29 CO 488/2021-698 — Městský soud v Praze

1. Shora v záhlaví označeným rozsudkem soud I. stupně v řízení o ochraně osobnosti a náhradě nemajetkové újmy zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalované bylo uloženo zdržet se tvrzení výčtově uvedených ve výroku I. tohoto rozhodnutí (výrok I.), výrokem II. zamítl požadavek, aby žalované byla uložena povinnost zaslat vůči žalobkyni na internetové adresy uvedených adresátů omluvu„ Omluva Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení]. Já, [jméno] [příjmení], se tímto omlouvám za své lživé a znevažující výroky na adresu ředitelky [právnická osoba], všeobecná pojišťovna, a. s. (dále jen„ HALALI“), Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení]. Přiznávám, že není pravda, že se Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], snažila vyštvat nájemce domu v Jungmannově ulici a za tímto účelem využívala arménské vymahače, není pravda, že se pokoušela vyvést peníze z ČMMJ prostřednictvím [právnická osoba] do dalších firem, není pravda, že okradla [právnická osoba], že jednala s cílem snížit cenu domu v Jungmannově ulici a devastovat ho, a že díky jejímu vedení by [právnická osoba] o dům v Jungmannově ulici měla přijít, a také není pravda, že mně nebo [právnická osoba] ukradla jakýkoli majetek. Dále se omlouvám za své urážlivé a vulgární výroky na účet Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], především za označení za verbež, bezcharakterní hyenu, prolhanou zlodějku, žebrotu a zvěrstvo, osočování z páchání zvěrstev a svinstva vůči mně a mé rodině, a prohlášení, že kazí jméno všem myslivcům a že není psychicky v pořádku. Výše uvedené výroky byly z mé strany učiněny pouze účelově a neexistují pro ně žádné faktické podklady. Také se omlouvám, že jsem svými výroky bezdůvodně negativně ovlivňovala mínění třetích osob o Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], a podněcovala další osoby k nenávistným reakcím vůči ní. [jméno] [příjmení]“. Soud dále zamítl žalobu, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] jako peněžní náhradu nemajetkové újmy (výrokem III.), a vyslovil, že žalované se náhrada nákladů soudního řízení nepřiznává. 2. Takto rozhodl soud I. stupně na základě skutkových zjištění uvedených v písemném odůvodnění napadeného rozsudku, na něž se pro stručnost odkazuje. Po právní stránce soud I. stupně věc posoudil podle článku 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a příslušných ustanovení zákona [číslo] Sb., občanský zákoník, dále jen o. z. (§ 81, § 82 odst. 1, § 89, § [číslo] odst. 2, § [číslo] a § [číslo]). 3. Soud I. stupně uzavřel, že se žalovaná se skutečně dopustila jednání, které jí žalobkyně vytýká, že především na svém internetovém portálu rozvíjela diskuzi, jak se členy klubu DevClub, tak dalšími osobami ohledně žalobkyně, o které se vyjadřovala způsobem, který byl zjištěn z jednotlivých zpráv, a zjistil to i v rámci předběžného opatření Okresní soud v Tachově (pozn. Okresní soud v Tachově rozhodl předběžným opatřením ve věci návrhu Ing. [jméno] [příjmení] proti [jméno] [příjmení] dne [datum rozhodnutí] čj. 14 Nc 101/2016-15, kdy vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření s tím, že [jméno] [příjmení] byla uložena povinnost zdržet se neoprávněných zásahů do osobnostních práv navrhovatelky [příjmení] [jméno] [příjmení], zejména zdržet se jakýchkoliv vyjádření o osobě navrhovatelky, která byla způsobilá ohrozit nebo poškodit dobré jméno, důstojnost, vážnost, čest, sociální nebo pracovní vztahy navrhovatelky, a bylo uloženo navrhovatelce, aby do 30 dnů od doručení usnesení podala u příslušného soudu žalobu ve věci samé. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]). Je také prokázáno a vypovídali k tomu i slyšení svědci, že žalovaná tyto invektivy vůči žalobkyni směřovala do ČMMJ ČR a tím pádem potažmo i do spol. HALALI, všeobecné pojišťovny, a. s . Proto se soud dále zabýval hodnocením toho, zda žalovaná tímto skutečně mohla zasáhnout do osobnostní sféry žalobkyně, tedy jakou povahu tyto výroky měly – zda se jednalo o skutková tvrzení či hodnotící soudy, zda žalobkyně sama nezasáhla citelným způsobem do práv žalované (osobnostních či jiných), a dospěl k závěru, že žalobkyni soudní ochranu přiznat nelze. 