36 CO 131/2022-583 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a/ částku [částka] (výrok I), žalobci b/ částku [částka] (výrok II) a uhradit jim náklady řízení ve výši [částka] (výrok III). 2. Rozhodl tak o požadavku žalobců na zaplacení bezdůvodného obohacení, kterého se žalované dostalo tím, že bez jejich souhlasu užívala společné nemovitosti (pozemek parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa] a pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Krč, obec Praha, na adrese nad Obcí II, 2010 [obec a číslo]; dále jen předmětné nemovitosti) nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Způsob, jakým se na jejich úkor obohacovala, spočíval v tom, že část domu okupovala výhradně pro uspokojení své bytové potřeby, a zbylou část, která již výrazně převyšuje její spoluvlastnický podíl, využívala za účelem pronájmu. Výlučně tak užívala jednak 1. a 2. podzemní podlaží bytového domu, tedy byt a další místnost – fitness (tělocvična, sauna, sociální zařízení) o celkové výměře 192m2, která představuje 42 % výměry plochy domu (dále jen„ byt [číslo]“), a rovněž zbylé další dva byty, které pronajímala. Pronajímaný byt v 1. nadzemním podlaží o rozloze 94,8 m2 představuje 20% celkové plochy domu („ byt [číslo]“), mezonetový byt ve 2. a 3. nadzemním podlaží o výměře 173,45 m2 zabírá 38% celkové plochy domu (dále jen„ byt [číslo]“). 3. Jejich žalobní peněžitý nárok představoval vydání bezdůvodného obohacení žalované za výlučné užívání bytu [číslo] po celou dobu trvání spoluvlastnického vztahu, tj. za období od [datum] do [datum] (od [datum] do [datum] byl byt prázdný, a proto žalobci za toto období nic nepožadují), v rozsahu [částka] a rovněž za užívání bytu [číslo] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Z celkové částky [částka] si žalobci nárokovali díl, který odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům (1/3 a 1/6), což ve výsledku činí částky v enunciátu rozsudku přiznané ([částka] a [částka]). Po dílčích úpravách žalobního žádání (poslední připuštěná změna žaloby usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 44 C 82/2017-408) nebyly předmětem žaloby nároky z titulu nákladů stran na provoz domu, služby spojení s užíváním nemovitostí ani zákonné příslušenství. 4. Mezi účastníky nebylo sporu o velikosti spoluvlastnického podílu každého z nich. Podíl žalované tak činil ½, žalobce a) byl vlastníkem předmětných nemovitostí v rozsahu 1/3 (1/6 získal v rámci dědictví a 1/6 darem od sestry [jméno] [příjmení], která na něj postoupila i svůj nárok z titulu bezdůvodného obohacení) žalobce b) o velikosti id. 1/6. Spoluvlastnictví účastníků trvalo do konce února 2020 (kdy byl realizován společný prodej předmětných nemovitostí). 5. Soud prvního stupně rovněž vyšel z nesporné skutečnosti, že ani jeden ze žalobců dům neužíval a v domě nebyly vymezeny bytové jednotky. Ten byl dlouhodobě využíván jako 3 samostatné byty a garáž způsobem popsaným žalobci. 6. Vzal tak za prokázané, že byt [číslo] v 1. a 2. podzemním podlaží bytového domu s přístupem do zahrady po celou rozhodnou dobu obývala žalovaná; nejprve společně s Ing. [jméno] [příjmení] a po jeho úmrtí ([datum]) sama, když ten ve své závěti projevil přání, aby tento prostor domu užívala i nadále; v užívání jej měla až do února 2020. Tento prostor představuje 45 % celkové užitné plochy domu (znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení]). [příjmení] to žalovaná užívala i garáž, která do této plochy zahrnuta není. 7. Byt [číslo] (byt v 1. nadzemním podlaží o rozloze 94,8 m2, která představuje 20% celkové plochy domu) do [datum] užíval nájemce [jméno] [příjmení] na základě nájemní smlouvy uzavřené s původním vlastníkem Ing. [jméno] [příjmení]; nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] a bylo poukazováno na účet s dispozičním právem žalobců. V období od [datum] do [datum] tak žalobci na nájemném tohoto bytu obdrželi [částka]. V období od [datum] do [datum] byl byt prázdný (za toto období žalobci nic nepožadují). V září 2015 pak sama žalovaná (bez účasti žalobců) uzavřela novou nájemní smlouvu na dobu neurčitou s jinými nájemci. Od [datum] nájemné ve výši [částka] inkasovala výhradně ona, když nájemce jí tuto částku hradil měsíčně v hotovosti. Za toto období žalobci od žalované obdrželi jako podíl na nájemném pouze částku [částka]. Byť tento nájemní poměr měl skončit ke konci roku 2018, M. Pluda byt využíval i po zbývající část rozhodné doby (až do března 2020). Obvyklé měsíční nájemné tohoto bytu v této době činilo dle znaleckého posudku Ing. J. [příjmení] [částka] měsíčně. 