30 CO 422/2021-130 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze dne [datum] je neplatné (výrok I.), a uložil žalobci zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok II.). 2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení neplatnosti uvedeného okamžitého zrušení pracovního poměru, které mu žalovaná jako jeho zaměstnavatel dala z důvodu, že se žalobce od [datum] do [datum] bez řádné omluvy nedostavil do zaměstnání, přestože měl na toto období naplánované směny, a důvody nepřítomnosti řádně nedoložil. Z tohoto důvodu žalovaná kvalifikovala nepřítomnost žalobce od [datum] jako neomluvenou absenci, kterou považovala za porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Žalobce v podané žalobě skutečnosti uváděné v okamžitém zrušení pracovního poměru popíral s odůvodněním, že mu bylo bráněno vykonávat práci na původním pracovišti v objektu ArtGen v [obec a číslo], byl z něho pod falešnou záminkou vypuzen a byl mu na něj zakázán přístup. Žalobce již ve svém e-mailu ze dne [datum] oznámil žalované, že trvá na původní pozici a pracovišti. 3. Žalovaná v řízení navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že žalobce dopustil jednání popsaného v okamžitém zrušení pracovního poměru. 4. Soud prvního stupně v napadeném rozsudku zjistil následující skutkový stav: Žalobce pracoval pro žalovanou na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici bezpečnostní pracovník. Za místo výkonu práce byly v pracovní smlouvě označeny Praha a Středočeský kraj. Sdělením ze dne [datum] byl žalobce informován, že zaměstnavatel žalobci určuje dovolenou na období [datum] - [datum], sdělením ze dne [datum] byl žalobce informován, že v souladu s pracovní smlouvou mu byly od [datum] naplánovány směny na objektu T-Mobile, [ulice a číslo], [obec a číslo]. Žalobce byl upozorněn, že v případě, že se v uvedený den k výkonu práce bez řádné omluvy nedostaví, žalovaná bude nucena jeho nepřítomnost kvalifikovat jako neomluvenou absenci. Sdělením ze dne [datum] byl žalobce informován, že dne [datum] mu bylo zasíláno oznámení o naplánování směn po ukončení dovolené. Toto oznámení žalobce nepřevzal a na plánované směny ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] na objektu T-Mobile, [ulice a číslo], [obec a číslo] se nedostavil. Žalobce ve své reakci ze dne [datum] uvedl, že sloužil jako vedoucí objektu ArtGen, kvůli čemuž k žalované nastupoval. Z této pozice byl odvolán s odůvodněním, které považuje za šikanózní, proto trval na původním zařazení jako vedoucí objektu ArtGen. Dne [datum] reagoval na výzvu žalované a uvedl, že se na navrhované setkání nedostaví, neboť je ochotný pracovat pro žalovanou pouze na pracovišti ArtGen na pozici vedoucího objektu. Dne [datum] převzal žalobce okamžité zrušení pracovního poměru, které mu bylo dáno podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu neomluvené nepřítomnosti na pracovišti od [datum]. Žalobce dne [datum] oznámil žalované, že nadále trvá na zaměstnání na pozici vedoucího objektu ArtGen. Jelikož byl z této pozice sesazen neoprávněně, nemohl akceptovat nabídku žalované na práci na jiném objektu. 5. Obvodní soud předeslal, že žaloba byla podána včas ve smyslu § 72 zákoníku práce, okamžité zrušení pak splňuje veškeré formální požadavky dle zákoníku práce a jednání žalobce, ve kterém spatřuje žalovaná zvlášť hrubé porušení povinností, je vymezené dostatečně určitě v souladu s § 60 zákoníku práce. Zjištěný skutkový stav hodnotil soud prvního stupně tak, že žalobce se popsaným jednáním dopustil porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Mezi účastníky nebylo fakticky sporné, že se žalobce ode dne [datum] nedostavoval k výkonu práce na žalovanou určené pracoviště na adrese objektu T-Mobile, [ulice a číslo], [obec a číslo] a že pro žalovanou nevykonával od tohoto data žádnou práci ani na žádném jiném místě. Žalobce se nejpozději dne [datum] v rámci e-mailové komunikace dozvěděl, že mu byly od [datum] zaměstnavatelem naplánovány směny v objektu T-Mobile na [obec a číslo]. Žalobce se tam k výkonu práce odmítl dostavit s odůvodněním, že trvá na původním zařazení jako vedoucí objektu ArtGen v [obec a číslo]. Z uzavřené pracovní smlouvy však vyplývá, že žalobce byl povinen pracovat pro žalovanou na pozici bezpečnostního pracovníka v [obec] či Středočeském kraji. Pozice vedoucího či velitele objektu ArtGen nebyla v pracovní smlouvě sjednána, přičemž nebylo sjednáno ani místo výkonu práce výlučně v budově ArtGen v [obec a číslo] - [část obce]. Žalobce tak porušil své povinnosti zaměstnance, vyplývající jednak z pracovní smlouvy a jednak z ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) a ustanovení § 301 zákoníku práce, přičemž toto porušování povinností je nutné s ohledem na časový rozsah, kdy žalobce pro žalovanou nevykonával práci od [datum] do [datum], kvalifikovat jako zvlášť hrubé. 