4. Tvrzení, že se žalobkyně snažila vyštvat nájemce z domu na adrese [adresa] HALALI – Všeobecná pojišťovna, a. s (dále jen„ dům“), soud I. stupně označil za spíše hodnotící, na něž má každý právo, tato skutečnost má pravdivostní základ v tom, že nájemníci v domě překáželi, když byla podepsána smlouva s dalším nájemcem Slug Invest, přičemž to byla právě žalobkyně, kdo fakticky správu domu vykonával. Pravdivost tvrzení, že žalobkyně využívala arménské vymahače, byla prokázána najmutím ochranky, která jako český působící subjekt zaměstnávala osoby arménského původu, takové tvrzení není způsobilé samo o sobě zasáhnout do osobnostních práv žalobkyně. Tvrzení, že žalobkyně se měla pokoušet vyvést peníze z akcií Českomoravské myslivecké jednoty prostřednictvím spol. HALALI, nebo že okradla nebo jinak poškodila spol. HALALI nebo členy ČMMJ, zazněla v souvislosti rozepře žalobkyně a žalované pro nebytové prostory, které žalovaná se svou společností užívala, byť je zřejmé, že trestní řízení, které bylo zahájeno v souvislosti se žalobkyní a dalším členem představenstva, bylo zastaveno. Zamítavým rozhodnutím soudu skončilo i řízení občanskoprávní žalobce spol. HALALI – [právnická osoba], proti bývalému představenstvu. Je tedy zřejmé, že se neprokázalo, že by se žalobkyně dopustila takového jednání, ale je třeba mít na zřeteli, že žalovaná se k takovým tvrzením uchýlila za situace, kdy žalobkyně, resp. spol. HALALI, kde měla žalobkyně rozhodující slovo, připravila žalovanou, jakožto jediného vlastníka [právnická osoba], o příjmy z podnikatelské činnosti v rámci výpovědi z nebytových prostor, která byla shledána soudem neoprávněnou. Pokud by tedy žalovaná zasáhla na základě shora uvedených sdělení do osobnostních práv žalobkyně, pak naopak žalobkyně zasáhla jak do osobnostních, tak především do majetkových práv žalované; zásah žalobkyně tak mohl být i citelnější. Tvrzení, že žalobkyně měla jednat s cílem snížit cenu domu a devastovat ho, a že díky jejímu jednání by mohla spol. HALALI o dům přijít, soud I. stupně posoudil jako hodnotící. Tvrzení, že žalobkyně okradla žalovanou či spol. [právnická osoba], o majetek či majetek žalované snížila, je skutkové tvrzení, mající pravdivostní základ minimálně v tom smyslu, že skutečně společnost žalované byla výrazně poškozena (příjmy z podnikatelské činnosti, různé věci, kterými byly nebytové prostory zařízeny), což je z důkazního řízení zřejmé dostatečně, jakož i to, že výpověď byla neoprávněná a pravým důvodem výpovědi nutně musela být skutečnost, že dům měl být pronajat lukrativnějšímu zájemci, kterou byla spol. Slug Invest. Za pravdivé soud I. stupně označil tvrzení, že žalobkyně měla poškodit žalovanou či její rodinu. Za nemožný pro jeho naprostou obecnost označil požadavek na uložení povinnosti žalované zdržet se urážlivých či vulgárních výroků na adresu žalobkyně. 5. Stejné závěry, tj. že se jednalo o pravdivé hodnotící soudy, soud I. stupně uvedl i k požadované omluvě. Pokud by se žalovaná měla omlouvat za tvrzení o žalobkyni, že není psychicky v pořádku, toto je hodnotící soud, stejně tak, jako že kazí jméno myslivcům, přičemž pokud jde o označení žalobkyně za„ prolhanou zlodějku, žebrotu a zvěrstvo“, pak tyto skutečnosti žalovaná uplatnila v rámci situace, která nastala po neoprávněné výpovědi, a byť se jedná o označení velmi expresivní, jednání, které bylo uplatněno proti žalované, resp. její firmě, toto více než vyvážilo. Některá slova (např. verbež či bezcharakterní hyena) nebyla v záznamech, které žalovaná publikovala, dohledána. 6. Z těchto důvodů soud I. stupně zamítl i návrh na omluvu žalované žalobkyni a v této návaznosti pak pro neopodstatněnost i nárok na zaplacení relutární satisfakce ve výši [částka], neboť pokud není nárok ani na omluvu ani na uložení povinnosti žalované zdržet se konkrétního tvrzení, pak není možné přiznávat žádné finanční náhrady. 7. O nákladech řízení soud I. stupně rozhodl podle § 150 o. s. ř., když procesně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal. Okolnosti zvláštního zřetele hodné pro aplikaci tohoto výjimečného ustanovené shledal především v tom, že sice žalovaná ve sporu uspěla, nicméně některé výroky, které žalovaná vůči žalobkyni prezentovala, byly skutečně za hranou v rámci oboustranně velmi vypjaté situace mezi žalobkyní a žalovanou. Soud I. stupně nepřiznal žalobkyni právo na satisfakci za výroky žalované (zejména ve vazbě ohledně tvrzené trestní činnosti žalobkyně proti spol. HALALI), neboť to považoval při neoprávněné výpovědi z nebytových prostor za jednání, které žalobkyni přineslo nepoměrně nižší újmu, než byla újma, kterou způsobila žalobkyně žalované. O tom, že žalobkyně byla strůjcem výpovědi, není pochyb, když bylo v důkazním řízení prokázáno, že faktickou správu domu v Jungmannově ul. měla na starosti právě ona, a je tak nepodstatné, že tuto výpověď fakticky podepsala spol. HALALI prostřednictvím představenstva, když podstatné je, kdo výpo