8. Mezi účastníky je pak nesporné, že byt [číslo] (2. a 3. nadzemní podlaží) v rozhodné době (v období od [datum] do [datum]) užívala společnost [právnická osoba] jako nájemkyně, a to na základě nájemní smlouvy, kterou jako pronajímatel ještě uzavíral tehdejší výlučný vlastník nemovitostí Ing. [jméno] [příjmení]. Nájemné bylo právním předchůdcem účastníků sjednáno a nájemkyní po celou rozhodnou dobu hrazeno ve výši [částka] měsíčně; celkem tak v uvedeném období zaplatila na nájemném [částka], přičemž žalobci z této částky obdrželi částku [částka] (nesporná tvrzení). 9. Uvedené skutečnosti prvostupňový soud hodnotil podle ustanovení zákona č. 89/20212 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), upravujících podílové spoluvlastnictví, práva a povinností spoluvlastníků, hospodaření se společnou věcí i aplikaci institutu bezdůvodného obohacení v případě, že spoluvlastník neměl možnost užívat předmět vlastnictví v rozsahu svého podílu, a ten který na jeho úkor (nad rámec svého podílu) věc užíval mu neposkytl jeho poměru účasti na věci odpovídající vyrovnání (tedy zejména dle § [číslo], § [číslo], § [číslo], § [číslo], § [číslo], § 1126, 1128 a 2991 o. z.). 10. Připomněl, že smrtí zůstavitele Ing. [jméno] [příjmení] do jeho práv vlastníka vstoupili dědicové a ve smyslu ust. § 1115 odst. 1 o. z. se stali podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí. Vstoupili též do závazků s těmito věcmi spojenými i se způsobem jejich využití. Stali se tak rovněž pronajímateli obou dalších prostor (využívaných jako byt [číslo]). 11. V případě bytu [číslo] (prostory v 2. a 3. nadzemním podlaží) se jedná fakticky pouze o přerozdělení inkasovaného nájemného, které činilo po celou rozhodnou dobu 26 měsíců částku [částka]. V původní nájemní smlouvě bylo platební místo určeno smlouvou, tu však žalovaná bez dohody s ostatními spoluvlastníky změnila a počínaje dnem [datum] určila dva účty, a to jednak účet původní a nově účet svůj a rovněž rozdělila plnění na dvě poloviny. Soud konstatoval, že ve smyslu ustanovení § 1118 o. z. v daném případě nebylo nikým vyúčtováno, jak bylo se společnou věcí nakládáno, spoluvlastníky nebyly určeny podíly z užitků ze společné věci, a proto je nezbytné rozdělit užitky ve formě zisku z nájemného se zřetelem k 42% užívání nemovitostí žalovanou tak, že z inkasovaného nájemného obdrží zbylých 8 % a zbytek si podle svých podílů rozdělí žalobci. Celkovou výši přijatého nájemného [částka] (26 měsíců x [částka]) snížil o částku [částka], kterou v tomto období žalobci na nájemném inkasovali (nesporné tvrzení), dále o částku [částka], představující poměrnou část 8 %, které podle výše uvedené úvahy měla náležet žalované. Uzavřel tak, že za tyto pronajaté prostory, označované jako byt [číslo] žalobcům přísluší dalších [částka], které žalovaná již získala nad rámec svého spoluvlastnického podílu, tedy neoprávněně. 12. Obdobně stanovil i vypořádání vyplaceného nájemného za byt [číslo] (1. nadzemní podlaží) v období od [datum] do [datum], kdy tyto prostory byly pronajaty původní nájemní smlouvou, kterou uzavíral ještě Ing. [jméno] [příjmení], a kdy nájemné inkasovali na účet žalobci. Za 10 měsíců tak žalobci získali částku [částka] ([částka] [anonymizováno] x 10), ze které měla žalovaná obdržet 8 %, což představuje [částka]. 13. Období od [datum] do [datum] (v mezidobí, tj. [datum] až [datum] nebyl byt pronajat, tedy nebylo ani zohledněno), ve kterém žalovaná sama bez souhlasu žalobců přenechala byt do nájmu či jej umožnila užívat třetí osobě, soud prvního stupně hodnotil jako dobu, po kterou tuto část domu využívala výhradně žalovaná, a znemožňovala ji tak užívat žalobcům. Akcentoval, že těmito samostatnými dohodami žalované nejsou žalobci vázáni ve vztahu k žalované, a pro účely vypořádání dle ust. §1118 o. z. je tak nezbytné vycházet z tzv. obvyklého nájemného v místě a čase. Vyšel proto z částky [částka] měsíčně, kterou znalkyně stanovila obvyklým nájemným těchto prostor v tomto období. Dospěl tak k celkové částce obvyklého nájemného za toto období ve výši [částka] (23 800 x 54 měsíců), od které odečetl 8 %, tj. částku [částka], rovněž závazek žalobců [částka] a částku [částka], vyplacenou jim žalovanou jako část příjmu z nájemného v tomto období (nesporná skutečnost). Vzhledem k tomu, že výsledek této kalkulace ve výši [částka] přesahuje částku, kterou si žalobci z tohoto titulu nárokovali ([částka]), a také součet obou výsledných částek za byt [číslo] ([částka] + [částka] [anonymizována dvě slova] = [částka] [anonymizována dvě slova]