30 CO 356/2022-131 — Městský soud v Praze

1. Rozsudkem ze dne [datum] soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši [částka] spolu s příslušenstvím, dále náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] spolu s příslušenstvím a dále náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti od [datum] ve výši průměrného výdělku poníženého o jiné příjmy žalobce z pracovněprávního vztahu nebo vztahu obdobného (výrok I.) a žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok II.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované náhrady za ztrátu na výdělku po dobu a po skončení pracovní neschopnosti, a to na základě tvrzení, že dne [datum] uzavřel se žalovanou (resp. s její právní předchůdkyní) pracovní smlouvu na dobu určitou do [datum]. Dne [datum] utrpěl žalobce pracovní úraz, v důsledku kterého klesla jeho schopnost pracovat o 70 %. Žalobce byl od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti. Žalobci byla vyplacena ztráta na výdělku za období od května do [anonymizováno] [rok] ve výši [částka]. Žalobci byl navýšen částečný pracovní úvazek a bylo mu poskytnuto školení v hodnotě cca [částka]. Důvodem neprodloužení pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou byl žalobcův pracovní úraz. Žalobce byl diskriminován jednáním žalované z důvodu jeho [anonymizována dvě slova], měl za to, že pokud by se mu nestal pracovní úraz, pracovní poměr by mu byl prodloužen. 3. Žalovaná v řízení navrhovala zamítnutí žaloby, neboť žalobce již byl dostatečně odškodněn. Pracovní poměr žalobce u žalované byl uzavřen na dobu určitou od [datum] do [datum] za účelem krátkodobého doplnění [anonymizováno] pracovníků a výpomoci ve skladu žalované. Za období po [datum] nepřísluší žalobci náhrada za ztrátu na výdělku, neboť u pracovního [anonymizováno] sjednaného na dobu určitou přísluší taková náhrada pouze do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době pouze v případě, že je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán, což není tento případ. 4. Soud prvního stupně zjistil následující skutkový [anonymizováno]: žalobce uzavřel se žalovanou dne [datum] pracovní smlouvu na pozici skladník, a to na dobu určitou do [datum], dne [datum] mu byl dodatkem navýšen úvazek po zkušební době na 40 hodin týdně. Dne [datum] se stal žalobci pracovní úraz, ten byl téhož dne zaevidován do knihy úrazů a dne [datum] byl sepsán záznam o úrazu. Důvody pracovního úrazu byly na straně žalobce a spočívaly v jeho nepozornosti a v nevhodné manipulaci s výrobkem. V záznamu o úrazu je uvedeno špatné nebo nedostatečné vyhodnocení rizika pracovníkem. Dne [datum] žalovaná zaslala ohlášení pojistné události na pojišťovnu. Pojišťovna vyzvala žalobce k doložení dokumentů, které byly dodány dne [datum]. Dne [datum] byla žalobci vyplacena záloha ve výši [částka] jako náhrada ztráty na výdělku za období od [datum] do [datum]. Dne [datum] vyplatila pojišťovna žalobci částku [částka] představující bolestné a [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] byl žalobce uznán invalidním ve třetím stupni s poklesem pracovní činnosti o 70 %. 5. Po právní stránce soud prvního stupně zjištěný skutkový [anonymizováno] posoudil podle příslušných ustanovení zákoníku práce, především podle § 271p. Vzhledem k tomu, že pracovní poměr žalobce u žalované byl uzavřen na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku žalobci pouze do skončení pracovního [anonymizováno]. Žalobce přes poučení soudu neprokázal ve smyslu § 271p zákoníku práce, že by bylo možné podle okolností předpokládat, že by byl jako postižený zaměstnanec nadále zaměstnán. Takovou skutečnost nelze dovodit pouze ze skutečnosti, že žalobci byl v průběhu pracovního [anonymizováno] navýšen po zkušební době úvazek, ani ze skutečnosti, že byl žalovanou odeslán na školení pro vysokozdvižný vozík. V řízení nebylo zjištěno, že by poškozený zaměstnanec byl po skončení pracovního [anonymizováno] na dobu určitou dále zaměstnán, nebýt pracovního úrazu, tudíž nemá nárok na náhradu za ztrátu na výdělku vycházející z jeho příjmu u dosavadního zaměstnavatele. Tvrzení ohledně dalších zaměstnanců, kteří měli uzavřené smlouvy na dobu určitou, u nichž došlo k jejich prodloužení, nebylo žalobcem prokázáno. