jejímuž zaplacení byla účastnice navrhovatelem vyzvána dopisem ze dne [datum]) nenastalo; v této souvislosti konstatoval, že neuzavření nabídnuté dohody o narovnání nelze pokládat za neposkytnutí součinnosti věřitele ke splnění dluhu ve smyslu ust. § 522 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (a ust. § 520 téhož zákona). Přesto shledal i zamítnutí požadavku na zaplacení úroku z prodlení z částky [částka] věcně správným. Soud I. stupně zohlednil, že Finanční arbitr (jak bude dále uvedeno) žalobci vyhovujícím výrokem II. přiznal více, než odpovídá souhrnu skutečně nepromlčených pohledávek na vrácení pojistného, přičemž je„ navíc“ přiznaná částka ([částka]) vyšší, než kapitalizovaný Finančním arbitrem nesprávně nepřiznaný úrok z prodlení. Žaloba byla proto zamítnuta. Soud I. stupně přitom vznik tvrzeného práva žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vůči účastnici dovodil, neboť vycházel z toho, že neplatnost předmětné pojistné smlouvy je„ nesporná“ – účastnice proti výroku I. nálezu Finančního arbitra žalobou nebrojila. 7. Při posouzení promlčení rozhodné části uplatněného nároku vyšel soud I. stupně z následujících podstatných faktů plynoucích ze zjištění správního orgánu: Účastníci dne [datum] sepsali smlouvu o životním pojištění PROFI Invest s pojistnou dobou 30 let, v níž se žalobce zavázal hradit účastnici měsíčně pojistné ve výši [částka]. S účinností od [datum] došlo ke snížení pojistného na [částka]. Do data [datum] (poslední platba, již uvažoval Finanční arbitr při vydání rozhodnutí o námitkách) žalobce uhradil celkem částku [částka], z toho v období od [datum] do [datum] částku [částka]. Návrhem k Finančnímu arbitrovi podaným dne [datum] se žalobce domáhal vrácení plateb ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] (k vrácení těchto plateb byla účastnice vyzvána dopisem žalobce ze dne [datum] doručeným dne [datum] – ve lhůtě 1 měsíce od doručení dopisu). 8. Nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení posuzoval soud I. stupně za použití ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Dle téhož právního předpisu posuzoval i promlčení nároku včetně počátku běhu a délky promlčecí lhůty (§ 3036 o. z.). Aplikoval proto ust. § 107 odst. 1 obč. zák., podle kterého se právo na vydání plnění bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, kdy došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil, a rovněž ustanovení § 107 odst. 2 obč. zák., podle kterého se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za tři roky a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo. 9. Z odůvodnění rozsudku lze vyčíst, že dle soudu I. stupně žalobce uplatnil souhrn práv na vydání bezdůvodného obohacení založených jednotlivými platbami pojistného a že pro uplatnění každého jednotlivého práva běží zvláštní subjektivní (i objektivní promlčecí lhůta). Za okamžik, kdy se žalobce dozvěděl všechny rozhodné skutkové okolnosti kvalifikovatelné tak, že se přijetím konkrétní platby pojistného na jeho úkor instituce obohatila, pokládal soud I. stupně den uskutečnění každé jednotlivé platby pojistného (v tomto bodě se soud I. stupně nesetkal s názorem Finančního arbitra vysloveným v nálezu a v rozhodnutí o námitkách; Finanční arbitr předpokládal, že subjektivní promlčecí lhůta u práva na vrácení jednotlivé platby pojistného v případě žádné platby nezačala běžet dříve než v květnu 2016, kdy byl navrhovateli institucí doručen dokument„ Informace k pojištění“ ze dne [datum]). Podle soudu I. stup