6. Soud prvního stupně dále uvedl, že s ohledem na neurčité tvrzení žalobce ve vztahu k šikanóznímu jednání žalované uložil žalobci na jednání konaném dne [datum] v souladu s § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. povinnost doplnit vylíčení rozhodujících skutečností, jakého konkrétního znevýhodňujícího jednání se vůči žalobci dopustil konkrétní zaměstnanec žalované při změně pracoviště žalobce v srpnu 2020 do objektu T-Mobile, [ulice a číslo], [obec a číslo], v důsledku kterého se žalobce nedostavil ke směnám naplánovaným zaměstnavatelem v srpnu roku 2020, a k prokázání svých doplňujících tvrzení označit důkazy. Žalobce v reakci na výzvu uvedl, že šikanózního jednání vůči žalobci se dopustili pánové [příjmení] a [příjmení], kdy proběhla schůzka bezprostředně před nařízenou dovolenou žalobci, kde mu bylo ze strany jmenovaných osob sděleno, že neškolil své podřízené. Rovněž byl žalobce ze strany jmenovaných osob pomlouván. Po dobu výkonu činnosti měl navíc žalobce k dispozici nevhodné osoby, a to za situace, kdy mu bylo vytýkáno, že je zodpovědný za svůj tým. V žalobcem označeném jednání zaměstnanců žalované neshledal soud prvního stupně nepřípustné či znevýhodňující jednání. V případě, že nadřízení žalobce byli nespokojeni s jeho prací, byli oprávněni mu toto vytknout a obdobně byli oprávněni mu stanovit v rámci sjednaného místa výkonu práce odlišné pracoviště. Z těchto důvodů soud prvního stupně shledal okamžité zrušení pracovního poměru platným, proto žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. 7. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání a namítal, že soud prvního stupně nepřihlédl k tvrzením žalobce o šikaně a okolnostech vzniku pracovního poměru (ústní dohoda měnící obsah uzavřené šablonovité písemné pracovní smlouvy). Obvodní soud se zabýval pouze splněním formálních předpokladů pro okamžité zrušení pracovního poměru. Žalobce nebyl povinen akceptovat pod falešnou záminkou změnu pracoviště, ve vztahu k jeho osobě se jednalo o vyřizování účtů a zakrytí pochybení manažerů žalované. Nebyl proveden výslech žalobcem navrhovaných svědků: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Soud se vůbec nevypořádal s otázkou šikany zaměstnance, pouze zohledňoval práva žalované. Žalovaná byla žalobcem upozorňována na svá pochybení a měla dostatek času na zjednání nápravy. Jestliže žalobce uváděl pochybení na straně žalované, které byly záminkou pro sesazení žalobce z funkce vedoucího objektu, považoval již za nadbytečné sejít se na navrhované schůzce. Žalobce připomněl pochybení na straně žalované: neexistence směrnic pro výkon služby na objektu, neexistence certifikátů strážný u zaměstnanců žalované na objektu, neodejmutí problematických či zdravotně nezpůsobilých osob pro výkon služby. Dále žalobce uvedl, že jednání se sice konalo ve složení se senátem, ale na pozvánce i na dveřích do soudní místnosti bylo uvedeno samosoudce [jméno] [příjmení]. Bylo tak omezeno právo žalobce na zkoumání podjatosti přísedících v dostatečném předstihu. Dále se žalobce detailně vyjadřoval k osobě předsedy senátu JUDr. [příjmení] a navrhl, aby z případného dalšího projednávání byl tento soudce a jeho senát vyloučen a věc byla přidělena novému senátu. 8. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud zrušil zamítavý výrok I. napadeného rozsudku a věc vrátil k novému projednání soudu první instance. Ve vztahu k nákladovému výroku žalobce uvedl, že žalované by s ohledem na okolnosti sporu neměly být náklady přiznány. 9. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud potvrdil napadený rozsudek a uvedla, že jej považuje za věcně i právně správný. 10. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. 11. Odvolací soud seznal, že soud prvního stupně správně a v rozsahu, který lze považovat za dostatečný pro rozhodnutí věc