39 CO 20/2021-404 — Městský soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Výrokem II. zamítl žalobu na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Současně vyslovil, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). 2. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy za nezákonné usnesení o zahájení trestního stíhání policejního orgánu Policie České republiky, ÚOKFK, SKPV, [obec], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], pro zvlášť závažný zločin podvodu podle ust. § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. z. Po zpětvzetí původní obžaloby byla na žalobce podána obžaloba znovu dne [datum], které byl rozsudkem Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], zproštěn podle ust. § 226 písm. c) tr. ř. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Tvrdil dále, že ztratil důvěru v policejní orgán a státní zastupitelství, trestnímu stíhání se věnoval na úkor svého osobního života, zejména rodiny a sportu, i práce, na kterou se špatně soustředil. Případná náhrada škody by představovala likvidační důsledky pro celou rodinu. Trestní stíhání mělo i destruktivní vliv na jeho manželství. Bývalá žena jej označila za podvodníka. Z důvodu všeobecného povědomí o trestní kauze informoval své kolegy a obchodní partnery včetně bank, čímž byla narušena i jeho dobrá pověst v rámci podnikatelských aktivit. Trpěl velkým stresem, nespavostí, nesoustředěností, změnami nálad, vyčerpaností a silnými pocity beznaděje. 3. Žalovaná nárok žalobce sporovala. Namítala, že v přípravném řízení žalobce odmítl vypovídat a náležitě se začal hájit až v hlavním líčení, kde předložil znalecký posudek z písmoznalectví, přičemž mu ničeho nebránilo toto učinit již dříve. Označení žalobce za podvodníka mělo původ v manželské krizi žalobce a nedůvěře mezi manžely. Trestní stíhání mělo malý vliv na podnikání žalobce, hlavní příčinou útlumu byla situace na trhu a cena úroků, hospodářské výsledky byly stabilní. Vztahy mezi obchodními partnery ovlivňovalo trestní stíhání jen před hlavními líčeními, na které se žalobce připravoval, společníci věřili v jeho nevinu. Na špatném psychickém stavu žalobce se podílel i rozvod, kdy u jeho osoby byly méně závažné dopady do osobní sféry než v případě poškozených ve srovnávaných případech. Nebylo prokázáno, že by žalobce trpěl nedůvěrou v orgány činné v trestním řízení či by došlo k zásahům do jeho zdravotní sféry. Konstatování vydání nezákonného rozhodnutí tak považovala za dostatečné zadostiučinění. 4. Soud prvního stupně dále konstatoval, že žalobce byl opakovaně v souladu s ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzván, aby tvrdil a prokazoval zásahy do osobnostní sféry, zejména do kterých jeho práv bylo zasaženo a s jakou intenzitou, s tím, aby předložil srovnávací judikaturu. Žalobce uvedl, že byla zasažena jeho sféra osobní, rodinná, profesní a ekonomická včetně zásahů do soukromí a jeho zdraví. Ke srovnání nabídl rozhodnutí Městského soudu v Praze v řízeních vedených pod sp. zn. 29 Co 232/2013, 91 Co 22/2016, a 55 Co 296/2015 a Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 71 Co 301/2011. 5. Účastníci učinili nesporným, že vůči žalobci bylo vydáno nezákonné usnesení o zahájení trestního stíhání policejního orgánu Policie České republiky UOKFK, SKPV [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] s obviněním pro zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1 písm. a) tr. z. Žalobce dne [datum] využil svého práva odmítnout vypovídat, a po zpětvzetí původní obžaloby byla na žalobce podána obžaloba ze dne [datum]. Dále bylo nesporným, že trestní soud provedl hlavních líčení ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Žalobce vypovídal u hlavního líčení [datum] a založil do spisu znalecký posudek z písmoznalectví, že nepodepsal dokument zaslaný na Energetický regulační úřad (ERÚ). Na otázky státního zástupce žalobce odmítl u hlavního líčení vypovídat. Žalobce byl posléze rozsudkem Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], zproštěn obžaloby podle ust. § 226 písm. c) tr. ř., zprošťující rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Mezi účastníky bylo nesporné, že trestním stíháním žalobce utrpěl újmu v osobním životě. 