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobci byla pojišťovnou vyplacena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za rozhodné období v odpovídající výši. S ohledem na okolnosti sporu zde nemá žalobce po skončení pracovního [anonymizováno] uzavřeného na dobu určitou nárok na náhradu ztráty na výdělku, proto obvodní soud žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl s odkazem na § 150 o. s. ř. 6. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítal, že soud prvního stupně zcela přehlédl námitku žalobce týkající se diskriminačního jednání zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že dle ustanovení § 133a o. s. ř. je nutné přenesení důkazního břemene na zaměstnavatele, který musí dokázat, že žalobci neprodloužil pracovní poměr z jiného důvodu, nežli je jeho [anonymizována dvě slova], k čemuž ale v daném řízení nedošlo, je řízení stiženo vadou, pro kterou není možné považovat rozsudek za zákonný. Dle soudu prvního stupně nebylo tvrzení žalobce ohledně dalších zaměstnanců, kteří měli uzavřenou smlouvu na dobu určitou, a došlo k jejímu prodloužení, žalobcem nikterak prokazováno. To však neměl při aplikaci § 133a o. s. ř. prokazovat žalobce, ale žalovaná. Stejně tak měla žalovaná odůvodnit, proč žalobci poskytla školení v hodnotě desítek tisíc, a proč mu navyšovala úvazek, pokud nadále nepočítala s jeho zaměstnáváním a neprodloužila by mu pracovní poměr, kdyby k pracovnímu úrazu nedošlo. Obvodní soud tak pochybil, když nepřenesl důkazní břemeno na žalovanou, v důsledku čehož by bylo zřejmé, zda se jednalo o diskriminační jednání. Nemůže obstát ani konstatování nalézacího soudu o tom, že žalobce dostatečně netvrdil a neprokázal výši nároku, neboť žalobce v žalobě uvedl konkrétní částky za období od ledna do července roku 2020, kdy již žalobci nebyla vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Za období od května do [anonymizováno] [rok] bylo žalobci vyplaceno na ztrátě na výdělku celkem [částka]. Ve vztahu k případnému pokračování pracovního [anonymizováno] žalobce uvedl, že se obvodní soud neřídil smyslem právní úpravy, který je vyjádřen i v komentáři k ustanovení § 271p odst. 1 zákoníku práce. Smyslem právní úpravy je zajistit náhradu škody za ztrátu na výdělku i po skončení zaměstnání, ve kterém došlo k úrazu, byť by bylo zaměstnání na dobu určitou, ale dle všech okolností by se dalo předpokládat, že by byl zaměstnanec nadále zaměstnáván, byť ne třeba u zaměstnavatele, u nějž došlo k pracovnímu úrazu. Po skončení pracovní neschopnosti byl žalobce zaměstnán od ledna 2021 a nyní je opět zaměstnán ve skladu. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud, napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhoví, případně jej zruší a vrátí věc soudu prvního stupně. 7. Žalovaná u jednání odvolacího soudu navrhla potvrzení napadeného rozsudku. 8. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 9. Soud prvního stupně správně zjistil skutkový [anonymizováno] poté, co provedl všechny potřebné důkazy a tyto důkazy také správně zhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti v souladu s § 132 o. s. ř. Zjištěný skutkový [anonymizováno] pak soud prvního stupně též správně posoudil po právní stránce. 10. Dle § 271p odst. 1 zákoníku práce zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna [anonymizováno] z [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento základní pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán. Ostatní práva vyplývající z povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou [anonymizováno] úrazem nebo [anonymizováno] z [anonymizováno] tím nejsou dotčena. 11. Předně je nutno uvést, že až u jednání odvolacího soudu odstranil žalobce neurčitost žalobního petitu, když konkretizoval, že na náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od [datum] požaduje částku [částka] měsíčně. [příjmení] žaloby tak byla odklizena. 12. Jak správně zjistil obvodní soud, mezi účastníky vznikl pracovní poměr na dobu určitou, konkrétně do [datum]. Před jejím uplynutím dne [datum] utrpěl žalobce pracovní úraz. Po právní posouzení věci tak byla klíčová aplikace ustanovení § 271p odst. 1 zákoníku práce, neboť žalobce uplatnil nárok na náhradu za ztrátu na výdělku za dobu po skončení pracovního [anonymizo