6. [příjmení] naproti tomu bylo, zda za utrpěnou újmu v důsledku nezákonného trestního stíhání náleží žalobci peněžité zadostiučinění. Dále bylo sporné, zda bylo žalobci vážně zasaženo do jeho osobního, rodinného a pracovního života, a zda ztratil důvěru v policejní orgán a státní zastupitelství, tak jak konkretizoval v podané žalobě. 7. Soud prvního stupně na základě provedeného dokazování vzal za prokázané, že předmětné nezákonné trestní stíhání poškodilo dobré jméno žalobce, jeho čest a důstojnost. O trestním stíhání vědělo okolí žalobce, který se obával odsouzení i průběhu trestního stíhání. Žalobci v případě odsouzení hrozil trest odnětí svobody v délce 5 až 10 let, trestní stíhání trvalo od [datum] do [datum], tedy zhruba 3 roky a 9 měsíců. Žalobce byl bezúhonný. Po dobu trestního stíhání na žalobci ulpíval stín podezření v souvislosti s podvody se solárními elektrárnami, čímž byla poškozena jeho dobrá pověst. Trpěl v oblasti osobní (trestní stíhání vnímal jako nespravedlivé, obával se o vlastní budoucnost i budoucnost rodiny, nevěnoval se sportu, přibral, bál se odsouzení i případné vysoké náhrady škody), rodinné (věnoval se trestnímu stíhání na úkor rodiny, hůře snášel manželskou krizi) i profesní a ekonomické (na práci se špatně soustředil, informoval o trestním stíhání své kolegy a obchodní partnery, včetně bank, neboť bankovní podmínky sdělení těchto informací vyžadovaly, společníci upravili chod společného podnikání, aby měl více času věnovat se trestnímu stíhání, na podnikání se podílel méně, avšak podnikání fungovalo přes další spolupracovníky dále). Žalobce trpěl velkým stresem, byl podrážděný, trpěl nespavostí, nesoustředěností, změnami nálad, vyčerpaností a silnými pocity beznaděje. Tyto pocity zesilovaly před konáním hlavních líčení ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Žalobci bylo nepříjemné, že se prvního hlavního líčení účastnil velký počet lidí z řad veřejnosti. U tohoto hlavního líčení předložil znalecký posudek z písmoznalectví, který svědčil v jeho prospěch a přispěl k jeho zproštění. U hlavního líčení odpovídal na dotazy soudu a obhájce, na otázky státního zástupce odpovídat odmítl. Větší počet lidí z řad veřejnosti byl dán obecným zájmem o věci veřejné a skutečností, že se jednalo o první hlavní líčení nařízené ve dnech od [datum] do [datum]. 8. Trestní stíhání bylo procesně důvodné, žalobce neposkytoval v přípravném řízení OČTŘ součinnost, když odmítl odpovídat na otázky policie, takže bylo těžší odhalit skutkový děj trestné činnosti, ke které skutečně došlo, a kterou spáchali jeho spolupracovníci. Neměl důvodu ztratit důvěru v policii a státní zastupitelství. Nespravedlnost trestního stíhání a nedůvěra u jeho osoby byla dána pouze tím, že proti němu bylo vzneseno obvinění, které považoval za nedůvodné. Žalobce byl zproštěn, neboť se v trestním stíhání nepodařilo rozptýlit důvodné pochybnosti o tom, zda se zapojil do trestné činnosti a věděl o reálném stavu výstavby fotovoltaické elektrárny. Manželka jej sice označila za podvodníka avšak nikoli z důvodu trestního stíhání, ale protože mu nedůvěřovala v osobním životě a podezírala ho z nevěry. Žalobce byl v důsledku trestního stíhání podrážděný, což mu ztěžovalo řešit tuto krizi, která vyústila v rozvod. Krize neměla původ v trestním stíhání žalobce a společně s trestním stíháním rovněž negativně ovlivňovala jeho psychiku. [ulice] společníci žalobce věřili v jeho nevinu. 9. Soud prvního stupně shrnul, že na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že nezákonným usnesením Policie ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], o zahájení trestního stíhání, kterým byl žalobce obviněn ze zvlášť závažného zločinu podvodu podle ust. § 209 odst. 1, 5 písm. a) tr. z., aby v navazujícím trestním řízení vedeném u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] byl dne [datum rozhodnutí] obžaloby zproštěn a trestní stíhání pravomocně skončilo dne [datum], bylo citelně zasaženo do jeho osobního života, profesního života a pověsti, zasažen byl i jeho rodinný život. Zásahy, které žalobce líčil jako zásahy do zdraví, vzal soud prvního stupně za prokázané a zohlednil je v zásazích do osobního života. Tím vším vznikla žalobci vážná nemajetková újma, kterou bylo třeba nahradit v penězích, neboť danou újmu nebylo možné nahradit jinak, když konstatování porušení práva se nejevilo jako dostačující. 10. S odkazem na ust. §§ 1, 5, 7 odst. 1, 8 odst. 1, 31a zák. č. 82/1998 Sb., jakož i na ustálenou judika